Zemní plyn je část klimatického problému a nikoliv řešení

Průmysl často tvrdí, že zemní plyn je klimaticky příznivý energetický zdroj, jenž spolu s obnovitelnými zdroji zajistí ochranu klimatu. Argumentuje tím, že náhrada uhlí zemním plynem údajně přispěje k podstatnému snížení emisí CO₂.
Emise CO₂ jsou (při vlastním spalování) výrazně nižší než ty, které jsou způsobeny uhlím a ropou. Pro posouzení klimatického vlivu zemního plynu, není ale rozhodující množství emisí převedené na CO₂. I když spaliny zemního plynu obsahují méně CO2, je v rámci celého procesu vyprodukováno více emisí, než v případě spalování uhlí či ropy. Při těžbě a transportu zemního plynu totiž unikne podstatné množství metanu a působení metanu na klima je podstatně větší než v případě CO₂.
Ekvivalenty metanu vyjádřené jako CO₂ se aktuálně stále ještě hodnotí zastaralým faktorem 25 (stoletou hodnotou) ze zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro klimatickou změnu) z roku 2007. Aby se ale emise skleníkových plynů, a tím i dosažení klimatických cílů hodnotily korektně, je třeba změnit způsob výpočtu. Podle aktuálních hodnot uváděných IPCC, týkajících se vlivu metanových emisí je jejich působení v prvních 20 letech 84 až 87 krát a v prvních 100 letech 34 až 36 krát silnější než ty, které by byly způsobeny odpovídajícím množstvím CO₂.
Během COP23 v Bonnu byla iniciována mezinárodní koalice Put Climate on Pause, pozůstávající z NGO a vědců, kteří si dali za cíl za pomocí OSN předat světovým vládám podnět, aby konečně začaly při klimatických modelech používat aktuální hodnoty pro dvacetiletý horizont podle IPCC.
To, co již mnohé studie objevily před časem, nyní ještě jednou potvrdila nová studie NASA. Ve studii se tvrdí, že drastický nárůst globálních emisí metanu v posledním desetiletí lze připsat z velkého dílu průmyslu fosilních paliv i to, že nárůst je vyšší, než se nedávno myslelo.
Podle studie NASA se roční koncentrace metanu zvýšila o 25 teragramů, což odpovídá hmotnosti 5 milionů slonů. Z toho 17 teragramů připadá na fosilní paliva.
Mýtus klimaticky příznivé alternativy k zemnímu plynu v Německu nepropaguje jenom průmysl ropy a plynu a hospodářská sdružení, ale i Spolkové německé ministerstvo hospodářství a Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA).
V poslední publikaci UBA Hodnocení aditivních emisí při těžbě plynu v Německu byly důležité nové poznatky při posouzení skutečné klimatické bilance zemního plynu dalece ignorovány. Navzdory mnohým snahám nejsou vidět ani první kroky k eliminaci významných mezer vědomostí, abychom dospěli ke správnému posouzení vlivu zemního plynu na zemské klima. A to ani v případě, kdy je dlouho známo, že metanové emise z plynového a ropného průmyslu v Německu jsou odhadovány průmyslem samotným.
Na nutnost konečně začít měřit metanové emise vznikající při produkci, uskladnění, transportu a spotřebě zemního plynu poukázal i Institut pro pokročilá studia - Institute for Advanced Sustainability Studies (IASS) z Potsdami ve své studii z roku 2016 Neznámé klimatické náklady zemního plynu.
Studie prof. Kevina Andersona z University v Manchesteru a Uppsale a Dr. Johna Brodericka, z University v Manchester a Teesside, zveřejněná v říjnu 2017 Zemní plyn a klimatická změna hovoří ve svém souhrnu více jak přesvědčivě. Spotřeba fosilních paliv včetně zemního plynu do roku 2035 se v EU neslučuje s klimatickými cíly podle pařížské smlouvy. Už není čas sázet na plyn jako na údajný most do postfosilní budoucnosti.
Extrémně negativní klimatický efekt metanu je však stále ještě mnohými samotnými ochránci klimatu ignorován a ani daň na CO₂ by nemohla zjednat nápravu. Kdyby tedy nějaká vůbec byla. Proto existuje v energetickém sektoru jen jedna možnost - přestavba na 100% obnovitelnou energii.
Rozhodujícím politických nástrojem na ochranu klimatu je ten, který by směroval soukromý kapitál  do investic neemisních technologií. Zvýhodněný výkup podle EEG je skvělým příkladem, jak to může nejlépe fungovat. Jiné změny – především  z uhlí na zemní plyn jsou mimořádně kontraproduktivní. I za předpokladu, že by zemní plyn byl klimaticky příznivým, konkuroval by obnovitelným zdrojům a tak brzdil jejich rychlou výstavbu.