Obnovitelné energie v roce 2000

   Od počátku 90. let se větrná energie a fotovoltaika rozvíjí mnohem větším tempem než fosilní nebo atomové zdroje. Dnes se v EU vyrábí 1% energie z větru. Za posledních 5 let stoupl instalovaný výkon z 1000 na 6500 MW, celkový mix obnovitelných zdrojů činí v EU a v USA 6 -8%. V osmdesátých letech přinesly tyto technologie zklamání, ale dnes již zaznamenávají veliký úspěch. Po černobylské havárii a nastupujících klimatických problémech roste u veřejnosti podpora obnovitelných zdrojů. V Evropě není ale situace homogenní - Rakousko, Dánsko a Německo jsou země, které mají na těchto trzích vedoucí postavení. Vystavění větrných elektráren ve Skotsku nebo solárně tepelných elektráren v Itálii by vedlo ke snížení nákladů na obnovitelnou energii zhruba na polovinu.
   Sluneční energie v sektoru stavebnictví je důležitým příspěvkem, v minulých dvaceti letech byla roční spotřeba běžného domu 250 kWh/m2 , v posledních pěti letech se snížila na poloviny a dnes dosahuje 60 -100 kWh/m2 ; v současné době se blížíme standardu 20 kWh/m2 . Sluneční příspěvky jsou dány lepšími okny, využíváním denního světla a geotermickým chlazením a topením - jako je tomu v nové budově Bundestagu, přestavěné z historické budovy Reichstagu.
    Tři země v EU vedou v ohřevu vody solárními kolektory: Německo, Rakousko a Řecko. V EU to činí celkem 1 milion metrů čtverečných, dvakrát tolik než v roce 1993. V samotném Německu bylo v roce 1999 instalováno celkem 300 000 m2 , v roce 2000 očekáváme díky podpoře nových zaváděcích programů zvýšení na 500 000 m2 .
   V průběhu deseti let bylo zavedeno 100 000 fotovoltaických systémů ve vesnicích třetího světa. Největší trh pro fotovoltaiku integrovanou do fasád existuje v Japonsku a v Evropě; v provozu je přes 20 000 zařízení. V Japonsku bude instalováno do roku 2010 1500 MW fotovoltaické elektřiny. V roce 1998 dosáhla výroba fotovoltaických panelů 157 MW, trojnásobku z roku 1992. Meziroční nárůst ve výrobě dosahuje 38%. Roční kapacita výroby v EU dosahuje 150 MW.
   Ve větrné energii již tradičně vede Dánsko, Německo a Španělsko. Regionální rekord drží Šlesvicko-Holštýnsko, kde je 16% spotřebované energie kryto z větru. Roční nárůst elektřiny z větru v Evropě činí 35%, na globálním trhu 27 % ; letos se očekávají nové instalace v USA ve výši 600 MW. V průběhu budoucích 10 let má být v Evropě instalováno 40 000 MW. V současné době dosáhly větrné agregáty značné technické úrovně - nová elektronika a design, velikost až do 70 metrů průměru rotoru, 99% uspokojení zakázek a dvacetiletá garance jsou samozřejmostí.
   Spalování biomasy, zejména dřeva má mnohem větší tradici; meziroční nárůsty jsou ale skromné díky husté síti rozvodů zemního plynu. V posledních dvaceti letech došlo k nárůstu, v Rakousku to představuje zdvojnásobení na 12 % celkové energetické spotřeby. Rozvoj trhu je dán také optimalizací spalovacího procesu a dodržením norem EU. V osmdesátých letech činil elektrický výkon spalováním biomasy v USA 7 GW ve 350 malých elektrárnách do roku 2020 je plán 30 GW, v Evropě přes 8 GW. Novým trendem jsou malé blokové výtopny, palivo z větší části pozůstává z dřeva a pevného odpadu, vedle menšího množství bioplynu z chovu dobytka a skládek komunálního odpadu.
   Novým trendem v Evropě jsou kapalná paliva z biomasy, z globálního trhu bioethanolu 20 milionů tun má Evropa dnes méně než 1%, zatímco americký trh dále roste a již překročil 13 milionů tun. V EU se spotřebuje třikrát více bionafty než bioethanolu.
   Není žádným překvapením, že obnovitelné zdroje - jako nová energetická struktura - nejsou schopny konkurence na trzích konvenčních energií. Aby se prosadily musí být finančně podporovány - je to oprávněné, protože mají nižší sociální a vedlejší náklady, menší znečištění a nulové netto emise skleníkových plynů. Jejich podpora ale musí být integrována do rámce pravidel hospodářské soutěže EU, tím spíše, že se nově liberalizovaly evropské trhy plynu a elektřiny. Podle dohody v rámci EU je možno ustoupit od striktního dodržovaní pravidel hospodářské soutěže, pouze v tom případě, bude-li zisk pro životní prostředí vyšší než deformace trhu způsobená podporou obnovitelnosti. Nejlepší možností, jak tedy integrovat do ceny energií sociální náklady zůstává energetická daň , která by vyjmula obnovitelné zdroje. Tato daň ale byla zavedena pouze v pěti zemích EU a nikoliv v celé EU. To vedlo k celé řadě dalších regulací.
   Zřejmě dojde ke konfliktu mezi "zeleným tarifem" a principem příčiny. Vlastně by měli platit více ti, kteří zatěžují životní prostředí než ti, kteří se zasazují za obnovitelné zdroje. Principielně by měly být další náklady rozděleny na všechny uživatele energie v určité komunitě, lhostejno, zda se jedná o plátce daní některého státu, zákazníky některého elektrického podniku nebo obyvatele města. Přehled tržních pobídek k překonání nákladových barier pro obnovitelné zdroje nástroj systém příklad kupec obnovitelných energií platí více "zelený tarif" zelený proud fotovoltaika v BRD ekotrh prouduzákony a předpisy pro prosazení předpisy pro izolace a topení
státní energetická daň
státem dané kvóty pro obnovit.energie
provozovatel sítě platí pevnou cenu
nákladové dorovnání pro fotovoltaiku nové normy v BRD
biopaliva ve Švédsku bez daně
nové regulace v Dánsku
ceny za povinný odběr v BRD
některá města v BRDnepřímá finanční podpora daňový bonus osvobození od daní
zemědělská politika
příplatek ke konvenční elektřině 100000 střech v BRD
nulová spotřební daň pro bionaftu ve Francii
finační podpora pro suroviny z biomasy
energetický zákon ve Švýcarsku (ještě není v platnosti)
subvence investiční podpora podpora zavádění na trh v BRD