Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Stanovisko k energetické koncepci České republiky vytvořené Nezávislou odbornou komisí



MEMENTO

Když se objevil lodní šroub nebyly žádné z tehdejších světových loděnic schopné přijmout „tuto malou věc, která bude pohybovat našimi velikými plachetnicemi“ a všechny postupně v nové éře zanikly. Nositeli a realizátory nové myšlenky se staly loděnice nově založené. Podobně ani energetičtí experti, projektanti, konstruktéři a ekonomové fosilně jaderného energetického systému nejsou schopni si představit, naplánovat a zrealizovat nový energetický systém založený na malých decentrálních zdrojích, na akumulaci a na inteligentních energetických sítích, protože to není vlastní jejich uvažování, praxi a zvyklostem.



Mezi hlavní význak energetiky patří její nezastupitelnost; jakkoliv je například možné nahradit jeden docházející nebo nedostatkový materiál jiným, případně zcela jinou koncepcí, nelze nahradit energii něčím jiným, protože to odporuje základním termodynamickým větám. Energie je základním hybatelem všechm hmotných procesů a nikdy se, pakliže chceme zachovat civilizaci v současné podobě, nestane marginálním pojmem. Není pochyb, že energetika se v současné době nalézá na rozcestí, a proto je třeba hledat nové cesty. Z tohoto důvodu se vytvářejí energetické koncepce a jejich cílem je stanovit hlavní směr rozvoje energetické výroby a zásobování a stanovit investiční priority. Postoj evropského sdružení Eurosolar se zásadně odlišuje od závěrů, které byly publikovány ve zprávě Nezávislé odborné komise ze září 2008 a proto organisace Eurosolar předkládá následující stanovisko jako souhrn konkrétních námitek a obecných stanovisek.



Str.7



„ ... Energetická koncepce České republiky je determinována evropským rámcem, který ve tvaru dokumentů EU konstatuje: Energetická soběstačnost EU není dosažitelná....“ Již s tímto prvotním názorovým rámcem nelze souhlasit, a toto konstatování je třeba vinit z předpojatosti, a to především z následujících důvodů:


a) Není logické tvrdit, že něco není možné ve velkém měřítku, když nepopiratelně existují dostatečné potenciály a doložitelné reálné skutečnosti v měřítku menším, poukazujíci na realizovatelnost, jako například:

  • energetická soběstačnost v oblasti bydlení, když existují energeticky nezávislé domy, nejenom ve formě nízkoenergetických domů, ale i domů pasivních a domů „solarplus“, které vyrábějí více energie než samy spotřebovávají;
  • regionální energetická nezávislost, když již několik let úspěšně existují energeticky nezávislé regiony (rakouský mikroregion Mureck a dánský ostrov Samsø), i další 100% obnovitelně zásobované regiony;
  • přestavba energetického systému na obnovitelný je kapacitně reálná, když v SRN bylo za posledních šest let připojeno k síti 20 GW celkového instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, což odpovídá cca 6 GW výkonu konvenčního fosilně jaderného mixu;
  • nezávislost zemědělství na mnohonásobku fosilní spotřeby vůči energii obsažené v plodinách, když existují bioorganické pěstební postupy poskytující prakticky shodné výnosy, není možné přehlédnout, že existují směsné potravino energetické kultury, které jsou schopny v rámci biozemědělských postupů zajistit základní nezávislost na fosilní energii;
  • že technologická a průmyslová náročnost přestavby energetického systému z fosilně jaderného na obnovitelný není nereálně veliká, když ad ilustrandum činí kumulovaný „instalovaný“ výkon všech za jeden rok v ČR vyrobených osobních aut (cca 10**6 * 60 kW = 60 GW) více jak čtyřnásobek instalovaného výkonu všech českých elektráren;
  • podle studie Spolkového ministerstva životního prostředí SRN by (dle současných cen) stála přestavba celé německé energetiky 80 Euro ročně po dobu 30 let na hlavu, což v přepočtu odpovídá na české poměry cca 5Kč na hlavu denně. Naopak setrvání na současných energetických zdrojích bude mnohem dražší, i když nebudeme uvažovat externí náklady;
  • existují studie odborných institutů, které předkládají veliké energetické projekty, jako například úplnou náhradu dováženého zemního plynu metanem z evropského bioplynu, jako příkladně práce Lipského ústavu pro energetiku a zemědělství pod vedením prof. Kaltschmidta;
  • plán energetické sanace Mnichova (1,4 milionu obyvatel) na 100% zásobování všech domácností obnovitelnou elektřinou, bude realizován během několika let, pouze na mnichovských střechách má být získána polovina potřebné elektřiny, zbytek bude kryt z dalších lokálních obnovitelných zdrojů;
  • plán transformace hesenské elektroenergetiky do 100% obnovitelné formy do roku 2025 zpracovaný firmou JUWI GmbH, jehož koncepce je uvedena v následující tabulce:






energetický nosič
dnešní instal. výkon (MW)
instal.výkon 2025 (MW)
%
investice
(cca) mlrd Eur



