Vážený pane, nevím, jaký předpis ERU máte na mysli, ale ten by přece něměl být zpětně aktivní - mělo by tedy platit, co platilo na počátku? Můžete počítat se zdaněním, ale výkupní ceny a bonusy by měly platit tak jak byly vyhlášeny v době zapojení. V celém parlamentu není v tuto chvíli ani jediná strana, která by měla výlučnou podporu obnovitelných zdrojů (nemyslím proklamace typu: čisté jádro, úspory a taky obnovitelné zdroje), a o jednotlivých poslancích to teprve zjišťuji. Za této politické situace lze předpokládat všechno. Řešení možná vidím v tom, že byste prodával elektřinu přímo firmě, která bude od nového roku prodávat 100% zelené elektřiny zájemcům, kteří si ji vyberou. Předpokládám, že by Vám mohli dát i více než je bonus. Napiště mi na sebeb kontakt (na milan.smrz@eurosolar.cz), abych se Vám mohl osobně ozvat, až to bude aktuální. S pozdravem MS

 Děkuji za dotaz. Já o tom slyším poprvé, ale nedivím se tomu, protože z hlediska uživatele je to asi nejjednodušší způsob, jak zabránit zastiňování panelů, jsou-li z úsporných důvodů příliš nízko. To je samozřejmě chyba projektu a chyba stavebního úřadu, který udělil stavební povolení. Je to samozřejmě neekologické jednání, které vrší na fotovoltaiku další protiargument. Firma Monsanto výbějící tento totální herbicid tvrdí, že se to všechno za nějakou dobu rozloží, ale jsou zprávy, že jisté zbytky přetrvávají v půdě. Jinak Roundop se využívá velkoplošně v mnoha zemích, např. v USA při postřiku geneticky modifikované sóji. V západní Evropě se pro udržování nízkého porostu mezi panelovými poli mnohdy používají ovce, to je určitě lepší varianta. Milan Smrž

 Údržba solárních panelů není nic složitého. V prašných podmínkách v Africe jsme naměřili pokles o cca 15% kvůli několitýdennými zaprášení, ale u nás nebude tak žhavé. Přesto doporučuji podle situace panely omýt stěrkou naokna a zjistit jakou okamžitou odezvu výkonu to má. Aby vám zarostla tráva okraje panelů, to skutečně nedoporučuji, protože by mohlo dojít ke snížení výkonu vrženým stínem i dokonce poškození panelů, tzv. hot spot efektem. Někteří provozovatelé mají na pozemku s fotovoltaikou ovce, které udržují trávu nízkou. Pakliže byste chtěl jiný porost, o nějž byste se nemusel starat, tak vám doporučuji např. barvínek menší Vinca minor L., který vytvoří hustý porost.

 Solarfun je čínský výrobce s jistou tradicí, bližší zkušenosti s touto firmou nemáme. Většina čínských výrobců ale již splňuje běžné dodavatelské podmínky. Sunnywatt je česká komerční firma, která dodává panely SW, aniž by o jejich výrobci na svých stránkách psala. Můžete se jich jistě zeptat. Podstatné je, jaké garance firma poskytuje na pokles výkonu v čase. Měly by být standardní. Pakliže ovšem firma zkrachuje nikdo její garanci nepřevezme nad rámec zákonné garance - což jistě nebude postačovat.

 Pokuste se obrátit na solární ligu - www.solarniliga.cz/ nebo by taková data měl mít regionální distributor elektřiny, protože veliká většina FV instalací bude placena podle zákona 180/2005 právě distribučními firmami. Jestli Vám ale tyto údaje poskytnou, trochu pochybuji.

 Domnívám se, ža na instalaci postačují elektrikářské zkoušky. Samozřejmě potřebujete znát ještě další věci, jako bezpečnost práce ve výškách a základy solární techniky. Nejsem si v tuto chvíli jist, zda existují nějaká specialisovaná školení - v Rakousku je třeba učební obor SOLATER. Obraťte se prosím kvůli nejnovějším informacím na některou fotovoltaickou firmu, případně na Solartec Rožnov.

 Zdaleka převažující část fotovoltaických článků se vyrábí z křemíku, jež je druhým nejčastějším prvkem zemské kůry a jeho oxid je podstatnou součástí obyčejného písku. Křemík se dotuje dalšími běžnými prvky (fosforem, borem apod..) ve velmi malém množství. Vedle toho se vyrábějí také tenkovrstvé články (CIGS) z dalších prvků, které jsou sice toxické, ale je jich opět velmi malé množství. Lépe je však se ptát na složení celých fotovoltaických modulů, což jste zřejmě měla mysli. Hmotnostní složení modulů je tedy následující: cca 65% sklo, 20-23% rám (většinou hliník), zadní folie 2,5%, vlastní článek 4%, 8% polymerní materiál a zbytek běžné kontakty a zadní krabička s vývody. K tomuto přistupují další faktory - výrobci se snaží zlevňovat, a proto hledají řešení s méně materiálem - to se také projevuje ve snižování energetické náročnosti výroby. Do hry začínají nově vstupovat organické barvivové články a nové materiály, například nano uhlíkové trubičky. Lze očekávat další dynamický rozvoj. Mnoho světových výrobců se již dobrovolně zavázalo k vysokým podílům recyklace starých fotovotaických panelů.Srovnáme-li množství materiálu ve fotovoltaické a jaderné elektrárně na 1 MW instalovaného výkonu, tak moderní reaktor JE (pouze jedna část zařízení) potřebuje 40 tun oceli a 440 tun betonu, zatímco zatím fotovoltaika 100 tun celkového materiálu. Není mi známo, že by se větší podíl panelů dělal v zemích teřtího světa. Čína a Indie jsou sice producenty, ale považují se za prahové a nikoliv rozvojové země. Výroby do těchto zemí lokalizuje volatilní kapitál bez ohledu na konsekvence. Zdraví Milan Smrž

 Dobrý den, nepřímé emise oxidu uhličitého jsou vyšší než u jiných OZE, jsou však nižší nebo stejné (podle různých výpočtů) než v případě JE. S klesající energetickou návratností fotovoltaiky (energy pay back time) samozřejmě budou klesat i nepřímé emise, zatím co s těžbou stále méně výnosných uranových rud budou nepřímé emise JE naopak stále vzrůstat.

