Rakouské sluneční ceny 2024
Dne 5. října 2024 byly v někdejším hornické městysi Langau v Horním Rakousku poblíž českých hranic uděleny Rakouské sluneční ceny. Svědčí o tom, že obnovitelná energie jsou v Rakousku velkým tématem, především v lokálním rozměru obcí měst a firem. Na slavnostním předání bylo přítomno asi 60 hostů z celého Rakouska. Bylo uděleno celkem 12 slunečních cen v 9 kategoriích.
Ocenění mohou být inspirací pro česká města, obce, firmy, podnikatele i nevládní organizace.
Cena pro města a obce nebo komunální služby
Výtopna na biomasu s absorpčním tepelným čerpadlem Ortswärme Gerlos GmbH a STEPSAHEAD Energiesysteme GmbH
Společnost Ortswärme Gerlos GmbH provozuje v Alpách nadmořské výšce 1300 m teplárnu na biomasu. Současná teplárna má 2 kotle na biomasu s výkonem 3 a 1 MW. Díky prostorovým omezením a zásobování palivem v zimě se stávající zařízení se ocitlo na hranici svých možností. Společnost Gerlos se proto rozhodla v létě loňského roku instalovat absorpční tepelné čerpadlo s novým systémem kondenzace spalin. Absorpční tepelné čerpadlo a ekonomizér nyní dodávají do sítě dálkového vytápění až o1180 kW více. Výroba tepla se tak zvýšila o 26 % ze 4 MW na 5,18 MW.
Absorpční tepelné čerpadlo umožňuje využít teplo z kotle na biomasu jako energii pohonu, není tedy potřeba žádná dodatečná elektrická energie. Jako chladivo se využívá čistá voda a jako absorbent roztok bromidu lithného. Řízení může pracovat až do 150 stupňů Celsia a pracuje za normálního tlaku. Tepelné čerpadlo pracuje v automatickém režimu, má nízké náklady na údržbu a žádnou spotřebu dalších zdrojů. Jeho aplikace přináší dodatečnou produkci energie ve velikosti 3200 megawatthodin za rok při stejné spotřebě paliva. Doba ekonomické návratnosti je 5 až 6 let. Uvedený projekt je řešením společnosti StepsAhead a lze jej aplikovat i v jiných lokalitách od výkonu 1 až 2 megawatt.
Ceny pro průmyslové, obchodní nebo zemědělské firmy
Elektrárna na biomasu se solární energií – společnost Gsellmann Mischfuttererzeugung GmbH
Již více než 130 let investuje společnost Gsellmann Mischfuttererzeugung GmbH ze Štýrska do technologií orientovaných na budoucnost, především z hlediska optimalizace energetické spotřeby. Rodinný podnik je jedním z předních rakouských výrobců krmiv s denní produkcí až 600 tun. V roce 2010 byla uvedena do provozu elektrárna na biomasu o výkonu 850 kW, která vyrábí páru pro sušení obilí. Od roku 2022 podporuje tepelný solární systém na střeše elektrárny na biomasu kotel na biomasu pro zahájení výroby páry s vysokou výstupní teplotou.
Vysoké ceny energií přiměly podnikatelskou rodinu vydat se na cestu k energetické soběstačnosti. Na volném prostranství za hlavním závodem v Kohlbergu byl na volném prostranství, které nebylo možné využít pro zemědělství, vybudován fotovoltaický systém o výkonu 3 112 kWp. Fotovoltaika pozůstává z 7590 modulů a nemá v regionu obdoby.
Majitelé investovali do fotovoltaické elektrárny 2, 2 milionů euro. V současné době firma plánuje výstavbu rozsáhlého bateriového systému. Systém bateriového úložiště zajistí firma 10hoch4 Photovoltaik GmbH. Firma zvažuje obdobná opatření také v dalších pobočných závodech.
Wienerberger "Green Bricks" – udržitelný milník ve výrobě cihel
V závodě v Uttendorfu vyrábí firma Wienerberger cihly pomocí zelené elektřiny. Po dlouholeté spolupráci s rakouským technologickým institutem AIT nyní začíná projekt NEFI – New Energy for Industry "GreenBricks", který je financován Klimatickým a energetickým fondem v rámci iniciativy RTI – Iniciativa pro výzkum, technologie a inovace.