větrná energie
450
3300
35
2,85


solární energie
200
6900
22
15,5


bioenergie
71
1000 - 2600
28
2


vodní síla
98
215
5
1,25


geotermie
0
350
10
0,5


celkem
819
12345
100
22,1




Nemožnost realizace 100% obnovitelné energetiky nelze zakládat na tom, že tohoto stavu nebylo zatím dosaženo v rámci zemí, velkých celků nebo regionů, protože kdyby jej bylo dosaženo, tak by se nemuselo hovořit o tom, zda to je možné. Obnovitelná energetika se začala masivně rozvíjet před necelými deseti lety, zcela logicky - především ve srovnání s ostatními energetickými obory - tedy nemůže po tak krátké době převzít rozhodující část energetického zásobování.
Především je potřeba se inspirovat děním v Spolkové republice Německo, která je naším nejbližším sousedem i největším obchodním partnerem, třetí největší národní ekonomikou na světě, na rozdíl od našeho místa čtyřicátého.
Marginalizace obnovitelné energetiky vyplývá z rigidity myšlení, i z dynamicky se rozvíjejícího vědecko výzkumného i výrobního potenciálu široké oblasti technologií obnovitelných zdrojů, které jsou, díky rychlému rozvoji, oborovou odbornou veřejností často sledovány s určitým skluzem.



b) Na úrovni EU existují dokumenty, které požadují úplnou přestavbu energetického systému na 100% obnovitelný, z poslední doby se jedná především o Edinburskou deklaraci - Declaration of Edinburgh 2005, se základním prohlášením: „My, členové Národních parlamentů členských států EU a Evropského parlamentu požadujeme úplnou a koherentní evropskou strategii (European Renewable Energy and Energy Efficiency Strategy - REEES) s cílem 100% energetického zásobování z obnovitelných zdrojů během několika dekád“.

Zdroj: 6th Inter-Parliamentary Meeting for Renewable Energy and Energy EfficiencyEuropean Forum for Renewable Energy Sources



c) Aktivity existující na úrovni národní a regionální, například: „Perspektivy rozvoje regionů v Německu 100% zásobovaných obnovitelnými energiemi“, které jsou neseny všeobecně prospěšnou organizací pro podporu decentrálních technologií a Univerzitou v Kasselu a které mají za cíl určit podmínky, za nichž by bylo možné regiony zásobovat v krátkodobém a střednědobém horizontu.
V modelovém regionu severního Hesenska se vytvořila rozsáhlá pracovní skupina pozůstávající z vědců, zastupitelů a ekonomů, kteří chtějí celý region přestavěn na zcela enereticky obnovitelný. Tato skupina deENet má přes 90 podnikatelských, výzkumných a dalších partenrů. Ze zkušeností jejich práce mohou profitovat všechny ostatní regiony.

Zdroj: www.deenet.org



d) Aktivity existující na úrovní OSN. Ředitel agentury UNEP Achim Steiner podporuje rozmach ekologických technologií, jež mohou podle něj přinést nejenom ochranu před klimatickými změnami a dalšími ekologickými škodami, stejně jako enormní potenciál těchto technologií vytvořit množství pracovních míst a vytvořit stimul hospodářského vývoje. „Potřebujeme ekologický průmysl a ekologickou rozvojovou spolupráci. Tímto směrem by měly téci prostředky které se vyčleňují na záchranu finančních trhů. Nemůžeme si dovolit aby 1000 nebo 2000 miliard euro pouze ucpávalo díry, protože bychom za pomoci těchto prostředků mohli podpořit nejnovější technologie“.

Deutschlandradio Kultur / Interview Steiner: Finanzkrise mit "Grüner Ökonomie" bewältigen 30.10.2008. (odkaz zde) Achim Steiner im Gespräch mit Christopher Ricke. ...



e) Existují již různé významné národní aktivity rozvinutých zemí:

  • nově zvolený americký prezident Obama chce dát 150 miliard dolarů pouze na rozvoj obnovitelné energetiky během příštích deseti let (to by v ČR alikvotně odpovídalo například instalaci 3-4 GW větrné energetiky)
  • prezident Jižní Koreje prohlásit, že páteří příštího průmyslového rozvoje budou zelené technologie




str. 39


Na tomto místě není v kontextu přicházejících klimatických změn konfrontována spotřeba vody pro chlazení kondenzačních elektráren. V extrémně horkém létě 2003 se musely některé evropské kondenzační elektrárny odstavit kvůli nedostatku vody na chlazení. S postupující klimatickou změnou lze očekávat, že převážně v letních měsících mohou nastalé problémy se zásobováním vodou vést k odstávkám velikých uhelných i jaderných elektráren. Nezanedbatelná je rovněž – především z aspektu životního prostředí - tepelná eutrofizace vodoteče, vedoucí v extrému k vymizení veškerého života v řece a převládnutí anaerobních hnilobných procesů.



str. 97


Obecné proklamace o tom, že všechny energetické zdroje mají své závažné nedostatky zcela nesprávným způsobem zostouzí obnovitelné zdroje, tím, že je staví na roveň zdrojům fosilně jaderným. Obnovitelné zdroje jsou schopny úplné náhrady, již proto, že existují i dnes vyzrálé technologie a potenciály přírodních energií jsou stejné jako budou za dvacet, padesát či sto let.



str. 98


Obviňování výroby biopaliv z růstu cen potravin, ač je tento názor obecně rozšířený, není podložené žádnými reálnými čísly ani úvahami. Z celkové plochy světové orné půdy se na pěstování biopaliv používají pouze 2%, na rozdíl od 30% ploch na krmivo pro masná zvířata. Tato argumentace se činí zřetelně ve prospěch ropných koncernů. Podle německého ministerstva zemědělství činí vliv biopaliv asi 10% z celkového nárůstu ceny potravin.



kapitola 7 (str. 102 až 109 )


