Navigace
Zpět na: Home / Extra

Memorandum k založení Mezinárodní agentury IRENA

Eurosolar - evropská asociace pro obnovitelnou energii

Souhrn

   Globální klimatické změny, hrozící vyčerpání zdrojů fosilní energie, hrozba bezpečnosti založené na jaderných zbraních, stejně jako jejich šíření, všechno to míří na naše spolehnutí se na obnovitelnou energii. Toto morální maximum se týká všech zemí na světě, jak rozvojových, tak průmyslových. Čas nás tlačí, protože rychlost zavádění obnovitelných zdrojů energie nedrží krok se zvyšující se spotřebou energie.

   Průmyslové země se zavedeným systémem konvenční energie musí podstoupit úplnou strukturální změnu, která by nahradila konvenční energetické zdroje obnovitelnými a současně musí vynaložit úsilí na snížení celkové energetické spotřeby.

   Rovněž rozvojové a přechodové země mají rostoucí spotřebu energie, která je nezbytná pro jejich ekonomický růst. Mnohé z nich jsou stále ve fázi zavádění efektivních energetických systémů, zejména pro venkovské oblasti. Právě v těchto případech je rozumné začít se zaváděním nových technologií obnovitelných zdrojů, než se vydat dlouhou cestou přes jaderné a fosilní energie. Protože většina lidstva žije právě v rozvojových zemích, není hromadné zavádění těchto technologií zájmem pouze těchto zemí, ale je v zájmu lidstva jako takového; právě proto, že většina technologických a průmyslových know how je k dispozici pouze v několika průmyslových zemích.

   Základní strukturální rozdíl mezi konvenčními a obnovitelnými energiemi spočívá v tom, že konvenční energie jsou převážně dodávány velikými elektrárnami, zatímco obnovitelné menšími systémy. Proto je při zavádění obnovitelných energií nezbytná široká spoluúčast. Nadto jsou obnovitelné energie méně komplexní, takže rozvojové země mohou budovat své vlastní systémy. Bohužel se tak dosud neděje. Nutnou podmínkou pro zavádění těchto nových technologií je rychlý nárůst počtu participantů, kteří mohou organizovat nekomerční transfer znalostí a technologie.

   Protože je nezbytné provádět tento transfer rychle a v široké míře, je třeba k tomuto účelu založit specializovanou mezinárodní agenturu. Návrh směřuje k založeni „Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje - International Renewable Energy Agency" (IRENA). IRENA by měla být monitorována a podporována členskými vládami. Členství musí zůstat otevřené všem zemím, které budou podporovat IRENA v rámci struktury jejího statutu. Agentura je důležitá především pro rozvojové a tranzitní země, které mají málo prostředků pro vlastní organizaci transferu znalostí a technologií. Doporučení G8 pro zavádění nových technologií pro využívání obnovitelných zdrojů pro miliardu lidí v rámci 10 let nelze uskutečnit bez organizace typu IRENA.

   Některé z úloh ve formě doporučení vládám:

  • návrh národních programů pro zavádění obnovitelných energií;
  • podpora vzdělávání, tréninku, šíření informací o obnovitelných energiích;
  • realizace tréninkových aktivit pro administrátory, techniky, řemesníky a pro malé a střední podniky;
  • společné zakládání regionálních center pro výzkum, vývoj a transfer;
  • vyhodnocení a zpracování informací o použité technologii a nejlepších praktických zkušenostech;
  • vytvoření možností financování obnovitelných energií;
  • sběr dat a vytváření statistik.

   Úkoly agentury IRENA mají doplňovat vládní a nevládní aktivity. Nemají je nahrazovat, mají je ale podporovat, pakliže to bude nezbytné zejména v zemích a regionech, kde takové aktivity dosud neexistují. Agentura má spolupracovat s existujícími a kooperujícími organizacemi. Je celosvětovým úkolem pomoci lidem, aby sami zorganizovali zavádění nových technologií pro užívání obnovitelných energií.

   Výhody agentury IRENA:

  • kompetentní mezinárodní struktura pro nekomerční transfer technologií;
  • důsledné zavádění a šíření obnovitelné energie;
  • celosvětové kontaktní místo pro koncepci a rozvoj obnovitelné energie;
  • globální podpora aktivit pro zvyšování efektivity obnovitelné energie;

   Organizačním modelem pro tuto agenturu je Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency - IAEA), založená v padesátých letech. Jejím úkolem je mezi jiným nekomerční transfer nukleárních technologií. To, co bylo nezbytné pro jadernou energii v uplynulých desetiletích je nyní nutností pro obnovitelné energie. Světový zájem o jadernou energii postupně klesá, zatímco zájem o obnovitelnou energii roste.

Memorandum

Obnovitelná energie: pomoc při vzniku světové ekologické ekonomiky

   V minulých letech došly obnovitelné energie uznání jako jeden z pilířů ekologicky odpovědného světového hospodářství.

