Solární architektura

Domy vybudované podle pravidel solárního stavitelství a architektury nelze brát jako samostatné energetické zdroje, i když jejich provoz je ekonomický, ekologický, uživatelsky přívětivý a z obecného hlediska ohleduplný. Do takových staveb jsou integrovány energetické zdroje pozůstávající ze solárních panelů, fotovoltaických článků, větrných mikrozdrojů, především se svislou osou rotace a spalovacích zařízení na biomasu. Mimo aktivní energetické zdroje  v nízkoenergetických, pasivních či lépe řečeno nízkoemisních domech existují další specifické komponenty a prvky, které mohou významně nadlepšovat energetickou bilanci a přispívat k úsporám energie. Jedná se především o:

• účinnou tepelnou izolaci domu;
• koncepci domu jako slunečního kolektoru;
• rekuperaci odpadního tepla - jehož pomocí se předehřívá vstupující vzduch;
• využití zemního tepla - v zemních registrech se v létě chladí a v zimě ohřívá vzduch;
• sezónní zásobníky teplé vody – v jednotlivých domech a pro sídliště;
• materiály s nízkým obsahem;
• solární chlazení (klimatizace)

V této spojitosti často zmiňovaná tepelná čerpadla (pakliže nejsou provozována obnovitelně vyráběnou elektrickou energií) nejsou, i přestože se nalézají v dotačních programech úspory tepla a obnovitelných energií v ČR  (1)  žádným obnovitelným zdrojem. To uvádí i zpráva německého Spolkového úřadu pro životní prostředí.

Do koncepce sluneční či nízkoemisní architektury rovněž patří kalkulace šedé,  (embodied – zabudované) energie. Je třeba využívat lokální materiály, což spoří pohonné hmoty a materiály s malou spotřebou energie na výrobu, ale i na konečnou likvidaci stavby. „Sluneční architektura“ využívá přírodní stavební materiály, dřevo, slámu, hliněné omítky a vystříhává se materiálů na jejichž výrobu bylo potřeba značné množství energie (především hliník a jeho slitiny).

Ve Švýcarsku byl již letech 1993 postaven v Trinu ve Švýcarsku dům, který průměrně  spotřebuje 1 kWh/m².rok, a není vybaven žádným topným či ventilačním systémem. Energie se zajišťuje jižní prosklenou fasádou a teplem z vnitřních spotřebičů a důmyslnou, většinou přírodní izolací. Na stavbu domu bylo požito vedle celulózových izolací pěnové sklo, dřevo a vápenec. Tepelnou pohodu regulují obyvatelé žaluziemi a větráním.(2)

Sluneční domy nemusí být pouze novostavby. Prvořadým úkolem jsou  energetické sanace staršího bytového fondu, právě díky jeho zastoupení. Existují  energeticky sanované domy, které jsou nulemisní.  Energetická sanace domů na rozsáhlých územích přitom nemusí být otázkou mnoha desítek let. Ve rakouské spolkové zemi Štýrsko měly domy před deseti lety v průměru kolem 200 kWh/rok.m² a nyní nemají v průměru více než 50 kWh/rok.m². (3) Nízkoenergetické novostavby nejsou záležitostí, kterou by si každý stavebník nemohl dovolit. Koncept sluneční nízkoemisní  architektury cenu stavbyzvýší v průměru na  o více než  8-10%.

Zajímavé projekty nízkoemisní architektury z poslední doby

Masdar City – hlavní město energetické revoluce

Pod motem: „Žádný odpad, žádný uhlík“  se začne  v Abu Dhabi  jednom státu Spojených arabských emirátů budovat město budoucnosti. Podle svého tvůrce anglického architekta sira Normana Fostera  zpochybní toto město dosavadní urbanistickou praxi. Do města nebudou připuštěny soukromé osobní automobily, bude se recyklovat 99 % všech odpadů a  spotřeba vody bude redukována na 50% celostátního průměru. V komplexu města budou  výzkumné kapacity, univerzita a komerční instituce, které se budou věnovat obnovitelným energiím. Město by mělo být dokončeno v roce 2012. Masdar Initiative

Samostatná energetická politika města

Německé město Wolfhagen (14.000 obyvatel) chce do roku 2015 pokrývat celou svou spotřebu z obnovitelných zdrojů energie a tak mít vyrovnanou bilanci oxidu uhličitého. Za tímto účelem vykoupilo město zpětně elektrickou síť a plánuje různé obnovitelné projekty. Podle svého starosty  Reinharda Schaakeho je vlastnictví sítí důležitým krokem. Hlavní podíl energie bude pocházet z větru, fotovoltaiky a kogenerační jednotka na biomasu. Město si slibuje vedle klimatické ochrany větší lokální tvorbu hodnot a atraktivnější místní podmínky. Více.

Mnichov bude zásobovat obnovitelná elektřina

Jako v prvním milionovém město BRD se rozhodly městské elektrické podniky v Mnichově zásobovat všechny domácnosti obnovitelně vyrobenou elektřinou a budou v následujících letech investovat miliardu euro do výstavby vlastních zdrojů. Jenom na střechách mnichovských domů bude možno získat více jak polovinu potřebné elektřiny.

Transparentní izolace

Obdobně jako kožichy ledních medvědů, které izolují, a zároveň jimi proniká sluneční teplo do kůže, působí transparentní izolace. Tato izolace se aplikuje na stěny domů, takže střecha zůstává volná pro další solární energetické aplikace. Podle údajů profesní organizace se při dnešních cenách investice do transparentního izolačního systému navrátí během několika málo let. Více.

Nový koncept kancelářských budov

V Linci byla otevřena nová centrála energetické firmy Energie A. Budova je s 19 podlažími největším energeticky pasivním domem na světě. Vytápí se energií ze inteligentní sluneční fasády a klimatizuje se teplem či chladem z 190 metrů hlubokých vrtů. Fasáda je ze dvou třetin prosklená a z jedné třetiny izolovaná. Fotovoltaická fasáda produkuje 42.000 kWh ročně a tak zabezpečuje prakticky celou elektrickou spotřebu budovy, vybavené úspornými spotřebiči a inovativními žaluziemi, které umožňují vyhnout se klasické klimatizaci s velikou spotřebou energie. Více.

95% sluneční dům z Německa

Společným projektem firem FASA  AG Chemnitz a  Soli fer Solardach z Freibergu vznikl nový koncept domu, který je z 95% tepelné závislý pouze na přímo dopadjící sluneční energii přičemž zbylých 5% dodá interiérový krb spalující dřevo především ve chvílích, kdy je koncem zimy dlouhé nepříznivé období. Dům je opatřen vnitřním velikým zásobníkem teplé vody o objemu 35m³. Více.

Některé další internetové adresy týkající se nízkoemisní architektury

http://www.passivhausgruppe24.de/
portál firmy z Weimaru
http://en.wikipedia.org/wiki/Passive_house
anglická stránka z Wikipedie

Odkazy v textu

1. Jens Schuberth, Helmut Kaschenz: Elektrische Wärmepumpen – eine erneuerbare Energie? Umweltbundesamt, Fachgebiet I 4.4 „Rationelle Energienutzung“, Dessau, 13. April 2007
2. Yvonne Kaiser, Anna Haas: Solar Buildings for Tomorrow, Building a New Century, 5th European Conference – Solar Energy in Architecture and Urban Planing, str. 359
3. Informace ze semináře se zástupci Zemské vlády v St. Pölten  při příležitosti odborné exkurze pořádané Senátem ČR do Rakouska za obnovitelnými zdroji, květen 2007