V celé kapitole není uveden potenciální nárůst počtu pracovních míst a příležitostí v oblasti obnovitelných zdrojů energie; v porovnání s prognózou SRN se jedná o desetitisíce pracovních míst v oblasti obnovitelných a ekologických technologií. Jedním z neopomenutelných pozitivních přínosů obnovitelné decentrální energetiky je množství trvale zajištěných pracovních míst ve výrobě, montáži, opravách a repasích všech technologií obnovitelných zdrojů energie. V branži obnovitelných zdrojů lze očekávat mnohem více pracovních míst a pracovních příležitostí než v jakýchkoliv jiných oblastech. Počet pracovních míst v energetických odvětvích v SRN v roce 2006 je uveden v následující tabulce (zdroj: BSW, www.solarwirtschaft.de):





oblast energetické výroby
počet pracovních míst


obnovitelné energie celkem
170 000


(z toho sluneční energie)
45 000


černé uhlí
39 000


hnědé uhlí
23 000


atomová energie
38 000




Do roku 2020 lze v Německu počítat s půl milionem pracovních míst v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přičemž tento nárůst souvisí s předpokládaným nárůstem obratu v oblasti obnovitelné energetiky, kdy se podle prognóz předčí obrat v branži obnovitelné energetiky obrat automobilového průmyslu.



Pracovní místa v Německu

Někdy zmiňovaná námitka, že obnovitelné zdroje nejsou motorem, který by byl schopen přinést dostatečný ekonomický a vědecko technický posun, i ve smyslu noetického přínosu není relevantní. Platí přesný opak, protože výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů pokrývá mnohem rozsáhlejší a rozmanitější oblast lidského poznání než je oblast soudobého majoritního energetického systému. Obnovitelné energetické obory přinášejí k rozvoji současných energetických oblastí mnoho dalších vědních oborů a oblastí, mezi nimiž lze jmenovat v rámci obnovitelné výroby elektřiny:

fotovoltaika - fyzika tenkých vrstev, vakuová fyzika, nové materiály a sloučeniny, povrchové struktury, supravodivé materiály, nanotechnologie;

větrná energie - atmosferické procesy, meteorologie, předpověď počasí, nové impulzy materiálové a strojírenské technologie;

akumulace energie - termodynamika, hydrodynamika, elektrochemie, elektrodové systémy, speciální materiály, geologie;

biomasa - (bio)zemědělství, agronomie, sklízecí mechanismy, chemie, biochemie, biotechnologie



str. 115


Za hrubou chybu lze považovat posuzování zásob ropy pouze na základě celkové dostupnosti a nikoliv na základě časové distribuce těchto zásob. Podle EWG došlo již v roce 2006 k peak oil a od té doby se bude snižovat objem těžené ropy o 3% ročně. Předpovědi IEA jsou určovány především korporátními zájmy, jak lze doložit opakovanými nepravděpodobnými předpověďmi, viz graf předpovědí ropných cen.

Nelze se bez uzardění odvolávat na věrohodnost statistik mezinárodní energetické agentury IEA, která se snaží i dělat politiku, když v létě 2007 navrhla německá IEA ukončit platnost zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (EEG), přestože právě tento zákon je nejvýznamnějším činitelem zavádění zdrojů obnovitelné energie. IEA prosazuje zájmy energetických koncernů v oblasti ropy, zemního plynu a atomové energie. IEA ve světovém měřítku zabraňuje výstavbě obnovitelných zdrojů, tím, že podceňuje jejich potenciál a přeceňuje fosilně jaderné zásoby. IEA ve velkém měřítku ohrožuje světové hospodářství a zabraňuje účinné ochraně klimatu.



Odhady cen ropy

Energieorganisationen Internationale Energieagentur, Paris IEA“, Hans-Josef Fell, Mitglied Deutscher Bundestag, Vizepräsident EUROSOLAR, www.hans-josef-fell@bundestag.de



str. 154


základní stanoviska SNE TP

  • jaderné elektrárny nových typů, případně rychlé reaktory, jaké se nepodařilo v minulých obdobích - přes značné úsilí - dlouhodobě provozovat, či vůbec dokončit (Superfénix, Kalkar), jsou jistě teoreticky možné, ale již za 10 až 15 let bude podle předpovědí profesních svazů elektřina z pokročilých a cenově dostupných fotovoltaických generátorů ve srovnání s konvenčním mixem proudu levnější, v případě větrných elektráren již kolem roku 2014. Do ceny jaderného proudu, by bylo spravedlivé integrovat i vložené výzkumné prostředky a další preferenční náklady, například daňové;
  • expertní skupiny spolupracující s některými politickými stranami v BRD, snižují své odhady pro úplné zásobování své země elektrickou energie z roku 2040 na rok 2030, tedy již před tím, než budou vystavěny funkční prototypy, nehledě na dobu než budou schopny převzít podstatnější část výroby