   Energetická problematika není nikde tak významná jako v zemích třetího světa. Potřebují pomoc, která by zajistila budoucí rostoucí energetickou spotřebu z obnovitelné energie. V žádné jiné oblasti - s výjimkou zemědělství - není důležitější „ pomáhat druhým, tím *že pomáháme sobě", a nikde není naděje na úspěch tak veliká. Pakliže se tak nestane, hrozí nebezpečí, že země třetího světa budou kopírovat energetickou politiku průmyslových zemí.

   Bez silné vazby na obnovitelné formy energie budou země třetího světa:

  • přispívat ke světovým klimatickým problémům na základě zvyšující se spotřeby energie, doprovázející jejich ekonomický růst;
  • utrácet stále zvyšující se podíl relativně malých rozpočtů na dovoz primární energie, což vyvolá napětí v rozvojových se ekonomikách (zejména těch zemí, které nemají přístup k rezervám fosilních energií) a bude mít negativní vliv na sociální infrastrukturu, stejně jako na spolehlivost energetického zásobování;
  • následovat proces centralizace své populace, vedoucí ke stále větším městům se stále většími slumy, protože infrastruktura potřebná pro zavedení konvenčních forem energie do venkovských oblastí - kde žije většina jejich obyvatelstva - je příliš drahá.

   Rovněž tak průmyslové národy musí přijmout výzvu na změnu zavedených forem konvenční energie na obnovitelné formy energie, i když to je obtížné díky nedostatečnému know-how a plánování.

   Pouze zvýšeným používáním technologií určených pro využívání obnovitelných forem energie lze skoncovat se zvrácenými energetickými cykly a zabezpečit zdravější globální klima, globální i regionální ochranu životního prostředí, stejně jako ekonomický růst. Mimo to zajistí dostupnost energie bez emisí; tyto technologie rovněž omezí závislost na importu primární energie a uspoří prostředky běžně nutné pro infrastrukturu nezbytnou k zásobování konvenčními formami energie. V územích bez přístupu k elektrickým sítím žijí současně dvě miliardy lidí. Obnovitelnou energii je možno shromažďovat a využívat všude kde je potřeba. To je současně jedinou cestou jak zpřístupnit energii bez budování nákladných energetických sítí a zajistit dostupné palivo bez dlouhých dovozních tras. Pro nárůst povědomí o využitelném potenciálu v rostoucím počtu rozvojových zemích je nezbytné zabezpečit nekomerční transfer technologií.

   Až do nynější doby byly technologie na využívání obnovitelných energií vyvíjeny převážně v hrstce průmyslových zemí. Německo, Japonsko, Spojené státy, Švýcarsko a Dánsko a méně Španělsko, Holandsko, Velká Británie, Rakousko a Austrálie investovaly v posledních dvaceti letech do vývoje a výzkumu a vytvářely programy pro prosazování obnovitelných energií na trh. Také odpovídající průmysl existuje převážně v těchto zemích. Technologický transfer plynoucí z komerčního exportu systémů pro obnovitelné energie je sám o sobě nedostačující, aby napravil existující nesrovnalosti na světe. Obchod v oblasti obnovitelné energie se pravidelně setkává s překážkami pramenícími z nedostatku znalostí a dovedností.

   V oblasti obnovitelných energií většina zemí:

  • nemá dostatečné výzkumné a vývojové aktivity
  • není na úrovni rozhodovacích orgánů v politické a ekonomické sféře obeznámena s potenciálním využitím obnovitelných forem energie;
  • má nedostatečné technické znalosti a nedostatek obeznámených technických expertů, stejně jako nedostatek programů vztahujících se k využívání obnovitelné energie;
  • má nedostatek finančních institucí pro malé investory;
  • nemá dostatek obecného povědomí o možnostech ekonomických přínosů z užívání obnovitelné energie;
  • nemá politické nástroje pro zavádění těchto forem energie.

   V minulých letech převzal rostoucí počet mezinárodních a nevládních organizací velkou část iniciativ pro zavádění nových technologií obnovitelných forem energie. Každá z nich se setkala s uvedenými překážkami, které nemohly bez enormních organizačních a ekonomických nákladů samy překonat. Běžně byly tyto náklady vyšší než náklady na vlastní instalace, takže se staly neefektivními. Obdobné platí rovněž pro projekty mezinárodní pomoci. Zkrachoval rovněž veliký počet projektů, které se díky nedostatku kvalifikovaných operátorů a servisního personálu staly „solárními ruinami". Navíc je poměr mezi personálními a investičními náklady projektů s cizí pomocí disproporcionálně veliký.

Mezinárodní agentura pro obnovitelné energie (IRENA)

   Jak vidíme, existuje nutnost koncentrovat společné mezinárodní úsilí na založení Mezinárodní agentury pro obnovitelné energie, která by byla systematicky zaměřena na nekomerční transfer technologie pro využívání obnovitelných forem energie - a která by mohla hrát rozhodující roli v rámci informačních toků a v oblastech plánování a vývoje. V minulosti neexistence mezinárodní organizace byla schopna úplně splnit tuto velmi specializovanou roli *, především díky statutu, který požadoval přesun jejich priorit. Speciální centrální rámec by mohl vést ke snížení zátěže individuálních iniciativ pro obnovitelné energie a mohl by umožnit jejich rychlejší realizaci.

