Hlavní menu
  Novinky
05.06.2016: Liga obnovitelné elektřiny
Evropskou ligu obnovitelné elektřiny jako podílu brutto spotřeby vede Island s 97,1%; na druhém místě je Rakousko s 70%, Švédsko s 63,3%; Švýcarsko 55,8% a Portugalsko 52,1 %,Chorvatsko 45,3% a Rumunsko 41,7%. Německo je na 11. místě s 28,2% a Francie na 14. místě s 18,3%. Data podle údajů Eurostatu 2013/2014. Více.

05.06.2016: Německé ministerstvo pro vzdělání a výzkum (BMBF) podporuje sdílení, výměnu a samovýrobu
Dialog s občany pokračuje dalším kolem "Fór pro budoucnost". Občanky a občané jsou zváni na noc 23. června v Berlíně na diskuzi s politiky. Téma setkání se má týkat diskuze nad možností změn ve vlastnictví, spotřeby a produkce s ohledem na nové možnosti v oblastech výrobků i služeb - "sharing economy", virtuální výměnné platformy a transformace spotřebitelů na výrobce. Více.

05.06.2016: Peroxid vodíku decentrálně z přebytečného proudu
Centrální výroba všestranně využitelného peroxidu vodíku je díky komplikované dopravě drahá kvůli spontánnímu rozkladu koncentrovaného produktu. Ve Frauenhoferově institutu IGB vyvinuli elektrolyzér na decentrální výrobu peroxidu z vody a kyslíku, resp. vzduchu přednostně přebytečným proudem z OZE. Elektrolyzér je realizován jako průtočný. Decentrální zdroj peroxidu může sloužit k dezinfekci nejrůznějších ploch, přístrojů a zařízení, například v nemocnicích, ale i dekontaminace odpadních vod a průsaků ze skládek. Projekt byl podpořen Evropskou Unií. Více.
  Podporujeme
Udrzitelnost.cz

Udrzitelnost.cz
  Tiskové zprávy
      Dokumenty
      Listiny sdružení
      Informace
    © Eurosolar.cz, o.s. 2010
    Sluneční energie a obnovitelné zdroje
    Překlady (pokud není uvedeno
    jinak): Milan Smrž

    Tento web podpořil:
    Státní fond životního prostředí

    logo SFŽP
      Počet návštěvníků
    Celkem od prosince 2007
    686414
    Červenec5411
    Dnes37
    Právě online1
    * Pohádka o atomovém proudu bez emisí oxidu uhličitého
    Vydáno dne 22. 04. 2007 (7371 přečtení)

    Ulf Bossel je předsedou evropského fóra pro palivové články.

    Atomový proud vždy zatěžoval atmosféru oxidem uhličitým. Pro těžbu a přípravu uranové rudy a obohacení kovu o štěpné izotopy je zapotřebí diesel a elektrická energie, dříve méně, dnes stále více.

    Doby, v nichž bylo možné těžit rudu až do obsahu 2,5% uranu a ve výhodných lokalitách pomocí životnímu prostředí neškodící vodní energie, jsou mimo Kanadu, neodvratně pryč. Dnes se otevírají doly s průměrným obsahem rudy 0,15%. (0,044% v Olympus Dam v Austrálii až po Rabbit Lake v Kanadě 21,2%). Pro potřebné následné zpracování se převážně používá proud z uhelných elektráren. Mezi těžbou a vyrobeným palivovým článkem vzniká oxid uhličitý a spotřebovává se energie v množstvích, jež nelze opomenout.

    V případě fosilních energetických nosičů závisí množství emitovaného oxidu uhličitého na obsahu uhlíku, lhostejno, zda se spaluje v kotlích nebo elektrárnách. Se zvyšující se účinností elektráren na zemní plyn emise oxidu uhličitého klesají. Dnes se pohybují kolem 480 g CO2/kWh. Atomový proud je oproti tomu nepřímo zatížen emisemi, které vznikají při jednotlivých krocích od těžby uranové rudy až po hotový palivový článek. Pro klima není důležité, zda se CO2 uvolňuje při těžbě uranové rudy v Austrálii nebo při výrobě proudu v Evropě.

    Při případě fosilních energetických nosičů závisí množství emitovaného oxidu uhličitého na obsahu uhlíku, lhostejno, zda se spaluje v kotlích nebo elektrárnách. Se zvyšující se účinností elektráren na zemní plyn dokonce emise oxidu uhličitého klesají. Dnes se pohybují kolem 480 g CO2/kWh. Atomový proud je oproti tomu nepřímo zatížen emisemi, které vznikají v jednotlivých krocích od těžby uranové rudy až po hotový palivový článek. Pro klima není důležité, zda se CO2 uvolňuje při těžbě uranové rudy v Austrálii nebo při výrobě proudu v Evropě.