str.155


SWOT analýza

  • považovat výrobu elektřiny v JE za levnou může platit pro některé odepsané a amortizované elektrárny, může to být současná účetní praxe, nezahrnuje externality; existují ale i zcela jiné názory na tuto problematiku. Externí náklady podle švýcarské studie - Wirtschaftliche Auswirkung der Volksinitiative "Strom ohne Atom" a "MoratoriumPlus" (ECOPLAN, 2001), kterou zadal Spolkový úřad pro energii - podle velikosti škody a stáří elektrárny pohybují zhruba od 0,26 do 12,07 Rp/kWh (do cca 2 Kč/kWh) pro škodu 200 miliard, například pro jadernou elektrárnu Leibstadt jsou externalizované rizikové náklady, tedy ty, které nebude platit provozovatel 2,01 Rp/kWh. Odstupem z jaderné energetiky by bylo možné se těchto nákladů zbavit.
  • termín energetická hustota je velice zavádějící pojem, oč je menší objem skladovaného jaderného paliva o to je větší objem problémů. Ve srovnání s objemem biomasy zaujímá sice jaderné palivo o mnoho řádů menší objem, ale sláma může ležet na polích či ve stodolách, zatímco palivové články i vyhořené palivo patří mezi nepřísněji hlídaný materiál, viz např. transporty Castor. Jaký je objem větru a kde ten se skladuje pro využití ve větrných elektrárnách, jaký je objem slunečního záření? Je-li energetická hustota vyjádřena energií vztaženou na objem potřebného zařízení, pak je třeba konstatovat, že ultratenké fotovoltaické články mají řádově vyšší energetickou hustotu než jaderný reaktor.
  • nulové emise během provozu jsou manipulativním údajem, jež nezohledňuje emise celého cyklu, především z výroby jaderného paliva, které stále rostou. Proč se nezapočítává celý cyklus, lze z řetězce výroby vyčlenit některé části, zatímco jiné tam účelově zůstanou? Podle studie Marcela Bilek et al. „Life-Cycle Energy Balance and Greenhouse Gas Emision of Nuclear Energy in Australia“ se počítá při těžbě suroviny s obsahem 0,15% U se zátěží 65g CO2 /kWh s tím, že za několik let bude třeba těžit mnohem méně výnosnější rudy s obsahem 0,04 až 0,08% U. Je rovněž zřetelné, že zátěž poroste naproporcionálně s ohledem na konstantní reziduum kovu po separaci uranu z rudy.




str. 156


V uvedeném výčtu rizik jaderné energetiky chybí poslední výsledky studie vlivu blízkosti jaderné elektrárny na výskyt rakoviny dětí. (viz poznámka ke straně 165)



str.165 - bezpečnost jaderných elektráren


Jaderná bezpečnost se omezuje na povrchní líčení toho, že stále roste bezpečnost a bezpečnostní kritéria se zpevňují. Nehovoří nic o historii jaderných havárií ani mimo Černobyl, jako Brunsbüttel či nedávný švédský Forsmark (2006). Rovněž nezahrnuje nově prokázané riziko, které statisticky dokázala konce roku 2007 „Kikk studie“ - Vliv blízkosti jaderné elektrárny na nárůst počtu případů dětské rakoviny. Tato studie byla v nedávné době přijata i německou „Strahlenschutzkomission“

http://www.bmu.de/files/pdfs/allgemein/application/pdf/hintergrund_kikk_studie.pdf. V rámci této studie je uvedeno, že u všech jaderných elektráren v SRN statisticky významně v nejbližším okolí vzrůstá riziko onemocnění malých dětí do 5 let zhoubnými nádory. V rámci předložené zprávy by toto opomenutí mělo mělo být klasifikováno jako obecné ohrožení.

U jaderné technologie existují vždy mimořádná rizika, již proto, že neexistuje žádná lidská technologie, jež by mohla být prosta omylů, poruch a havárií. Avšak následky jaderných technologií jsou mnohem závažnější a jejich působení mnohem delší než v případě jiných energií. Stálá tvrzení o bezpečnosti jaderných elektráren je třeba konfrontovat s fatálními haváriemi v průběhu 70., 80. a 90. let, viz následující tabulka.






22. únor 1977
INES 4
A1, Jaslovské Bohunice, ČSSR
poškození palivových článků a únik


28. březen 1979
INES 5
Three Mile Island, Middletown,
Dauphin County, Pennsylvania, USA

únik chladiva, částečné roztavení jádra reaktoru


13. březen 1980
INES 4
Reaktor A2, Orléans, Francie
popraskání svazku paliva a unik radioaktivity do prostoru elektrárny


23. září 1983
INES 4
Buenos Aires, Argentina
operační chyba při testu palivových článků, únik radioaktivity


26. duben 1986
INES 7
Černobyl, Prypjat, Ukrajina, SSSR
kompletní roztavení jádra, destrukce reaktoru


4. květen 1986

300 MW THTR Hamm-Uentrop, BRD
poškození obalu reaktoru, únik radioaktivity do okolí 2 km


6. dubna 1993
INES 4
Tomsk, Rusko Tomsk-7 závod na přepracování plutonia

výbuch nerezové nádoby s radioaktivnimi látkami, únik do okolí


červen 1999

Ishikawa, Japonsko

špatná funkce regulačních tyčí v reaktoru zapříčinila nekontrolovanou reakci, utajováno provozovatelem do 2007


30. září 1999
INES 4
Ibaraki, Japonsko

překročení kritické hmoty uranu ve srážecím tanku


Zdaleka se tedy nejedná pouze o „technologické lajdáctví“, neodpovědné postupy a politické poměry v bývalém SSSR, které se jistě spolupodílely na černobylské havárii, ale je důležité si povšimnout, že k haváriím nebo stavům nebezpečné nestability docházelo a dochází rovněž ve vyspělých zemích pověstných přísným pořádkem a svědomitostí (Švédsko, Forsmak 2006) a Německo, Brunsbüttel (2001). Považovat (SWOT analýza na str. 155) za silnou stránku jaderné energie „excelentní bezpečnostní historii“ je, především k počtu černobylských obětí (podle mnichovského ústavu pro ochranu před zářením se jedná o 70.000 osob), cynismem první kategorie.