   Vytvoření takové agentury bylo poprvé navrženo v roce 1980 ve zprávě navržené Komisí Sever - Jih, které tehdy předsedal Willy Brandt. Myšlenka se stala ústředním tématem diskuse první konference OSN o obnovitelné energii v Nairobi (1981), byla ale odmítnuta průmyslovými zeměmi, které nebyly o nezbytnosti takové agentury přesvědčeny. V roce 1990 znovu vznesl v memorandu zaslaném generálnímu tajemníkovi OSN návrh EUROSOLAR. V roce 1991 požadovala vytvoření této agentury také organizace Greenpeace.

   Rakouská vláda, které předsedal kancléř Franz Vranitzky, přednesla návrh EUROSOLARU na vytvoření agentury na generálním shromáždění OSN v roce 1990.

   Doporučení prezentované skupinou OSN pro solární energii, životní prostředí a rozvoj (UNSEGED) prezentované na konferenci v Riu (1992) a na meziparlamentní konferenci o globálním prostředí, které předsedal americký viceprezident AL Gore ve Washingtonu (1991). Návrh ale nebyl zahrnut do Agendy 21, protože se idea nové mezinárodní organizace odmítla.

   Pro takový vývoj existují různé důvody. Skutečnost, že by obnovitelné formy energie mohly hrát rozhodující roli v energetickém zásobování nebyla ještě na začátku 90. let ještě plně pochopena. Jakýkoliv návrh na vytvoření nové mezinárodní organizace byl obecně nepopulární, protože se rozšířila skepse o efektivitě již existujících organizací. Většina obhajovala možnost práce v rámci již stávajících organizací OSN. K tomu přistupovala (a stále ještě přistupuje) silná opozice k využívání obnovitelné energie, protože je konkurencí ke komerčním strukturám konvenčních forem energetických zdrojů. Stejně i dnes by bylo nerealistické vytvořit agenturu pro obnovitelné energie závislou na globálním konsensu všech vlád a organizací zabývajících se energií.

   Dekády praktických překážek nezničily ideu vytvoření takové agentury. Právě naopak - její potřeba je jasnější než kdy předtím. Právě nyní se začala akceptovat nezbytná potřeba nových technologií pro využívání obnovitelné energie, ale rychlost se kterou se tak děje, je příliš pomalá. Myšlenka, že taková agentura musí vzniknout jako výsledek konsensu učiněného na globální konferenci vlád se mezitím ukázala nesprávnou. Stejně tak jako založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii v roce 1958 bylo hnutím pouze několika vlád a postačilo ke vzniku agentury, která nabídla členství všem zemím, které se o ni zajímaly, jak aktuálně, tak i v budoucnu. Na základě těchto zkušeností může mít agentura dobrou pověst, a proto může přitáhnout nové členské země.

   Současné mezinárodní organizace nesplňují svou hloubkou ani stupněm specializace potřebné podmínky. Některé z nich - UNEP, UNDP, FAO, UNIDO a UNESCO jako podorganizace OSN mají mnohem širší mandát, který neumožňuje koncentrovat se výhradně na využití obnovitelných forem energie. Mezinárodní energetická agentura (IEA) je organizací, která reprezentuje OECD země a pracuje se všemi typy energetických zdrojů, přičemž se zaměřuje hlavně na fosilní paliva, a tak omezuje hledání alternativních forem. Celkově vzato zmíněné organizace nemohou nahradit Mezinárodní agenturu pro obnovitelné energie. Obdobně IRENA nebude založena, aby existující organizace pracující v oblasti obnovitelné energie nahradila nebo odstranila, ale bude s nimi spolupracovat a snažit se o společný úspěch těchto skupin a nevládních organizací.

   Během devadesátých let byly v mnoha průmyslových a v některých rozvojových zemích založeny energetické agentury zaměřené na obnovitelnou energii a energetickou účinnost. Mnohé z nich pracovaly na regionální úrovni a některé na národní. V rámci Evropy jsou tyto agentury organizovány ve sdružení FEDARENE. Z práce této organizace plyne nezbytnost mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii.

   Doporučení formulované konferencí o globálním klimatu, stejně jako současné iniciativy pro mobilizaci obnovitelných forem energie proklamované zeměmi G8 na summitu na Okinawě (červenec 2000) ukazují na extrémní nezbytnost široké reorientace na obnovitelné formy energie. Realizace těchto doporučení je kompletně závislá na rozsáhlém a účinném nekomerčním transferu technologie. Bez založení specializované kompetentní instituce lze tento cíl splnit jen velmi nesnadno.

Cíle a metody organizace IRENA

1. IRENA bude pomáhat při odstraňování rozvojových rozdílů mezi ekonomikami vlastních a ostatních národních ekonomik a bude vytvářet funkční infrastruktury pro využívání obnovitelných forem energie. Bude pracovat v součinnosti aktivit vládních a nevládních organizací. Bude podporovat nezbytné činnosti pro oblast obnovitelné energie všude tam, kde se zatím neprovádějí.

