Příčinou výpadku proudu v Evropě nebyly větrné elektrárny

Německá společnost pro síťovou integraci GENI prokázala chybovou analýzou, že příčinou výpadku v noci ze 4. na 5. listopadu nebyl výpadek proudu způsoben větrnými elektrárnami. Tuto domněnku vyslovil v minulých dnech mimo další také představitel společnosti ČEPS. Uvedený blackout postihl 10 milionů Evropanů a vedl k odstavení elektráren v celém Německu. Údajným centrem poruchy měla být oblast Pappenburgu. Analýzou bylo zjištěno, že všechny větrné parky v této oblasti byly až do kolapsu frekvence v normálním běhu a větný park Weenermoor produkoval 21,7 procent nominálního výkonu. Také měření dalších parků potvrdilo, že jejich výkon ležel až do výpadku mezi 17 a 27 procenty, což se kryje s údaji firmy E.ON, která uvedla, že z celkového výkonu 7600 MW bylo v době výpadku sítí přenášeno 3310 MW. Nemůže se tedy jednat o přetížení sítě proudem z větrných elektráren.

Pro co nejrychlejší stabilizaci energetického systému by byly zapotřebí elektrárny, které lze rychle nastartovat a připojit k síti. Jeden ze zkoumaných větrných parků byl schopen po 25 minutách dodávat do sítě 45 MW. Toho by nebyla schopna žádná z termických elektráren. Předseda GENI Joerg Mueller akcentoval myšlenku zesílené siťové integrace obnovitelných zdrojů energie spolu s možností on line datové analýzy. Tato opatření by mohla vést k rychlejšímu odstranění výpadů, či dokonce k jejich předcházení.

Kritický stav v noci trval asi 1,5 hodiny a celkové vyhodnocení skutečných příčin bude trvat asi do konce měsíce, předpokládá SFV – Německá společnost pro podporu sluneční energie. Podle prvních šetření došlo k vypnutí trasy vysokého napětí na řekou Emží. Již několik hodin po výpadku odpůrci obnovitelných energií ale rozhlašovali, že k výpadku došlo pravděpodobně vinou větrných elektráren. V rozhodující dobu nebyl v severních regionech Spolkové republiky žádný bouřlivý vítr, ale vanul vítr průměrné intenzity, takže severo a východoněmecké větrné parky nedodávaly do sítě žádná extrémní množství proudu, které by mohla vést ke kolapsu sítě. SFV klade otázku, proč provozovatelé energetických sítí nedimenzují energetické trasy s dostatečným přídavkem zajišťujícím bezpečný provoz, tak jak je běžné u jiných zařízením v ostatních technických oblastech. Tento stav je způsoben také tím, že provozovatelé sítí nesou ze zákona v případě výpadků proudu pouze minimální finanční riziko.

Jako řešení vidí SFV krátké cesty od výrobce ke spotřebiteli a decentrální výrobu a využívání větrné a sluneční energie. Další bezpečnostním faktorem je budování decentrálních elektráren na rostlinný olej, kterými by bylo možno v případě nutnosti zásobovat města, sídliště či jednotlivé budovy. V integrovaném zapojení je již v provozu u Rendsburgu 42 takových jednotek o celkovém výkonu 13 MW firmy EUROENERGIE AG.