 Solární panel je poněkud nepřesná definice, většinou se uvádí fotovoltaický panel a zákon 180/2005 definuje zařízení na výrobu elektrické energie ze sluneční energie. Nemusí to tedy být jenom solární kolektor, ale i solárně termická elektrárna (ne však v našich zeměpisných šířkách). Druhou variantou jsou sluneční kolektory, které nevyrábějí elektřinu, ale teplo. Zde můžete dostat podporu ze státního fondu (www.sfzp.cz), či snad od probuzených lokálních úřadů.

 Ano já to také tak chápu. Pakliže objekt není připojen k síti nemusíte mít žádnou licenci, ale když byste chtěla za to co vyprodukujete a co sama spotřebujete proplácet "zelený bonus", na což máte podle zákona právo, tak byste se musela domluvit s regionálním distributorem a ten asi nějakou licenci bude chtít. Ale v jejím udělení nevidím veliký problém.

 Děkuji za otázku. Určitě je mnohem přínosnější stavět fotovoltaické elektrárny na střechách než je stavět ve volné krajině. Podle vzoru BRD by měla i v ČR existovat možnost vyšší výkupní ceny pro střechy než pro instalace ve volné krajině. Chceme v této věci vyvinout nějakou aktivitu. Pevná výkupní cena je stanovena na 20 let předpisem ERÚ po 1. lednu 2009 s instalovaným výkonem do 30 kW ve výši včetně 12890 Kč, v případě zelených bonusů 11910 Kč za MWh. Banky většinou poskytují půjčky při akontaci 10% (Česká spořitelna), někdy i 30%. Je samozřejmě zajímavější agregovat hotovost, než platit úroky. Uvažovali jste o družstvu s participanty, kteří by dostávali podíl z vkladu? Dala by se podle mě nalézt pravidla jež by nebyla v konfliktu se zákonem o bankovnictví. Na pravidla dotací se podívejte na web www.sfzp.cz, kdy by měla být uvedena, myslím ale, že pro soukromé investory dotace nebudou - pouze pevná výkupní cena. Jinak se můžeme klidně domluvit na schůzce. Zavolejte mi, budete-li chtít na 222 314 564. Milan Smrž

 Děkujeme za dotaz. Podle informací starých asi rok byl jeden čínský výrobce fotovoltaiky kvalitní a všechny ostatní pak méně. Informace tohoto typu ale mohou být zkreslené a nekvalitní. Doporučuji Vám se přidržet českého obchodního zákoníku a uzavřít dobrou smlouvu se dodavatelem, protože jen ten je zodpovědný a nikoliv výrobce. Za garanční podmínky bude odpovídat Váš dodavatel a nikdo jiný. Dnes se poskytuje garance na kvalitu panelu tj. pokles výkonu např. o max. 10% za 10 či let a 15 na dalších 5 let, ale i delší dobu.

 Ano, je to pravda. Na střeše Nové scény jsou integrovány do krycí střešní vrstvy fotovoltaické články, předpokládám, že se jedná o flexibilní pásy tenkovrstvých fotovoltaických panelů. Někdy v této době to mělo být připojeno k síti. MS

 To není tak úplně jednoduché, nechci nikoho preferovat, protože situace se může každým okamžikem měnit. Přejte si reference již uskutečněných projetů, co firma dělala a zavolejte tam, ale ani to Vás neochrání, pouze zvýši pravděpodobnost, dodavatel by měl mít úspěšnou historii. Od výrobce panelů by měla být garance minimálně na 15 let, ale i 20 či 25, podle značky a ceny. Z čínských výrobců jsou skutečně dobří pouze někteří. Chtějte a smluvně zajistěte garanci od dodavatele a montážní firmy, jen to Vás může více ochránit.

 Zdravím, z Vašeho dotazu jsem úplně nepochopil, zda myslíte fotovoltaické panely nebo sluneční kolektory. Kdybyste chtěl ze sluneční energie vyrábět teplou vodu, tak by to bylo vhodné spojit s revitaliztací, protože byste část tepla - především energie na získání TÚV - získával obnovitelným způsobem. To může být složité nikoliv technicky, ale díky smlouvě s dodavatelem tepla, protože tyto smlouvy bývají často dlouhodobé. U výroby elektřiny z fotovoltických zřízení tento problém není, protože distributor musí vámi vyrobenou elektřinu odebrat, potřebujete ale znát špičkový výkon zařízení a mít povolení distribuční firmy k připojení, to by ale u výkonů ze střechy neměl být problém. Před jinými výrobci proudu budete mít výhodu, že nebudete muset kupovat, oplocovat a hlídat pozemek a na střeše bude elektrárna bezpečná před krádeží a vandaly. Je třeba systém důkladně zajisit proti poškození bleskem. Na obě aplikace byste mohli žádat Státní fond ŽP o dotace, které budou od letošního roku zřejmě nárokové. Koncem dubna t.r. navštivte stránky ww.sfzp.cz, kde budu přesné podmínky podpory. V každém případě takové instalace vyplatí. Klidně mi zavolejte, mám i jiné nápady - 222 314 564 Milan Smrž