Str. 166 - zásoby uranu ve světě


Zde uvedené zásoby jsou ve srovnání s tabulkou o 50% vyšší, než uvádí následující tabulka (Uranium Resources (zdroj: NEA 2006))





resource category
cost range
resource (kt)
cumulative (kt)



reasonable assured resources RAR
< 40 $/kgU
1,947
1,947




40-80 $/kgU
696
2,643




80-130 $/kgU
654
3,297



inferred resurces (IR) former EAR I
< 40 $/kgU
799
4,096




40-80 $/kgU
362
4,458




80-130 $/kgU
285
4,743



undiscovered resources prognosticated
< 80 $/kgU
1,700
6,443




80-130 $/kgU
819
7,262



speculative
< 130 $/kgU
4,557
11,819



unassigned
$/kgU
2,979
14,798







Poznámky k jaderným technologiím


Dostupnost jaderných paliv a technologie.

Předpovědi týkající se rozvoje jaderné energie v budoucích 25 letech se musí koncentrovat na dva aspekty, zdroje uranu a kapacitu jadernách reaktorů, protože přinejmenším v tomto horizontu nelze počítat ani s rychlými či thoriovými reaktory s ohledem na čas nutný k vystavění prototypů a penetraci na trh. Analýza trhu s uranem vede k odhadu, že zásoby nejsou schopny zajistit uranové rezervy na více jak 30 let. Je na pováženou na základě těchto údajů uvést do provozu během deseti let jadernou elektrárnu, která bude mít životnost 40 let, protože by taková elektrárna stála přinejmenším stále 20 let. S klesajícím obsahem uranu v rudě – většina dnešních zásob je pod 0,1% a dvě třetiny z toho pod 0,6% současně roste energetická náročnost celkového výrobního řetězce od těžby, k separaci uranu, především tím, jak roste vytěžené a zpracovávané množství původní rudy.



Vedle prostých kumulativních hodnot zásob uranu,ale musíme důsledně počítat s jejich dynamikou a ta zdaleka podle předpovědí Energy Watch Group (Zdroj: EWG 2007) není zdaleka tak pozitivní jako zásoby kumulativní. Ověřené reservy (RAR) s těžebními náklady pod 40USD/kg budou vyčerpány při rychlosti současné spotřeby během 30 příštích let a možné zásoby obsahující všechny očekávané zásoby budou spotřebovány během 70 let. Současná spotřeba uranu 67 kt/rok je kryta pouze 42 kt/rok z těžební produkce a zbytek 25 kt/rok je odebírán z rezerv (vojenských i civilních), které se nashromáždily před rokem 1980. Tyto zásoby budou vyčerpány během 8 let a proto bude zapotřebí zvýšit těžbu přinejmenším o 50%, aby se zajistilo potřebné množství pro současné reaktory.

V případě, že by byly zpracovány pouze zásoby pod 40 USD/kgU budou pravděpodobné zásobovací obtíže již před rokem 2020 a v případě zjištěných zásob do 130 USD/kgU



Současná a předpokládaná produkce uranu. Předpovědi jsou založeny na ověřených zásobách v ceně do 40 $/kgU (oranžová plocha), do 130 $/kgU (žlutá plocha) a aditivní předpokládané zásoby. Černá křivka ukazuje spotřebu paliva v současně pracujících reaktorech spolu s posledním scénáři uvedenými v Energy Outlook (WEO 2006) IEA (International Energy Agency). (Zdroj: EWG 2007)







Pouze v případě, když se započítají nenalezené zdroje podle NEA (Nuclear Energy Agency), lze počítat s s tím, že by se možné zásoby zdvojily nebo zečtyřnásobily. Pravděpodobnost jejich započítání do předpokládaných zdrojů je však mnohem menší, než jejich nedostupnost. Vzhledem k tomu, že tyto zdroje jsou příliš spekulativní, nemohou se stát základem pro seriózní plánování v rámci budoucích 20 až 30 let.

O tom, že jaderná energie pravděpodobně nezaznamená ve světovém měřítku významný nárůst výroby také svědčí skutečnost, že jaderná elektrárna se po stádiu příprav a schvalování staví nejméně 5 let. Předpokládáme reálnou životnost 40 let. 45% všech reaktorů na světě je starších 25 let a 90% nyní pracuje více jak 15 let. Když reaktory dosáhnou konce své životnosti v roce 2030, bude třeba je nahradit dříve než bude možné zvyšovat jejich počet. V současné době se staví 3-4 nové reaktory ročně a tento trend vydrží nejméně do roku 2011.

Pouhé udržení stávající kapacity by ale vyžadovalo dokončení 15-20 nových reaktorů ročně. Do roku 2011 tedy s největší pravděpodobností nebude s ohledem na potřebnou dobu výstavby celkový instalovaný výkon stoupat. To, spolu s krácením uranových zásob kolem roku 2020 představuje bariéru rozvoje jaderné energetiky. Za těchto podmínek je z hlediska konkurenceschopnosti setrvávání na jaderném modelu zcela sporné, právě vzhledem k rostoucím nákladům.