IRENA bude zejména:

  • vyzývat federální vlády, regionální administrace a města k vývoji programů pro zavádění nových technologií pro využívání obnovitelné energie;
  • podporovat vznik výzkumných a vývojových organizací, „center kvality" a národních nebo regionálních agentur;
  • směrovat vývoj a koordinaci globálních standardů kvality kontroly a nediskriminujících norem;
  • podporovat výměnu a rozšiřování informací o nejnovějším vývoji technologií pro využívání obnovitelných forem energie a energetické účinnosti, stejně jako šíření „nejlepších zkušeností" s využíváním takových technologií;
  • realizovat výukové a tréninkové programy a vytvářet nejvýhodnější studijní programy;
  • podporovat výměnu a trénink vědců, techniků a manažerů v uvedených oblastech;
  • podporovat vznik specializovaných služeb a malých a středních podniků pracujících v oblasti obnovitelné energie stejně bude podporovat země zajímající se o odstartování vlastní výroby technologií pro využití obnovitelné energie;
  • pomáhat při organizaci financování obnovitelné energie;
  • publikovat statistické studie.

 

2. IRENA bude financována platbami členských zemí. Podíl financování každé individuální země se bude provádět na základě kritérií OSN.

3. IRENA bude spolupracovat v úzké spolupráci s ostatními organizacemi OSN (IDA, UNESCO, FAO, WHO, UNDP, UNIDO, UNCAD, UNEP) stejně jako se Světovou bankou a ostatními rozvojovými bankami. IRENA bude pomáhat těmto organizacím v oblasti zemědělství, ochrany lesů, rozvojové pomoci, ochrany životního prostředí, vzdělávání a zdraví a bude podporovat a pomáhat při iniciaci projektů vztahujících se k zavádění a využívání obnovitelných forem energie e energetické účinnosti. Na základě zkušeností organizace OSN na poli obnovitelné energie bude IRENA zprostředkovávat transfer znalostí a informací nejvyššími globálními komunikačními standardy.

4. IRENA bude koncentrovat své úsilí na nejnovější technologie pro využívání obnovitelných forem energie ( solárně termální, fotovoltaická solární energie, větrná síla, regenerativní biomasa, energie vln a přílivu) včetně využívání malých hydroelektráren.

Důvody pro založení agentury IRENA

1. Již dnes se obecně považuje za nezbytné mezinárodní úsilí vedoucí k co nejrychlejšímu zvýšení podílu obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě pomocí nových technologií. Podíl energie, která je dostupná ve formě obnovitelné energie je ve skutečnosti mnohonásobně větší než podíl energie konzumované populací na zemi, i když předpokládáme významný nárůst spotřeby. Existuje řada praktických technologií pro využívání zdrojů sluneční energie zejména slunečního záření, větrné energie, hydroelektrické energie a biomasy.

2. Ve srovnání s konvenčními formami energie lze na základě okamžité instalace s využitím dostupných technologií využívat obnovitelné energie bezprostředně bez jakýchkoliv ekonomických problémů. Ve skutečnosti v těchto případech jde o ekonomické přínosy. To platí zejména v případech:

  • malých hydroelektráren;
  • solárně termálních elektráren o výkonu vyšším než 100 MW v odpovídajících klimatických oblastech;
  • fotovoltaické solární energie v rostoucím počtu instalací pozůstávajících z: malých samozásobitelských aplikací;
  • integrovaných komponent budov v oblasti sluneční architektury; aplikacích solárně elektrického chlazení a v takzvaných „ostrovních" systémech na izolovaných místech, kde by pro zajištění přístupu k sítím byly nezbytné vysoké investice;
  • biomasy speciálně jako možnosti výroby paliva pro náhradu importovaných paliv;
  • větrné energie doporučované jako zdroje pro výrobu proudu i pro oblast odsolování mořské vody a čištění vody;
  • malých solárních termálních systémů určených k výrobě tepla pro procesy sušení zemědělství.

3. Shora uvedené příklady ukazují na existující rozsáhlé možnosti aplikací technologií sluneční energie. Lze je realizovat teprve tehdy, až budou v politické a ekonomické oblasti splněny následující čtyři podmínky:

  • Environmentální a sociální faktory jako třeba považovat za integrální součást každého středně a dlouhodobého ekonomického plánu; každá komerční aktivita je zásadně závislá na neporušeném přírodním životním prostředí, které zajišťuje zdraví lidské populace i pokračující dostupnost přírodních surovin. Při řádné aplikaci má solární energie nejenom nejnižší sociální náklady, ale současně nedochází k nenapravitelným škodám na životním prostředí Země.
  • Využití solární energie obecně zvyšuje šance venkova stát se soběstačným ve smyslu energetických dodávek a tím zvýšit svou nezávislost. Zejména v zemích s tropickým a subtropickým klimatem (tj. především v rozvojových zemích), má solární energie možnost stát se významnou exportní komoditou, což přispěje v dané zemi k poctivému místu v rámci mezinárodního reformovaného obchodu.
  • Nákladová efektivita využívání sluneční energie se bude zvyšovat v přímém poměru k nárůstu moderní hromadné výroby technologie pro solární energii.
  • Současná situace se podobá proslulé situaci z románu „Hlava XXII" - neexistuje trh pro tyto technologie, protože jsou moc drahé a jsou moc drahé, protože neexistuje trh - to je potřeba napravit. Jednou z možností je politické rozhodnutí o podpoře zavádění obnovitelné energie na trh, které by vedlo k hromadné výrobě. Přístup k segmentu energetického trhu přinese s sebou okamžité snížení nákladů na výrobu a tím otevření a další expanzi volného trhu se stále se snižujícími náklady pro obnovitelnou energii. Pakliže analyzujeme ekonomický potenciál sluneční energie musíme vzít v potaz vývoj trhu. Faktory doprovázené nárůstem změn vedoucích ke zlepšování životního prostředí napovídají, že se solární technologie mohou stát centrálním faktorem nových přírodně průmyslových a zemědělských výrobních cyklů. Rozšiřování výroby technologií pro solární energii povede k omezení závislosti na drahých fosilních palivech; bude sloužit ochraně přírody a zdrojů; zlepší obecnou úroveň zdraví a omezí potenciální nebezpečí plynoucí z jiných technologií. Poněvadž je energie základní potřebou celé populace, pomůže popsaná nová orientace rozšířit trh pracovních příležitostí v rámci nové, ekologicky odpovědné industrializační politiky.