Firma vystavěla největší elektrická pec na světě, pro výrobu cihel se používají nové jílové směsi a řada dalších opatření, aby se snížila ekologická stopa výroby. Tímto způsobem byly emise CO2 sníženy přibližně o 90 %. Na výrobu je potřeba o 30 % méně energie, která se skládá ze 100 procent zelené elektřiny.
Denně se vyrobí 270 tun „zelených“ cihel – bude stát o něco více než ta, která se vyrábí doposud, ale kolik přesně je ještě otevřeno. Přesto existují skupiny kupujících, kteří jsou si nákupem jisti.
Jen do této pece investovala firma v cihelně Uttendorf více než 30 milionů euro. Podle Johanna Marchnera, generálního ředitele společnosti Wienerberger Austria, byl projekt v oboru pozorně sledován: "... Protože je světově unikátní, že cihlářský průmysl kompletně elektrifikuje cihelnu, a nespotřebovává plyn, tedy žádná fosilní paliva."
Plovoucí fotovoltaická elektrárna Grafenwörth EVN-ECOWIND Sonnenstromerzeugungs GmbH
Plovoucí fotovoltaická elektrárna v Grafenwörthu byla postavena na nevyužívaných štěrkových jezerech. Obě vodní plochy se nacházejí mimo centrum Grafenwörthu a jeho hladiny jsou vzhledem k terénu sníženy, což přináší ideální podmínky pro začlenění tohoto systému do krajiny.
Velkou výhodou plovoucích fotovoltaických systémů je, že přinášejí inovativní řešení "prostorových požadavků", které se stále častěji používají jako argument proti výstavbě FVE na otevřených prostranstvích. Využitím vodních ploch nedochází ke konfliktu mezi výrobou energie a dalšími důležitými typy využití, jako je například produkce potravin.
Vodní plochu o rozloze cca 33 ha zabírají plovoucí FV panely pouze za 40 %. Uspořádání má pozitivní účinek, protože to umožňuje chlazení vody. Přináší i další výhody, zastíněním vodní ploch snižuje odpar vody, tak růst řas. Plovoucí systém je svým rozměrem pro Rakousko unikátní, v současné době je také největší plovoucí FVE ve střední Evropě (k roku 2024).
FVE využila východo západně orientované bifaciální panely o jmenovitém výkonu 540 Wp v počtu 45 304 kusů; celkový výkon zařízení je 24,5 MWp. Investiční náklady přesáhly 20 milionů euro a počítá se s roční výrobou 26700 megawatthodin. Při současných cenách elektřiny v Rakousku se elektrárna zaplatí za cca 9 let.
Plovoucí fotovoltaické elektrárny přinášejí několik výhod: místo zemědělské půdy se využijí ladem ležící vodní plochy, fotovoltaika bude mít vyšší účinnost díky nižší teplotě nad vodní hladinou, sníží se odpar z vodní hladiny a omezí se růst řas. Řešení rovněž přináší úsporu díky rychlé instalaci fotovoltaického systému.
Cena pro solární stavby
Technologické centrum Anton Paar – inovativní ekologická kancelářská a laboratorní budova budoucnosti
Společnost Anton Paar, která se zabývá měřicími technologiemi, otevřela 1. prosince 2023 ve svém sídle ve Štýrském Hradci nejmodernější technologické centrum. Inovativní budova nabízí prostor pro 1 000 pracovních míst na podlahové ploše 26 800 m², je novým měřítkem pro o oblast energetické účinnosti a ochrany životního prostředí. Cílem projektu bylo vytvořit energeticky účinnou budovu, která nejen splňuje vlastní požadavky společnosti Anton Paar, ale také slouží jako globální model pro udržitelné stavební projekty. Toho bylo dosaženo inovativní kombinací různých technologií, včetně systému získání energie z ledu, solárních absorbérů, fotovoltaických systémů a tepelných čerpadel.
Energetická koncepce technologického centra je založena na hybridním systému vytápění a chlazení budovy, které využívá teplo fázové přeměny vody a ledu. Část energie pochází z krystalizační energie, která se uvolní při zmrznutí vody.