Perspektiva jaderné energetiky jako klimatického faktoru



Malý budoucí podíl jaderné elektřiny na celkovém zásobování

Podle WEO 2006 (IEA) zprávě o jaderné energii se jaderná energie považuje v rámci “Alternative Policy Scenario”za nejméně účinný nástroj k boji proti klimatickým změnám, když při předpokládaném snížení emisí skleníkových plynů se předpokládá snížení objemu vypouštěného oxidu uhličitého o cca 6 miliard tun především na základě zvýšení energetické účinnosti (předpokladem je 65% snížení), 13% díky změně paliva, 12% se přičítá rozšíření obnovitelných zdrojů energie a pouze v 10% se počítá s jadernou energií. To kontrastuje s předpoklady IEA pode níž dojde k masivnímu nárůstu instalované jaderné kapacity.



Nepřímé emise oxidu uhličitého

Stále porostou nepřímé emise oxidu uhličitého, spojené se stavbou elektrárny a zajištěním jejího provozu, podle již uvedené studie (|Marcela Bilek et al.) dosáhnou především díky snižujícímu se obsahu uranu v těžených rudách během 20-30 let hodnot emisí elektrárny na zemní plyn.



Blokace prostředků pro výstavbu obnovitelných zdrojů

Výstavba jaderných elektráren povede k odčerpání velikých objemů investic, které by jinak mohly být investovány do obnovitelných zdrojů



str.177



Vedle investičních provozních nákladů rostou rovněž nesplacené externí náklady, jež jsou uvedeny v následující tabulce. Z uvedených hodnot rovněž vyplývají řádové rozdíly mezi externími náklady na fosilní resp. obnovitelné zdroje energie. Externality počítané Miroslavem Havránkem v roce 2004 pro české prostředí (např. v zde) jsou významně nižší než ty, které jsou uvedeny Spolkovým svazem pro obnovitelnou energii (BEE - Johannes Lackmann):





zdroj výroby elektřiny
externí náklady EURO centů/kWh - Lackmann

externí náklady EURO centů/kWh - Havránek



zemní plyn
2,9
0,3-0,6



lignit
9,7
5,4



uhlí
8
0,5 – 3,2



jaderná energie
0,8
0,3-0,4



jaderná energie vč. pojištění na havárii *
180




vítr
0,1




fotovoltaika
0,6





80-130 $/kgU
819
7,262





Zdroj: (Lackmann) podle ExterneE (EU) 1995, * včetně pojištění na havárii jaderného reaktoru (Moths 1994), Prognos-Gutachten z roku 1998



str.190 k potenciálu větrné energie



Potenciál České republiky je uveden jak 6 TWh, tj. zhruba 10% současné spotřeby. Tento údaj ostře kontrastuje s výsledkem v některých spolkových zemích SRN v elektrické síti kolem 35 % elektřiny z větrné energie a to i ve vnitrozemské spolkové zemi, v Sasku-Anhaltsku. Podíl elektřiny z větrné enerie na netto spotřebě některých spolkových zemí SRN k roku 2007, uvedený v konferenci: „Windenergie in Deutschland – Beitrag zu Klimaschutz und Versorgungssicherheit“ 11. September 2007, Der Windenergiemarkt in Deutschland Ralf BISCHOF Bundesverband WindEnergie (BWE)





spolková země
%




Sachsen-Anhalt
36,3



Mecklenburg-Vorpommern
34,6



Schleswig-Holstein
32,9





Předpoklad nízkého odhadu v ČR vychází z předpokladu větrných turbín 1,5 až 2,5 MW, zatímco ve scénáři pro 100% obnovitelně zásobované Hesensko (průmyslovou spolkovou zemi s 2,3 krát vyšší hustotou obyvatelstva) se počítá s využitím 4,5 MW turbín, se podle plánu z roku 2008 hovoří o možnosti 35% obnovitelně vyrobené elektřiny z větrných elektráren do roku 2025. Využití větších větrných turbín je efektivním krokem: při dvojnásobné velikosti se dosáhne zhruba šestinásobného výtěžku elektřiny.



str. 192


V předložené studii jsou tepelná čerpadla považována za 60% obnovitelný zdroj. Však s ohledem na výrobní účinnost produkce elektřiny lze považovat akové tvrzení za manipulaci, protože 40% neobnovitelnosti postačuje k tomu, aby ekologický „profit“ byl zmařen poměrem dodané a využité energie při výrobě elektrické energie z fosilních zdrojů použité pro pohon tepelných čerpadel. Výpočty vedou k závěru, že nejlepší tepelná čerpadla mohou za nejlepší podmínek provozu dosáhnout maximálně o 35% nižších emisí oxidu uhličitého než plynové topení. (Umweltbundesamt, 13.04.2007, „Elektrische Wärmepumpen – eine erneuerbare Energie?“) Je tedy třeba se přiklonit k názoru, že tepelná čerpdla, nejsou-li ovšem provozována obnovitelně získávanou elektřinu, nejsou obnovitelným zdrojem energie.



kapitola 14.3. Doporučení pro orientaci energetického výzkum a vývoje v ČR


Pakliže je ve zprávě uveden výčet doporučení bychom měli přihlédnout k rentabilitě dosavadní podpoře atomového výzkumu za posledních 55 let a na druhé straně prakické podíly na zajištění spotřeby v rámci jednotlivých energetických branží v roce 2005.






energetický nosič
vložené prostředky 1950-2005 (%)
podíl energetické spotřeby světa z roku 2005 (%)


jaderné štěpení

jaderná fúze

2,6
0



fosilní enerie
cca 9
82,4


OZE
cca 3
15




Spolehnout na růst známých a úspěšně se rozvíjejících technologií pro obnovitelnou energii (růst účinnosti, snižující se energetickou návratnost fotovoltaických článků a klesající cenu, obdobně i u větrných turbín) je mnohem reálnější, než se spolehnout na technologie, jejichž zavedení do provozu se stále jenom oddaluje. Například fúzní technologie před sebou desítky let stále „hrnou“ minimálně třicetiletou lhůtu realizace a pravděpodobně před koncem století nelze počítat s podstatným příspěvkem fúzních elektráren k elektrickému zásobování.