4. Ekonomická opozice k šíření nových technologií na využívání obnovitelné energie je pochybná, zejména je-li aplikována na rozvojové a přechodové země. Nelze přehlédnout skutečnost, že rozhodování zaměřené na ekologickou politiku a energetickou ekonomiku jsou často založena na příliš omezené a spíše deformované úrovni informací. Faktory, které se obecně berou v potaz obsahují náklady na získávání, konverzi a transport energie infrastrukturami běžně existujícími v průmyslových zemích. Širší pohled musí obsahovat ekonomické, zemědělské a dopravní faktory; urbanistické a městské plány a populační politiku; rozvojovou politiku; obchodní politiku a široce chápané environmentální a politické cíle a úvahy.

5. Je nezbytné, aby každá země v mezinárodním měřítku:

  • vytvářela výzkumné a vývojové možnosti;
  • začala užívat solárně energetické technologie v širokém rámci, aby udržela krok s novým technologickým rozvojem;
  • podporovala vzdělání vědců a techniků a zvyšovala veřejný zájem jako základ pro zvyšování soběstačné výroby a využívání obnovitelné energie a metod zvyšování energetické účinnosti;
  • co nejrychleji zaváděla technologie obnovitelných energií;

   Základním globálním environmentálně ekonomickým a politickým cílem se musí stát překlenutí vývojových chyb a snížení deficitu dostupnosti informací. Úsilí k zachování přírodních základů života na Zemi zvyšující se důvěrou ve zdroje obnovitelné energie je dostihem proti času a proti stále pokračující destrukci životního prostředí jejíž krok se spíše zrychluje než zpomaluje. Jedinou cestou k zajištění širokého přístupu k technologiím pro využívaní obnovitelné energie je okamžitá spolupráce na mezinárodní úrovni a IRENA bude takovou spolupráci provádět a pomáhat zajišťovat.

6. Existence Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) dokazuje nezbytnost takových organizací jakou je IRENA. Organizace IAEA sídlící ve Vídni je agenturou OSN s ročním rozpočtem asi 250 milionů dolarů a zaměstnává přes 2200 lidí. Má 130 národních členů. Vedle toho je IAEA, založená v roce 1958, odpovědná za jadernou bezpečnost, sleduje distribuci paliva, podporuje další rozvoj vědy a pomáhá odstraňovat technologické bariéry při zavádění jaderné energie. Asi třetina jejího ročního rozpočtu se věnuje na tento účel. Jak je uvedeno v článku 4 Smlouvy o nešíření nukleárních zbraní z roku 1970 má IAEA podporovat nekomerční transfer technologií pro členské země. IAEA používá finanční prostředky dostupné z technicko kooperačních fondů na realizaci výměnných projektů, organizování tréninkových programů a kurzů, k doporučením při plánování a zavádění jaderného vybavení, k provozu informačního systému jaderných elektráren, na zavádění nejmodernějších technologií a na podporu výzkumu izotopů.

   Většina členů jsou rozvojové země. Dvacet pět členů je z Afriky. Mnoho zemí přináležejících k IAEA nebudují vlastní jaderné elektrárny a ani to nemají v plánu. Je důležité poznamenat, že události posledních tří dekád vedly k široké skepsi nad aktuálním potenciálem jaderné energie. Právě průmyslové země jako Německo, Itálie, Švédsko a Rakousko se buď vůbec vzdaly používání jaderné energie nebo určily datum pozdějšího ukončení jejich provozu. Na základě vyšších nákladů na zajištění striktní jaderné bezpečnosti se stala výstavba mnohem nákladnější, což mělo vliv na ochlazení jejich ekonomické přitažlivosti. Další překážkou pro zavádění jaderné energie je v rozvojových zemích absence vhodné distribuční sítě. Dosud nebyly řádně vyřešeny problémy s jaderným odpadem. Ačkoliv byly mnohé naděje spojené s jadernou energií v období založení IAEA zatím přerušeny, IAEA se nesnažila o nápravu svých cílů. Během 90. let se snaží rozšiřovat členství.