Během zimního období se ze zásobní nádrže odebírá teplo a voda zamrzne. V létě lze použít led ke chlazení budov. Absorbéry vzduchu využívají nižší noční teploty k chlazení vody v akumulační nádrži a prodlužují tak fázi přirozeného chlazení. Technologie vedou k úsporám energie na vytápění a chlazení ve výši asi 43 % což vede ke snížení emisí CO2 o 350.000 kg ročně.
Dalším zásadním prvkem je fotovoltaický systém na střeše, jehož elektřina se používá pro provoz budov tak i pro nabíjení elektromobilů plášť budov je vybaven automatizovaným systémem stínění které v létě snižuje tepelný příkon a současně umožňuje optimální využití denního světla. Osvětlení se automaticky přizpůsobuje přítomnosti osob což dále šetří energii.
Projekt byl realizován ve spolupráci s regionálními podniky S cílem podpořit ekonomiku a minimalizovat ekologickou stopu krátkými dopravními trasami. Celkové náklady na stavbu dosáhly 60 milionů euro a do systému skladování ledu bylo investováno více jak 3 miliony euro. Provoz budovy bude sledovat nezávislá výzkumná instituce po dobu nejméně tří let, aby bylo možné optimalizovat energetické toky a využijí další potenciál úspor.
Cena pro místní a regionální sdružení jako předkladatele projektů v oblasti obnovitelných zdrojů
Klimaticko-energetický modelový region (KEM) Thayaland
V roce 2023 byly vypracovány plány na výstavbu větrných turbín v okrese Waidhofen/Thaya, které vyvolaly otázky, jak by měla být velikost různých větrných farem koordinována mezi obcemi, jak co nejlépe do tohoto procesu zapojiti občany a jak by mohli oni i celý region nejlépe těžit z větrných turbín.
Představitelé okresu Waidhofen/Thaya se shodli na tom, že přínosy by měly být rozděleny mezi obce, a proto se dohodlo, že prostředky na větrné turbíny by měly být vyplaceny nejen vlastníkům pozemků a místním komunitám, ale také regionu. To bylo vyjednáno v modelu s provozovateli větrných elektráren.
Současně se dojednalo, že všichni občané v místních obcích budou mít ze strany provozovatele větrné elektrárny (společnosti Windenergie AG) po schválení projektu zajištěnu na 10 let maximální cenu elektřiny ve výši 11,9 euro centů/kWh.
Po uvedení větrných elektráren do provozu bude energetická komunita v okrese schopna získat až 8 % větrné energie za pevnou cenu. I sousední obce tak mohou těžit z nízkých cen větrné energie. Vedle toho se může každý podílet na provozování větrné energie prostřednictvím akcií na jméno nebo dluhopisů a mít tak z těchto projektů také finanční prospěch, protože WEB Windenergie AG je tradičně společností s občanskou účastí. Okres Waidhofen/Thaya se tak stal pilotním regionem pro implementaci větrné energii a zároveň ukázkovým regionem pro diskusi o využití větrné energie v lese.
Dne 10.3.2024 se v projektových obcích konala referenda. V rámci příprav se konala řada informačních dnů a diskusních kol. Byla vypracována samostatná brožura s fakty o větrné energii: https://fridaysforfuture.at/windkraft-im-waldviertel
V březnových referendech se obyvatelstvo vyslovilo pro celkem 13 větrných turbín s výkonem 7,2 MW ve 3 situovaných obcích. To umožní vyrábět elektřinu pro více než 50 000 domácností, Waldviertel bude o něco nezávislejší na dovozu energie a místní obyvatelé budou mít prospěch z nízkých cen elektřiny.
Cena pro média a informace
Thomas Göttinger - Společně za vzkvétající region! Zapojení občanské společnosti do dialogu s občany.
Thomas Göttinger je příkladným podnikatelem, který se rozhodl nepřestavěl svůj podnikatelský areál na okraji vesnice, aby se vyhnul odlesnění. Důsledně uplatňuje motto: "Biodiverzita místo zničení půdy".