Obdobná situace není v jaderné oblasti výjimečná, stačí připomenout nesplněný růst výkonu jaderných elektráren. Podle předpovědi Mezinárodní atomové organizace z roku 1974 měl dosahovat v roce 2000 přes 4000 GW, zatímco v roce 2005 bylo dosaženo 9% (367 GW).



Na straně druhé předpovědi týkajících se obnovitelných zdrojů energie stále pokulhávají za skutečností, jako například předpověď Evropské větrné asociace, která ve svých prognózách soustavně podceňovala budoucí instalovaný potenciál.





rok předpovědi
instalovaný výkon (MW)


1991
4000


1997
8000


realita v roce 2000
12 887




V jednotlivých doporučeních na straně 222 není uvedena žádná explicitní poznámka, která by podtrhovala mimořádnou důležitost výzkumu a vývoje všech možností akumulace energie jako důležitého prvku instalace většího objemu obnovitelných zdrojů energie.



str. 198


předpověď cca dvojnásobné spotřeby paliv v dopravě mezi léty 2005 a 2050 se míjí s jakokoliv racionalitou, a to z několika důvodů:

  • podle expertní organizave Energy Watch Group, bylo dosaženo oil peaku v roce 2006 a přibližně od té doby se bude podle odhadů této organizace snižovat roční těžba v průměru o 3%;
  • zcela neguje moderní trendy ve pohonu aut, především hybridní auta a elektromobily, bez nichž osobní mobliita v budoucnosti nebude možná;
  • je zřetelné, že v postfosilníbudoucnu nebude možná ani spotřeba současného objemu pohonných hmot, neboť potenciály výnosného avšak centralizovaného systému výroby biopaliv druhé generace umožnuje v celé své kapacitě podle německých propočtů pouze 25% stávajícího objemu, možná, že to prostým přepočtem ku ploše mohlo v ČR být cca 35-40%
  • zmiňovaná vodíková mobilita je závislá především na noční výrobě elektrické energie v málo regulovatelných jaderných elektrnách; ekvienergetický objem kapalného vodíku ve srovnání s kapalnými biopalivy je při 200 barech cca dvanáctkrát větší; existují větší rizika ve srovnání například s budoucím systémem vyrovnávání systemem „car to grid“.



str. 221


Mezi doporučeními se nachází restrikce pro dovozy biopaliv z rozvojových zemí, přestože by bylo lépe místo absolutní restrikce zavést požadavek certifikace pro dovozy z rozvojových zemí. Je zřetelné, že se budou příkladně rostlinné oleje vyrábět v rozvojových zemích a mají šanci se stát neselhávajícím vývozním artiklem. Proto je mnohem lepší inspirovat se postupy a metodami fairtrade a certifikace, než přijmout jednoduché restrikce. Pakliže zakážeme dovozy biopaliv a rostlinných olejů pro jejich výrobu budou se konat ilegálně s mnohem horšími následky pro producentskou zemi. Plošné zákazy většinou vedou k pravému opaku, protože tak reagují na omezující restrikce ti, kteří se cítí býti omezováni ve svých právech.



Obnovitelné zdroje vs. fosilně jaderné


Je neoddiskutovatelnou skutečností, že stále velmi rychle rostou průběžné náklady dané cenou zdrojů pro fosilně jadernou energetiku, ale i investiční náklady na výstavbu nových fosilních elektráren, zatímco se stále snižují cena zařízení pro výrobu obnovitelné energie. Z uvedených grafů je patrný více jak trojnásobný nárůst ceny vstupních energetických surovin – černého uhlí během pěti let a prakticky dvojnásobný nárůst ceny energetických zařízení. Tento trend se díky limitám zdrojů nezastaví a i elektrárny budou stále dražší, díky snahám o eliminaci emisních a ekologických škod. Obnovitelné zdroje naopak budou stále levnější, tak jak narůstá objem jejich výroby a primární energetické zdroje pro dodávky obovitelné energie budou stále zadarmo (vítr, sluneční záření, geotermální teplo, příboj ...)