    Výnosná uranová ložiska již byla dávno vyčerpána a k zajištění uranové spotřeby se využívá ruda stále horší kvality, což vede ke zvýšenému používání fosilních energetických zdrojů a tím i stoupajícím emisím CO2. Teoreticky je třeba pro získání stejného množství uranu při jeho obsahu v rudě 0,25% vytěženo desetkrát více rudy, kterou je nutno transportovat, rozemlít a upravit, než v případě 2,5% obsahu uranu. Ve skutečnosti je ale toto množství energie v případě méněhodnotné rudy ještě větší, protože uran nelze vytěžit z hlušiny kvantitativně. Třetím faktorem je ztížený přístup k ložiskům na odlehlých místech i jejich větší hloubka. Všechny tyto faktory se podílejí na zvýšené spotřebě energie při získávání jaderného paliva a tím rovněž s tím spojeným emisím oxidu uhličitého.

    Nizozemští badatelé Jan Willem Storm van Leeuwen a Philip Smith tyto vztahy zkoumali a v roce 2005 zveřejnili výsledky. Předpovídají exponenciální nárůst energetické spotřeby a emisí oxidu uhličitého se snižujícím se obsahem uranové rudy v ložisku. Každá kilowatthodina z atomového proudu bude jednou zatížena stejným množstvím oxidu uhličitého jako plynová elektrárna. Kdy bude této chvíle dosaženo, závisí na výstavbě dalších jaderných zdrojů. Při dnešním stavu 440 jaderných elektráren a známých ložisek uranu, by k této situaci mohlo dojít během 20 až 30 let. Každá další výstavba jaderných zdrojů bude tuto dobu zkracovat.

    Na objednávku australské vlády vypracovali Marcela Bilek, Clarence Hardy a Manfred Lenzen z university v Sydney v listopadu 2006 studii "Life-Cycle Energy Balance and Greenhouse Gas Emissions of Nuclear Energy in Australia" (Energetická rovnováha životního cyklu a emisí skleníkových plynů jaderné energie v Austrálii). Ve starostlivě rešeršované a dokumentované 181 stránkové studii se počítá při plánované těžbě suroviny s obsahem 0,15% uranu se zátěží 65 g CO2 na kWh. Již za několik let bude většina jaderných elektráren muset využívat štěpný materiál z podstatně horších ložisek s obsahem 0,04 až 0,08% uranu. K tomuto kritickému bodu zátěže životního prostředí oxidem uhličitým ale nedojde, protože dříve bude dosaženo druhé hranice, jež má pro hodnocení kritérií udržitelnosti mimořádný význam. Při příliš nízkém obsahu uranu v ložisku bude totiž celá energetické bilance negativní. Energetická spotřeba celkového výrobního řetězce uranového palivového článku bude větší, než z něj získaná energie. Tato hranice závisí na kvalitě rudy, vzdálenosti ložiska, technologie zpracování, apod. Je fyzikálně daná a nemůže být ovlivněna ani politickými rozhodnutími, či velikostí investic. Od této hranice již nebude možné získat zpět "šedou" energii, která byla vložena do výstavby elektrárny a získávání potřebného paliva. Atomová energie se stane prodělečným energetickým procesem již ve chvíli, kdy zhodnocení fosilních paliv na vysoce hodnotnou elektrickou energii zůstane po dlouhou dobu stále ještě ekonomicky atraktivní. Počínaje touto hranicí nebude možné řešit energetický problém výrobou jaderného proudu. Podle výpočtů van Leeuwena a Smitha leží tato hranice u 0,01 - 0,02%. Nikoliv tedy dostupnost, ale energetické náklady na výrobu štěpitelného U 238 ukončí dobu jaderné energie. Při velmi pozvolné výstavbě zařízení atomové energie lze podle Petera Diehla (2006) předpokládat, že k této energetické hranici dojde již v roce 2030.

    K přežití lidstva je třeba energetický problém řešit pomocí technologií, které zajišťují pozitivní energetickou bilanci na neomezenou dobu. To může zajistit pouze energie z obnovitelných zdrojů. zatímco, podle australských výpočtů leží energetická návratnost při obsahu 0,15% uranu v ložisku již při 6 letech, dosahují větrné elektrárny energetické amortizace již během několika měsíců. Při životnosti js30 let jsou schopny vyprodukovat 100 násobek energie vložené na jejich celkovou výstavbu a zhotovení. Energetický zisk fotovoltaiky dnes leží u desetinásobku a rychle roste.

    Pro obě uvedené technologie jsou hodnoty 12g CO2/kWh v případě větru a 60 g CO2/kWh pro fotovoltaiku výhodnější něž jadernou energii. Rovněž s ohledem na energetické náklady mohou amortizované větrné a solární generátory dodávat proud za výhodnějších podmínek než jaderné generátory, u nichž náklady na palivo nebude možné opomíjet.