Když v létě a na podzim 2023 probíhaly v okrese Waidhofen/Thaya bouřlivé diskuse, částečně bez relevantních faktů, vytvořil spolu se specializovaným týmem – iniciativu pro dialog o regionálních zdrojích a rozvoji energie. Pět Wind Talks se konalo v místech budoucích projektů přímo nebo online. Cílem bylo poskytnout relevantní informace na téma větrné energie v okrese Waidhofen/Thaya a zároveň vést dialog na toto téma. Formát přispěl k diskusi o důležitém tématu. Wind Talks jsou z hlediska formy a kvality předělem a modelem pro budoucnost a další regiony.
Webová stránka www.windgespraeche.at přináší odpovědi na otázky formou otázek a odpovědí protagonistů a odborníků.
Projektu se účastnila pestrá škála účastníků z regionu, od nositelů projektu, přes místní politiky, zástupců Fridays for Future až po zemědělce, myslivce a právníky.
Cena pro dopravní systémy s obnovitelnými zdroji energie
Vehicle-to-grid s CarSharingem ve Stockerau a Absdorfu
Nový rakouský výzkumný projekt "Car2Flex" se zabývá třemi různými skupinami uživatelů elektromobility: soukromými uživateli, flotilami elektromobilů (např. ve firmách) a sdílením elektromobilů v bytových domech. Do projektu se zapojili bytoví developeři, NÖ Bau- und Siedlungsgenossenschaft (NBG) a Niederösterreichische Siedlungswerk Gemeinnützige Gesellschaft (NÖSW), a chtějí poskytovat cenově dostupnou mobilitu ve spojení s technologiemi orientovanými na budoucnost.
Mnoho lidí si uvědomuje, že použití sdílení vozidla může nejen nahradit druhé auto a tím výrazně ulevit vlastní peněžence, ale je také ekologickou alternativou. V rámci tohoto projektu si Asociace pro mobilitu fahrvergnügen.at stanovila za cíl přehodnotit pohled na mobilitu, a sdílet také elektřinu. V budoucnu bude sdružení nejen organizovat své služby mobility neziskovým způsobem, ale bude je také inteligentně kombinovat s místními možnostmi zásobování elektřinou.
Sdružení fahrvergnügen poskytne svým členům elektromobil s baterií o kapacitě 40 kWh a rezervační platformu. Vozidlo se nabíjí pomocí fotovoltaického systému na střeše bytového domu. V závislosti na rezervační situaci je pak akumulátor vozidla volitelně k dispozici jako "mobilní úložné zařízení" pro napájení obytného komplexu (obecná elektřina), tj. např. pro schodiště nebo výtah. Čím kratší je rezervace, tím dražší bude proces pronájmu.
Nabíjecí stanice budou nyní využívány výhradně pro dva elektromobily pro sdílení elektrických vozidel v lokalitách Stockerau (FVE 8 kWp na střeše) a Absdorf (FVE 10 kWp na střeše).
Elektromobily jako skladovací systémy pro zásobování spotřebitelů elektrické energie budou v budoucnu hrát důležitou roli při stabilizaci sítí a mohou zvýšit odolnost domácností vůči krizím. Na trhu jsou již k dispozici vozidla, která jsou schopna nejen elektřinu do baterie nabíjet, ale také ji opět dodávat. V rámci výzkumného projektu car2flex nyní Asociace pro mobilitu fahrvergnügen.at a dvě technické kanceláře im-plan-tat a Spectra.today poprvé využily obousměrné nabíjecí stanice typu Nissan AME pro iniciativy sdílení vozidel.
Cílem výzkumného projektu, který zahrnoval také komplexní mezinárodní průzkum, je mimo jiné umožnit optimalizované využití obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím inteligentního nabíjení a dobíjení elektromobilů.
Kromě velkého počtu regionálních partnerů projekt podporuje Agentura pro energii a životní prostředí spolkové země Dolní Rakousko
Cena v oblasti vzdělávání a odborné přípravy
Projekt "Energie s duchem" Evangelické Reálné gymnázium Donaustadt (ERG)
Projekt "Energy WITH Spirit" je průkopnickou realizací solidárního energetického společenství v protestantském diakonickém sektoru v Rakousku. Tříletý projekt byl zahájen 1. března 2023 a je financován Rakouským klimaticko-energetickým fondem a realizován v rámci programu "Majáky pro odolná města 2040". Zvláštní pozornost je věnována energetické výchově u dětí a dospívajících.