   Není potřeba dále hovořit o současném stavu jaderné energie nebo IAEA. Role IAEA spočívá v zajištění jaderné bezpečnosti a sledování distribuce paliva, a má obrovský význam. Pracuje na poli technické spolupráce a motivy jejího založení jsou precedentem jasně ukazujícím potřebu založení Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii. Tak jak bylo v minulosti nezbytné založit IAEA, je dnes stejně nutné založit IRENA jako nezávislou agenturu pracující ve spojení s OSN. IRENA se nebude muset zaměřovat na"solární bezpečnost", protože ta není v případě obnovitelné energie problémem. Úkolem agentury místo toho bude příprava cest pro efektivní mezinárodní transfer technologií pro globální mobilizaci obnovitelné energie uspokojující světovou energetickou spotřebu. Transfer technologie by probíhal nezávisle na zájmech hospodářské soutěže. Uvážíme-li, že transfer technologií pro obnovitelnou energii zprostředkovaný agenturou IRENA je přinejmenším stejně důležitý jako transfer technologie v rámci IAEA, vyžadoval by minimální roční rozpočet ve výši 80 milionů dolarů.

7. Pakliže se mají realizovat globální výzvy - jako nárůst užívání obnovitelné energie, jsou potřebné nové instituce, aby převzaly odpovědnost. Není výhodné přidělovat úkoly, za které by měla odpovídat IRENA, již existujícím organizacím OSN a mezinárodním agenturám. IRENA musí spolupracovat s existujícími subjekty tak, aby byla schopna plnit zadané úlohy, a proto je zřejmé, že tak musí konat jako specializovaná agentura pro potřebu systematické koordinace expertního transferu technologií pro obnovitelné energie. Připraví cestu pro narůstající mezinárodní kooperaci a bude pomáhat dalším organizacím OSN mnohem účinněji integrovat solární energii do příslušných programů.

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii: současná diskuse

   Rostoucí používání obnovitelné energie se opakovaně od roku 1980 obhajovalo v OSN a v jiných mezinárodních organizacích již od počátku 80. let.

   V roce 1980 Komise pro Sever - Jih ve své zprávě „Sever-Jih: Program pro přežití" uvádí: „dlouhodobá řešení lze nalézt ve vývoji alternativních a obnovitelných energetických zdrojů; krátkodobé výzvy jsou špatné. Fakta ukazují na potřebu rozsáhlé celosvětové energetické strategie." Ve zprávě se konstatuje, že lidstvo se musí „obrátit k nevyčerpatelným zdrojům, jako ke sluneční energii (v nejširším slova smyslu), k využívání biomasy, větru a přílivu." Zpráva Sever-Jih podporuje vytvoření mezinárodního institutu pro transfer technologií. V roce 1981 uspořádala OSN „Konferenci o nových a obnovitelných zdrojích energie" v Nairobi. Tato konference měla zajistit cíle zadané Resolucí OSN 33/148 (z 20. prosince 1978): „Vytvoření politických nástrojů pro aktivity koncentrující se na podporu rozvoje a využívání nových a obnovitelných zdrojů energie pro zajištění budoucí energetické poptávky, zejména pro rozvojové země". Na konferenci byl ratifikován program pod názvem „Akční plán Nairobi pro vývoj a využití nových a obnovitelných zdrojů energie."

Doporučení se koncentrují na:

  • výzkum, vývoj a demonstraci
  • transfer, adaptaci a aplikaci zkoušených a testovaných technologií
  • výuku, trénink, komunikace.

   Zpráva speciálně poukazuje na velký nevyužitý potenciál hydroelektrické energie, na konkrétní solárně energetické technologie, na malé větrné elektrárny a na bioplyn. Rozvojové země přítomné na konferenci v Nairobi požadovaly vytvoření Mezinárodní agentury pro obnovitelné energie, ale idea byla průmyslovými zeměmi odmítnuta.

   V roce 1990 publikoval EUROSOLAR memorandum navrhující vytvoření „Mezinárodní agentury pro sluneční energii". Memorandum bylo předneseno v rámci OSN v New Yorku a na různých mezinárodních konferencích včetně konferencí v New Delhi, Káhiře a Harare, stejně jako v Paříži na přípravné konferenci UNESCO ´Solární světový summit´.

   Shodný návrh učinila v letech 1990-1 organizace Organizace OSN pro solární energii, životní prostředí a rozvoj (UNSEGED). Tato komise, které předsedal prof. Thomas Johansson (Švédsko), reprezentující generálního tajemníka OSN Perez de Cuellar, navrhla strategii solární energie jako rozšíření Světové konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro 1992. UNSEGED publikoval uvedený návrh:

   „Další možností je vytvoření nové mezivládní organizace s podporou sekretariátu OSN. Mohla by mít formu otevřeného mezivládního výboru s novým a rozšířeným mandátem v oblasti obnovitelných energetických zdrojů v rámci rozsahu OSN nebo by mohla být založena jako nezávislá organizace s mandátem OSN.
   Proto by mohla nová organizace být spíše novou agenturou OSN nebo nezávislou mezinárodní agenturou.
   Zkušenost dekády po Akčním programu z Nairobi ukázala, že omezené změny, jak byly diskutovány výše, nemohou pravděpodobně pro dynamiku současné situace dostačovat. Sekce stávající organizace by byly řešením, kdyby existovaly v potřebném množství. To ale není tento případ, protože existující organizace mají jasně dané mandáty, které nelze jednoduše přizpůsobit novým požadovaným úkolům. Navíc struktury existující v současných organizacích nepřispívají k provádění nových úkolů s rázností jaká by byla nyní zapotřebí.
   Novou institucionální strukturu pro zdroje obnovitelné energie by bylo možno považovat za část většího institucionálního rámce pro podporu širších integrovaných úkolů přechodu na environmentálně bezpečné a spolehlivé energetické systémy, kompatibilní s udržitelným rozvojem. Tyto energetické systémy musejí být rostoucím měrou založené na využití obnovitelných zdrojů energie a na zlepšené energetické účinnosti zdrojů i koncového využití. Toto široké řešení je nutno vzít v potaz, mezi jiným, také ve spojitosti s konvencí o klimatických změnách.
   Doporučujeme, aby byla založena nová agentura. Její role by spočívala v šíření obnovitelných zdrojů energie, ne jenom s ohledem na energetickou a environmentální politiku, ale rovněž z hlediska zemědělství, dopravy, průmyslu a výzkumu, politiky bydlení a regionálního rozvoje. Vytvoření Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii s dostatečnou politickou a finanční podporou vlád tak, aby mohla plnit své úkoly, se stane silným signálem, že pro řešení problémů životního prostředí, rozvoje a bezpečnosti je potřebná rostoucí role zdrojů obnovitelné energie.

   Založení mezinárodní agentury pro obnovitelné energie neznamená, že by se všechny aktivity existujících organizací měly začlenit do nové agentury. V mnoha případech by bylo efektivní, aby práce v oblasti obnovitelných zdrojů pokračovala v rámci existujících organizací, nicméně s vyšším soustředěním a koordinací."

   Ačkoli jsou v UNSEGED zastoupeni reprezentanti 30 vlád a jejich doporučení podporuje generální tajemník OSN, přípravný výbor konference v Riu vznik agentury neakceptoval. Zástupci japonské a americké vlády nesouhlasili. Tento vývoj ukázal, že vytvoření takové agentury je za podmínky konsensu globální vládní konference prakticky nemyslitelné.

   Doporučení Meziparlamentní konference o globálním životním prostředí, která se konala v senátu USA pod gescí budoucího senátora Al Gora v roce 1991, také navrhovala vytvoření Mezinárodní agentury pro sluneční energii.

   Rezoluce Valného shromáždění OSN z listopadu 1990 uzavírá: "Z hlediska současných tendencí energetického sektoru zdůrazňujeme důležitost pokračujícího rozvoje nových a obnovitelných zdrojů energie a shromáždění:

  • se opakovaně vyjadřuje k pomalému nárůstu strategického programu pro rozvoj a využívání obnovitelné energie i k tomu, že úspěchy pro dosažení nezbytných potřeb rozvojových zemí jsou nedostatečné. V tomto kontextu zdůrazňuje potřebu trvalého závazku a aktivit mezinárodní komunity na národní, regionální a globální úrovni;
  • požaduje po členských zemích pokračování příslušných programů a posílení aktivit v oblasti nových a obnovitelných energií, včetně založení mezinárodní instituce."

   Poté, co byl návrh konferencí v Riu odmítnut, vlády, které tuto ideu podporovaly, upřely svou naději na konferenci o světovém klimatu. Tyto konference se zaměřily na "mechanismus čistého vývoje" formou "Joint Implementation" a regulace pomocí "emisních hranic" a věnovaly úsilí účinnějšímu využívání konvenční energie. Tento směr je diskutabilní. S výjimkou rostoucího úsilí Světové banky a UNDP zaměřených na podporu obnovitelné energie, byla zmařena i druhá dekáda.

Proto je čas obnovit úsilí pro realizaci agentury IRENA.

Pro Mezinárodní agenturu solární energie se vyslovili

Willi Brandt na Konferenci o spolupráci mezi Evropou a Indií pro rozvoj a aplikaci sluneční energie. 28. května 1990 New Delhi:

   "V roce 1980 v naší zprávě "Program pro přežití" doporučujeme mezinárodní energetickou strategii jako jednu ze čtyřech bezprostředních priorit. Otevřeně jsme hovořili ve prospěch uchování zásob ropy, o politice zvyšování energetické účinnosti a o rozvoji využívání obnovitelných forem energie. V té době bylo k dispozici pouze nemnoho technologií pro využívání obnovitelné energie, s jedinou výjimkou vodní síly. Stejně jsme ale byli fascinováni možnostmi využití přírodních zdrojů energie - které jsou bezodpadové, neprodukují žádné škodlivé emise a jsou dostupné komukoli [...] Bohužel reakce na naše návrhy byla vlažná [...]
   Ve světle vzrůstajících požadavků rostoucí světové populace je nezbytně nutné investovat více prostředků do obnovitelné energie. Pouze za pomoci obnovitelné energie bude možné rozvíjet ekonomiku v harmonii s přírodním prostředím. Protože tyto formy energie umožňují decentrální užití, ideálně se hodí právě pro země třetího světa, kde většina venkovských oblastí není napojena na elektřinu. Naše koncentrované úsilí musí vyústit do politiky, která bude schopna překlenout technologický rozdíl mezi severem a jihem na poli obnovitelné energie, tak rychle jak jen možno. Technická a finanční pomoc by měla být dostupná tak, aby umožnila rozvojovým zemím používat obnovitelnou energii a sami vyrábět potřebnou technologii.
   Z těchto důvodů podporuji vytvoření Mezinárodní agentury pro sluneční energii v brzké budoucnosti, jak stále navrhuje EUROSOLAR. Záleží na vás, zda budete sloužit globální komunitě, která si nemůže dovolit čekat dalších deset let na mezinárodní aktivitu."

Willy Brandt (jako president Mezinárodních socialistů ekonomickému výboru OSN 8.října 1990):

   "Jak víte, během 80. let se ve velkém počtu rozvojových zemích zhoršila ekonomická situace. Stále více se naše životní prostředí poškozuje takovou měrou, že lidská civilizace je nyní vážně ohrožena. Jednou z hlavních příčin je naše spotřeba energie, která vzrostla jak rozsahem, tak potenciálním nebezpečím: Černobyl demonstroval rizika jaderné energie a varování v mlhách vystupující klimatické katastrofy nám ukazuje na nebezpečí spalování fosilních paliv. Uvažujeme-li, že jsme nyní konfrontováni s další ropnou krizí, pokytují nám obnovitelné energie možnost ochrany našeho životního prostředí, uchování přírodních zdrojů a odpovědný ekonomický růst kdekoliv na zemi. Dnes dostupné technické možnosti jsou impozantní, ale politická a finanční podpora výzkumu a vývoji na poli technologií sluneční energie je nedostatečná [...] Spolu s úsilím vlád některých zemí a aktivit organizací spojených s OSN potřebujeme ještě mezinárodní instituci odpovědnou za transfer technologie v oblasti obnovitelných zdrojů. Takovou organizaci neustále doporučuje EUROSOLAR - mezinárodní organizace pro sluneční energii.
   V padesátých letech, kdy jsme se dívali na atomovou energii jako na potenciálně bezpečný a neemisní zdroj energie byla založena mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA). Agentura byla odpovědná za jadernou bezpečnost. Co bylo pravdou pro jadernou energii je dnes mnohem důležitější pro energii sluneční. Jsem přesvědčen, že doporučení EUROSOLARU by měl ekonomický výbor OSN zvážit."

Rakouský ministr zahraničí Alois Mock ve svém projevu (ÖVP) na generálním shromáždění OSN v listopadu 1991:

   "Mnoho nevládních organizací, jako EUROSOLAR doporučují směrovat řešení problémů ve vývoji a efektivnějším využívání obnovitelné energie v rámci OSN na institucionální úroveň. Vývoj a propagace těchto nových technologií nevyvolal potřebný zájem. V některých zemích se stala podpora výzkumu a vývoje obětí rozpočtových škrtů. To je zřejmý a politováníhodný lapsus dlouhodobého plánování. Navrhuji, abychom konečně poslechli varování vědy. To posílí hledání cest pro změnu současné energetické politiky v duchu spolupráce a především s ohledem na vážné ohrožení našeho životního prostředí."

Rakouský ministr životního prostředí Fleming (ÖVP) ve svém projevu na generálním shromáždění IAEA ve Vídni 9. září 1990:

   "Co nyní potřebujeme je Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii."

Rakouský kancléř Franz Vranitzky (SPÖ) v projevu dne 20. května 1992 v Institutu Karl Rennera ve Vídni:

   "Jinou cestou reorientace našeho globálního energetického systému více ekologicky odpovědným směrem využívání obnovitelných forem energie by bylo - vedle zavádění energetické nebo uhlíkové daně, přinejmenším v bohatých průmyslových zemích - založení Mezinárodní sluneční energetické agentury (ISEA)
   V tomto kontextu je důležité pochopit, že pojem solární energie nezahrnuje jenom přímé a nepřímé využití sluneční radiace, ale také větrnou energii, vodní sílu a biomasu jako nepřímé a "skladované" formy sluneční energie, které je třeba také podporovat a rozšiřovat. Hodnotným partnerem v oblasti větrné energie a biomasy se zdá být Dánsko a já bych rád využil tuto příležitost k tomu, abych jej vyzval k pokračování práce na založení ISEA v rámci OSN. Kdyby tato myšlenka neměla mít dostatečnou podporu v rámci OSN, neměli bychom vyloučit multilaterální organizaci podobnou OECD , která by měla být samozřejmě otevřená všem zainteresovaným zemím".

SESI (Společnost pro solární energii Indie):

   "Indická společnost pro solární energii podporuje myšlenku EUROSOLARU vytvořit Mezinárodní agenturu pro sluneční energii. ISEA by měla hrát bezprostřední a zásadní roli v transferu solárních technologií do třetího světa."

© eurosolar.cz 2017