    V současné době jsou ještě zásoby štěpného materiálu výhodné, protože se používá materiál, který ještě pochází z vojenského materiálu z dob studené války. Dnešní produkce uranu není schopna již delší dobu pokrývat běžnou spotřebu. A zde leží druhý problém zdrojů, který během asi deseti let povede k zastavení některých reaktorů. Protože se ložiska uranu chýlí k vyčerpání, musí se těžba uranu v nadcházejících 5-10 letech zvětšit nejméně o 50%. Pakliže se toto nepovede, a to se zdá, pak způsobí akutní nedostatek paliva odpojení reaktorů, dlouho před tím, že skutečně zásoby dojdou a nezávisle na ceně uranu.

    S ohledem na energetickou bilanci, emise oxidu uhličitého a dlouhodobou jistotu není jaderná energie proto žádnou dobrou možností. Nemůže být bází udržitelné formy energetiky. Přídavná jména "obnovitelný" a "účinný" nejlépe popisují energetickou budoucnost. Každá společnost, každá země a každý region budou muset takový přechod realizovat. Má smysl takové změny plánovitě podniknout, dokud je ještě čas si je finančně dovolit. Pakliže včas nezpomalíme jedoucí vlak, budeme muset zatáhnout za záchrannou brzdu. Energopolitika musí předvídat. Energetický problém je možné řešit pouze čistými technologiemi, jejichž energetický výnos je v průběhu jejich životnosti podstatně vyšší než energetická potřeba jejich výstavby a provozu. Energopolitika nemůže vyžadovat zachování současných podniků energetické branže. Pro provozovatele elektráren je mnoho možností jak vstoupit do profitního obchodu s energiemi z obnovitelných zdrojů, poněvadž pouze tyto zaručují dlouhodobé jisté, ekologické a nákladově výhodné zásobování energií.

    Solarzeitalter 1, 2007, přeložil Milan Smrž



    ( Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Solarzeitalter 1/2007 )

      Prezentace

    Obnovitelná energie jako cesta decentralizace

    Úplné zásobování obnovitelnou energií

      Přednášky a akce
    Udržitelná obnovitelná energetika jako jediná cesta
    06.10 DŮM KULTURY MILEVSKO Nádražní 846, Milev

    Přehled vššech akcí eurosolaru.cz

      Vyhledávání
    Vyhledávání v časopisu!
    PenzionyChata soukromíChataChata KomorníkUbytování velké skupinyChata Česká KanadaPenzion Jižní ČechyČeská Kanada ubytováníUbytování Jižní ČechySportovní rybolovJižní Čechy chataKunžakTuristika penzion
      Vyhledávání Google
    Vlastní vyhledávání
      Přihlášení

    Uživatelské jméno:

    Heslo:




    Registrace nového čtenáře!

      Extra
      Petice
      Nejčtenější články
    Emisní obchod - propadák
    (11. 10. 2013, 2124x)
    Česká republika je obnovitelná
    (29. 03. 2015, 1011x)
      Anketa
    Přihlásili byste se k odběru garantovaného zeleného proudu? Jakou cenu byste byli ochotni za něj nejvíce zaplatit, kdyby jeho cena ve srovnání s průměrnou cenou proudu jiných dodavatelů byla (Jde o proud s certifikovanou garancí, že část výnosů se bude vracet do další podpory a výstavby OZE.):

    stejná
    3733 (3733 hl.)
    o 2 % dražší
    2168 (2168 hl.)
    o 4 % dražší
    2314 (2314 hl.)
    o 6 % dražší
    2207 (2207 hl.)
    o 8% dražší
    2342 (2342 hl.)
    v žádném případě
    2004 (2004 hl.)

    Celkem hlasovalo: 14768
      Spřátelené weby
    Ekolist
    Zelené zpravodajství
    TBZ-Info
    Energetické technologie
    Eusolar
    Sluneční kolektory
    Ekologické bydlení - energie, domy, šetření, ekologie, recyklace
    Ekologické bydlení
    Chcete si s námi vyměnit ikonku a odkaz? Spojte se s námi! Pište.
      Naše ikona
    Budeme rádi když si na svůj web umístíte naši ikonu s odkazem na tyto stránky.

    Ikona

    Zdrojový kód si můžete stáhnlout zde

    Reklama třetí strany. Obsah zprostředkovává společnost Google.com

    Homepage ¦ Kontakty ¦ Časopis ¦ RSS ¦ Redakce ¦ Webmaster
    Dnes je 30. 07. 2016
    Články lze kopírovat jen se svolením autora ¦ Vytvořeno pomocí phpRS.