Budova má plochy pro střešní instalaci fotovoltaických systémů. V létě byl na budově instalován fotovoltaický systém. V současné době (září 2024) byly dokončeny instalační práce na fotovoltaickém systému na Evangelisches Realgymnasium. Plánuje se systém s výkonem 203,58 kWp.
Internát Bad Goisern nabízí internátní místa pro 45 dětí (dívek a chlapců) ve věku od 6 do 16 let se sociálně-pedagogickým zaměřením. Spolupráce probíhá se službami péče o děti a mládež z Horního Rakouska, Salcburska a Štýrska. Dům byl v roce 2022 kompletně zrekonstruován a v současné době je jednou z nejmodernějších studentských kolejí v Rakousku.
V létě 2023 byla budova kolejí vybavena výkonným fotovoltaickým systémem (68 kWp) a akumulačními systémy, včetně devíti bezkobaltových lithium-železofosfátových (LFP) baterií. Společně se studenty se pravidelně konají workshopy energetického vzdělávání a přenos znalostí o obnovitelných zdrojích energie, výrobě energie ve vlastní budově a na téma energetických komunit.
Cílem projektu je vytvořit energetické společenství, které sleduje nejen ekologické, ale i sociální cíle. Důraz je kladen zejména na sdílení energie se sociálně znevýhodněnými domácnostmi. Nejméně 10 % udržitelně vyrobené energie nebo odpovídajícího finančního výnosu se přenáší na skupiny obyvatelstva postižené chudobou.
Projekt má potenciál sloužit jako dlouhodobý model pro další náboženské komunity a sociální instituce, a tak utvářet energetickou transformaci udržitelným a solidárním způsobem – a zároveň učinit z energetické transformace téma pro všechny prostřednictvím vzdělávací práce a praktických aktivit.
Cena za spolupráci v rámci Jednoho světa
Architekturbüro Reinberg ZT GmbH -Civiplex Temešvár: Kancelářská budova pro solární budoucnost
Klient Civiplex chtěl pro své společnosti postavit kancelářskou budovu v rumunském Temešváru, která by byla dostatečně flexibilní, aby v budoucnu umožňovala širokou škálu využití. Významná část stávající budovy musela být zachována a byla integrována do nové budovy. Cílem bylo dosáhnout vysoké úrovně "nadprodukce" elektrické energie, aby bylo možné nabíjet elektromobily zaměstnanců během dne. Nabité baterie mohou být použity k zásobování vlastních domácností elektřinou. Tím se sníží náklady na připojení k elektřině, která je v Rumunsku obzvláště drahá.
Budovy splňují kritéria pasivního domu Plus. Systém řízeného větrání má rekuperaci tepla a chladu. Venkovní stínění před východním a západním oknem chrání před letním sluncem. Vysoké letní slunce může být zcela odcloněno od skleněné fasády (trojsklo) sklonem fasády s vyčnívající FVE. V zimě je tato fasáda zcela slunná.
Pro ohřev a chlazení byly vyvrtány hluboké vrty. Teplo a chlad jsou odváděny prostřednictvím aktivovaného betonu. Celkový výkon fotovoltaiky je 100 kWp. Potřeba tepla je 12kWh/(m2a),
Vzhledem k tomu, že zde není kanalizační přípojka, byla vybudován kořenová čistička.
Zvláštní cena za osobní angažovanost
Em.O.Univ.Prof. Dr.h.c. Helga Kromp-Kolb - angažovaná vědkyně a mezinárodně uznávaná klimatoložka
Téma změny klimatu je jejím životním údělem a nepřestává upozorňovat veřejnost na důsledky změny klimatu: "Pokud neuděláme nic pro boj proti změně klimatu, dojde k ozbrojeným konfliktům ve velkém měřítku. Příčinou může být nedostatek vody, katastrofy způsobené suchem, stoupající hladiny moří a další extrémní jevy."
Ukazuje se však také, že hrozbu, kterou může změna klimatu představovat, lze vnímat i jako příležitost ke změnám, které měly být realizovány již dávno, a že nezbytná opatření na ochranu klimatu mají i další žádoucí efekty.
