Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Více štěstí než rozumu

   14. prosince minulého roku mělo několik milionů obyvatel žijících na severu Německa v oblasti Hamburku a Kielu velmi šťastný den. Podle posudku kolínské společnosti pro Bezpečnost zařízení a reaktorů (GRS) nechybělo mnoho a obě města mohla být zasažena radioaktivním mrakem vycházejícím z porušeného 806 MW tlakovodního reaktoru v Brunsbüttelu. Jenom jedna jednoduchá klapka zabránila dlouhodobému úniku radioaktivní páry z reaktoru a pouze souhrou šťastných okolností nedošlo k poruše těsnosti ochranné obálky. Případ uvedl zpochybnil spolehlivost a kvalifikaci obsluhy, která toho dne diagnostikovala havárii jako spontánní únik chladiva netěsností, přestože:
během 4 minut uniklo 260 litrů chladící vody z primárního okruhudva termočlánky na havarovaném potrubí registrovaly během několika sekund změnu teploty o 60 stupňůve vnitřním bezpečnostním prostoru vzrostl tlak a teplotareagovaly požární hlásiče v bezprostředním okolí haváriereagoval systém akustické emise hlídající pnutí a vnitřní otřesy zařízení.

   Reaktor byl po krátké době opět spuštěn na plný výkon. Ve skutečnosti ale došlo k výbuchu nahromaděného vodíku, který roztrhl přes tři metry barbotážního potrubí v bezprostřední blízkosti tělesa jaderného reaktoru. Rozsah škody byl jištěn teprve po dvou měsících inspekční komisí, která objevila v bezpečnostní nádobě reaktoru trosky.
Podle smluvy o ukončení provozu jaderných elektráren by měl reaktor v Brunsbüttelu pracovat do roku 2008, ale zda a kdy bude opět spuštěn do provozu, nebylo zatím zveřejněno. Mluvčí elektrárny pan Altmeppen prohlásil, že s ohledem na krátkou dobu provozu, by bylo možno vyřadit bezpečnostní barbotážní sprchu, umožňující rychlé odstavení reaktoru "zadeklovat a hotovo".

   Podobné štěstí měli obyvatelé žijící v okolí americké elektrárny Davis-Besse v Ohiu, kde bylo při nahodile prováděné opravě zjištěno rozsáhlé poškození stěny reaktorové nádoby původně silné 15 cm důlkovou korozí. Těžké havárii, při které mohlo uniknout množství radioaktivní ho chladiva z primárního okruhu, zabránilo pouze tenké nerezové vyložení o síle méně než jeden centimetr. Toto vyložení bylo v poškozeném místě vybouleno a podle přesvědčení odborníků z Úřadu jaderné bezpečnosti NRC mohlo každou chvíli dojít k roztržení. Odborníci považují případ důlkové koroze za následek trhlinek a netěsností v průchodech, tak jak byly zjištěny i na ostatních tlakovodních reaktorech ve Francii, Švýcarsku, Japonsku a Španělsku. Úřad nařídil v USA okamžité přezkoumání všech 68 atomových reaktorů shodného typu.
   Stalo se tak necelý rok poté, co americký prezident George Bush prohlásil, že stávající americké reaktory jsou v tak dobrém stavu, že jejich životnost lze prodloužit na 60 let. Atomová elektrárna v Davis-Besse byla uvedena do provozu před 25 lety.

   Jakkoliv lze v současné chvíli registrovat nárůst zájmu určitých kruhů o jadernou energii, je nutno na základě faktů prohlásit, že nemají racionální budoucnost. Jaderná energie využívá zdroje, které jsou - stejně jako fosilní paliva - k dispozici pouze v omezených množstvích, odpovídajících zhruba zásobám fosilních paliv. Tato skutečnost je první limitou. Druhou limitou jsou stávající i potenciální ekologické následky, nezbytně vždy doprovázené zvýšenými provozními a i mimořádnými náklady. Tyto výdaje pravidelně nejsou součástí ekonomických propočtů a pravidelně nejsou zahrnovány do nákladů. Vedle těchto principielně nezpochybnitelných hranic je nejvíce alarmující, že stávající atomová technologie se svými zjevnými riziky není nezbytná. Potenciál racionálního využívání energií a kombinace všech slunečních zdrojů totiž již dnes umožňují dostatečné pokrytí celkové energetické spotřeby obnovitelným způsobem a plány a scénáře úplného zásobování Evropy obnovitelnými zdroji energie již byly vypracovány.

© eurosolar.cz 2018

Zveme vás na
křest knihy Milana Smrže

15.2.2018 v 18:30
v kavárně Člověka v tísni
v zadním traktu domu Langhans na adrese: Vodičkova 707/37, 110 00 Nové Město