EUROSOLAR.CZ - národní sekce evropské asociace pro obnovitelnou energii
U půjčovny 8/1353, 110 00 Praha 1, tel.: 732 532 577,

Vážený pan premiér ČR
Ing. Andrej Babiš

Vážený pane premiére,
dovolte mi, abych Vám zaslal stručné anotace několika záměrů, o nichž se domníváme, že by mohly přispět ke zlepšení podmínek života občanů České republiky.

1) Mimořádně důležitým krokem energetické koncepce je přestavba většiny současných budov do nízkoemisní podoby. Toto opatření má potenciál překlenout hrozící energetickou chudobu, a to nejenom sociálně slabší části obyvatelstva. Ruku v ruce s tím jde i mimořádně potřebné snížení energetické dovozní závislosti České republiky. Budovy ve střední Evropě spotřebovávají asi 40 % celkové energie, jak tepelné i elektrické.

Navrhujeme, aby stát podpořil vznik firem, které by pomocí technologie Energy Performance Contracting (EPC) prováděly rekonstrukce domů do prakticky nulemisní či solar plus podoby, kdy renovovaný objekt vyrobí během roku i více energie, než sám spotřebuje.

Princip této metody spočívá v tom, že firma na své náklady provede na základě evropských zkušeností energetickou sanaci objektů a uzavře s majiteli či provozovateli budovy smlouvu (obvykle desetiletou), kdy po tuto dobu budou majitelé platit dosavadní energetické náklady a po smluvní době přejdou na snížené platby. Metoda EPC zahrnuje zaměření současného stavu a energetické posouzení budovy, návrh a provedení energetických opatření včetně izolace, rekuperace a instalace obnovitelných zdrojů energie, které ve svém důsledku povedou až úsporám 90 % budoucích energetických nákladů.
Podle západoevropských zkušeností, například po rekonstrukcí administrativní budovy univerzity v centru Vídně, byly investice do energetické sanace splaceny úsporami za ceny energií během 7 až 8 let, což je i jako podnikatelský záměr výhodné.
Zájmem firmy bude co nejrychlejší a nejefektivnější energetická sanace objektu, protože o to budou nižší skutečné náklady na energie a tím poroste zisk firmy.

Česká republika by mohla podpořit tyto tendence investičními pobídkami a případně daňovými úlevami, a především iniciací vzniku dostatečného množství firem.


2) Další podnět se týká náhrady plastů, které se jeví jako zásadní problém pro lidské zdraví, ale i kontaminaci životního prostředí, včetně vod a atmosféry.
Navrhujeme vyčlenit brownfieldy, především ty, které vznikly na poddolovaných místech a výsypkách povrchových dolů v hnědouhelných revírech v na pěstování technického konopí, které by následně bylo využito pro výrobu izolačních hmot ale také jako náhradu plastu pro výrobu jednorázových obalů pro nápoje. Takto vyrobené obaly jsou kompostovatelné.
Kromě uvedených aplikací má konopí rovněž další výhody; zbytky po výrobě vláken by bylo možné zpracovat na bioplyn či obnovitelná paliva a rovněž je známá schopnost této rostliny vyčistit půjdu od těžkých kovů, a tak ji revitalizovat pro další zemědělské využití.

S průměrnou roční mírou růstu (CAGR) 13,6 % se očekává, že globální trh s bioplasty  z konopí dosáhne do roku 2031 objemu 290,7 milionů dolarů.
Domnívám se, že Česká republika by mohla přispět k těmto inovacím investičními pobídkami, vyčleněním nevyužitých ploch, případně dalšími organizačními kroky.

Problém mikroplastové kontaminace se čím dál tím více týká široké populace a Česká republika by se mohla stát inovativním činitelem výše uvedených kroků.

3) V neposlední řadě chci zmínit rizika týkající se základní bezpečnosti provozuje jaderných elektráren. Ohledem na to že se zabývám dlouhá léta energetikou, především obnovitelnou, i tím, že sleduji klesající stabilitu civilizace, jež podle některých odborných názorů směřuje ke kolapsu nebo velkému civilizačnímu otřesu. Problém se týká umístění velkého množství palivových článků v bazénech vedle jaderného reaktoru. Toto uspořádání je nebezpečné, protože představuje zásadní riziko v případě kolapsu nebo válečných událostí.

Kdyby se uskladněný vysoce radioaktivní materiál stal součástí životního prostředí, což v případě dramatických okolností je pravděpodobné, došlo by k radiačnímu poškození široké populace, v míře zásadně převyšující havárie v Černobylu či Fukušimě. Radiační onemocnění, především rakovinná onemocnění a malformace byla detekována po spojeneckém ostřelování iráckých a bosenských oblastí ochuzeným uranem.

Z tohoto důvodu považujeme za nezbytné urychleně začít budovat bezpečné geologické úložiště, a to sice v otevřeném jednání s dotčenými obcemi. V tomto kontextu doporučujeme se inspirovat skandinávskými postupy, které byly použity ve finské stavbě úložiště v lokalitě Eukajoki, poblíže největšího jaderného komplexu Olkiluoto. Hlavní bariéra českého vyjednávání spočívá v nedokonalém jednání s obcemi, ve kterých stát uvažuje s výstavbou úložiště.

Dotčené obce ve Skandinávii mají právo veta čili úložiště musí schválit místní rada. Pro Finsko je charakteristická především ekonomie komunity a důvěra k projektu, zatímco ve Švédsku, je spolupráce založena na partnerství.

V dokonalé úctě
Milan Smrž, viceprezident evropské asociace EUROSOLAR
milan.smrz@eurosolar.cz