Během svých studií meteorologie na Vídeňské univerzitě v 70. letech 20. století se Helga Kromp-Kolb dostala do kontaktu s tématem změny klimatu, které formovalo její pozdější výzkum. Po dokončení doktorátu v roce 1971 pracovala nejprve jako výzkumná asistentka na Vídeňské univerzitě, v roce 1982 se habilitovala v oboru environmentální meteorologie a působila jako docentka na Státní univerzitě v San José v Kalifornii.
V roce 1995 se stala řádnou profesorkou na Meteorologickém ústavu Univerzity přírodních zdrojů a věd o živé přírodě. V roce 2010 zde založila Centrum pro globální změnu a udržitelnost, které vedla až do svého odchodu do důchodu v roce 2017. Nadále vede kurzy na Vídeňské univerzitě.
Působila jako poradkyně několika rakouských spolkových vlád a byla předsedkyní Fóra pro jaderné otázky, členkou poradního výboru Fondu pro změnu klimatu a energetiku a vědeckou poradkyní Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů. Podílela se také na založení Centra pro změnu klimatu v Rakousku (CCCA), které je ústředním kontaktním místem pro výzkum, politiku, média a veřejnost ve všech otázkách klimatického výzkumu v naší zemi.
Je zakládající členkou Aliance udržitelných univerzit v Rakousku https://nachhaltigeuniversitaeten.at/ a prezidentkou Fóra pro vědu a životní prostředí.
Mag. Patricia Lorenz – angažovaný závazek k protijaderné práci
V roce 1990 začala s proti jadernou prací, když se již během sametové revoluce připojila k počínajícímu ekologickému hnutí v Praze. Pak začala pracovat pro GLOBAL 2000 ve Vídni.
Díky znalosti češtiny byla schopna nejen udržovat kontakty v tehdejším Československu a vyměňovat si informace, ale také pracovat na kampaních. Zpočátku se stále jednalo o to, jak zabránit dostavbě prvních dvou bloků v Temelíně. Partnerské organizace v České republice byly také viditelné a úspěšné. Zastánci dostavby zvítězili ve vládním hlasování o pouhý jeden hlas.
Následovalo masivní tažení proti Mochovcům 1 a 2 na Slovensku, kde bylo rovněž dosaženo úspěchů. Jednotky byly uvedeny do provozu, ale povyk a transparentnost týkající se překračování nákladů, nedostatek transparentnosti a možné mnohem levnější alternativní energie jistě zabránily některým dalším projektům!
Po vstupu do EU a utajení vstupu do EURATOMu si sbalila kufry a odcestovala do Bruselu. Tam založila kampaň EURATOMu při "Friends of the Earth Europe", která se zabývá především agendou v Bruselu. Také zde následují úspěchy a neúspěchy.
Na počátku roku 2000 se jí podařilo zabránit rozšíření finančního rámce a kompetencí. Díky aktivitám, ale i politickým nevypočitatelnostem, se Evropské komisi nepodařilo prosadit přistoupení všech zemí EU k Pařížské dohodě o jaderné odpovědnosti, která je přátelská k jádru. Určitě úspěch této doby: Proti záměrům tehdejší rakouské ministryně spravedlnosti připojit se ke smlouvě o mezinárodní odpovědnosti se jí podařilo v Rakousku jako aktivista vytvořit vlastní režim občanskoprávní odpovědnosti a dovést jej k implementaci zákonodárcem, který může občanům umožnit získat skutečné odškodnění v případě jaderných havárií, namísto ochrany jaderného průmyslu.
Je to úplně jednoduché, ale překvapivě úspěšné: taxonomie EU, pokud jde o prohlášení jaderné energie za udržitelnou. Právní spor s EU ještě nebyl vybojován.
V současné době čelíme zcela nové situaci, ve které je jaderný průmysl na dně jako nikdy předtím, ale je v úžasně dobrém světle. Nyní toho využívá jako konečný úder: ještě více veřejných peněz z pokladen EU, bank a dalších mezinárodních finančních institucí.
Mag. Patricia Lorenz je také aktivní jako autorka pro oekostrom.at.
O práci nemá nouzi. Obzvláště potěšující je, že v loňském roce se opět podařilo získat na svou stranu mladší spolubojovníky a velké ekologické organizace.
Z oficiálního materiálu rakouského EUROSOLARU přeložil Milan Smrž