Dovozni cena uhli

Vyvoj cen elektraren

Závěr


Závažnost energetického problému i s ním spojených zásadních vlivů na ekonomickou i ekologickou sféru vyžaduje odvážné a přímočaré řešení. Žádné kosmetické úpravy v konservativním prostředí nic nevyřeší. Každá změna začíná v lidských myslích.
Celá zpráva NEK se zcela zřetelně orientuje na podporu využití jaderné a fosilní energie s tím, že nepravdivě informuje o kapacitě přírodní energie a stále podceňuje potenciál a rozvojové možnosti obnovitelných zdrojů energie.
Prvotní je ale politické hledisko. Obnovitelné zdroje mnohokrát prokázaly, že jsou schopny nahradit stávající fosilně jaderný mix. Dostatek věrohodných příkladů i plánů existuje. Japonský program ERJ (Energy Rich Japan), jež byl koncipován ve spolupráci s experty z Evropské komise, v otázce za jak dlouho by bylo možné tuto vizi uskutečnit - odpovídá docela lakonicky – to závisí na politické podpoře.
Politika se alibisticky ptá na to, co by měla vědět sama. Zda chce nebo nechce dále válčit s přírodou a vést s ní vyhlazovací boj, uvrhnout již nynější generace do bídy, chaosu a nebo jim předeslat cestu obnovitelné energetiky a obnovitelného hospodářství. Zda chce rozvoj, stabilitu, mír a sociální smír nebo degradaci, ničení životního prostředí a válku o docházející zdroje či sociální nepokoje na straně druhé. Zda chce vidět a řešit současnou finanční krizi v širších souvislostech nebo zda chce setrvávat na dogmatech, které ji spustily. Stanovisko NEK chápe energetiku jako dodavatele energie a nevidí ji v dostatečně širokých kontextech celého hospodářství se všemi propojenými oblastmi (životní prostředí, zaměstnanost, bydlení, zemědělství, urbanismus, chemický průmysl a dalších).



V celé zprávě chybí posouzení možností využité nízkopotenciálního odpadního tepla z různých průmylových procesů pro výrobu elektrické energie. Podle západoevropských studií zabývající se touto problematikou lze relisticky odhadnout možný výkon na 1 Gwel.
Rovněž chybí moderní management přenosových sítí a spotřeby – analogicky k výsledkům výzkumu Frauenhoferova institutu ISE – například inteligentní přenosové sítě a řízení spotřeby.



Místo rozmachu jaderné energetiky potřebujeme:

  • převážně decentrální výrobu elektrické energie a tepla v elektrárnách využívajících obnovitelné zdroje energie, především v kogeneračním režimu s využitím generovaného tepla pro vytápění v lokálním a regionálním měřítku;
  • města, která restrukturují dopravu na kolejovou a elektricky poháněnou, sníží dopravní vzdálenosti, vrátí nákupní možnosti do center, upřednostní veřejnou dopravu před osobními auty, podpoří cyklodopravu a elektricky poháněné dopravní prostředky;
  • budovy kde budoucnost patří plus energetickým domům, jak v nové výstavbě, tak v rámci rekonstrukcí zástavby staré; v příštích deseti letech by se měla zákonem omezit výstavba nových zařízení na vytápění domů topným olejem;
  • je třeba zrušit stále existující daňová zvýhodnění fosilní energie, především u leteckého benzínu, dieselu pro lodě a pro chemický průmysl; je třeba podporovat nízkoemisní dopravu a dát ji přednost například v nezbytně zaváděným městským poplatkům při vjezdu aut;
  • chemie - je třeba urychleně podpořit surovinovou přestavbu na přírodní obnovitelné suroviny, jejichž zbytky bude možné na konci produkčního řetězce využít energeticky;
  • pěstební metody v zemědělství - potřebujeme zemědělství, které se co nejdříve bude orientovat na biologické způsoby; z veřejných prostředků bude třeba podpořit výzkum a vývoj bioorganických metod, spíše než podporovat jadernou fúzi nebo vesmírné lety;
  • stát a jeho struktury, veřejné budovy, ale i místní zastupitelské orgány by měly podporovat restrukturaci hospodářství do obnovitelné a udržitelné formy, tím, že budou samy rekonstruovat svá sídla do nulemisní podoby;
  • jediná oblast s níž je možno vyslovit spokojenost je oblast rozvojové spolupráce, která vyzdvihla právě instalace OZE v rozvojových zemích jak prioritu (ta ovšem není v této zprávě ani okrajově zmíněna, zřejmě proto, aby byla zachována „názorová homogenita“).


Nevydat se na cestu decentrální obnovitelné energetiky znamená smířit se se ztrátou pozitivních profitů této transformace:

  • zvyšování dovozní nezávislosti České republiky na primárních energetických surovinách;
  • zajištění trvalých zdrojů energie;
  • zajištění trvalých pracovních míst s různou kvalifikací v nejrůznějších oblastech energetické výroby;
  • zlepšení životního prostředí;
  • podpora postupného trvalého osídlování venkovského prostoru – retrográdní pohyb k současným trendům urbanizace;
  • reálné oživení venkovského prostoru prací, příjmem a smyslem;
  • snížení nároků na přepravu osob a materiálu;
  • podpora perspektivních výzkumných oblastí



Dne 26. ledna 2009 proběhne v Bonnu zakládající konference mezinárodní agentury IRENA (International Renewable Energy Agency) jejíž založení navrhla organizace EUROSOLAR a deset let o něj usilovala. Bude zajímavé, jakým způsobem bude Česká republika, která se jako jedna z mála zemí v rámci EU neúčastnila některých konzultačních a přípravných konferencí, na zakládající konferenci obhajovat svou fosilně jadernou energetickou politiku.



Obdobně bude zajímavé, jak budou politické garnitury vysvětlovat rozhodnutí správních celků (např. kraj Plzeňský a kraj Vysočina) nepovolovat výstavbu větrných, ale i fotovoltaických elektráren na území svých krajů, a přitom přispívat plnění závazků k EU.



Návrh


Navrhujeme zadat alternativní scénář 100% energetického zásobování ČR obnovitelnými zdroji některé zkušené projekční energetické firmě, která se tkovu problematikou zabývá, jako např. německá kancelář JUWI GmbH, jež vypracovala scénář pro Hessensko.



Za Eurosolar.cz Milan Smrž, Jan Macák a Jan Krucký

© eurosolar.cz 2018