Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Nezbytnost zásadní proměny - text pro poslanecké kluby

Otázka klimatu není žádnou horkou novinkou, upozorňovali na ni již dávno někteří jasnozřiví a kritičtí jedinci. Před 160 lety poukázal diplomat George Perkins Marsh https://www.theguardian.com/environment/blog/2011/jun/20/george-perkins-marsh-climate-speech, považovaný za prvního amerického ekologa, na nebezpečí klimatické změny a špatného hospodaření se surovinami. Po něm varoval veřejnost v roce 1958 Frank Capra http://ossfoundation.us/projects/environment/global-warming/frank-capra-warns-of-global-warming-1958  a dvacet let poté rakouský myslitel Ivan Illich http://www.davidtinapple.com/illich/1973_energy_equity.htmlNa žádné z těchto varování světové společenství v podstatě nereagovalo. Emise stále rostou a politici i veřejnost se zajímají o chiméru ekonomického růstu.

V období pokračující klimatické katastrofy rozvířily náš bohorovný klid nejen zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu, ale také nedávno se vynořivší desítky let staré zprávy ropných gigantů – tedy jedněch z těch, kteří jsou za globální oteplování přímo zodpovědní. Mezi prvními, kdo v osmdesátých letech přesně předpověděli následky spalování fosilních paliv, byly právě ropné společnosti: Exxon a Shell. V roce 1982 Exxon nazval v důvěrné interní zprávě http://www.climatefiles.com/exxonmobil/1982-memo-to-exxon-management-about-co2-greenhouse-effect/ nadcházející jev spojený s těžbou a spalováním ropy skleníkovým jevem. Zpráva http://www.climatefiles.com/shell/1988-shell-report-greenhouse/ firmy Shell z roku 1988 obsahuje analýzu pravděpodobných dopadů na klima, včetně zvýšení hladiny moří, okyselování oceánů a lidské migrace. Také tato zpráva byla určena jen okruhu několika málo desítek vyjmenovaných firemních pracovníků.
Nedlouho poté, v roce 1989, prohlásil Noel Brown,
https://www.apnews.com/bd45c372caf118ec99964ea547880cd0 vedoucí UNEP (Agentura OSN pro ochranu životního prostředí), že máme na zvládnutí skleníkového jevu deset let, jinak se dostane mimo lidskou kontrolu.

Vymírání může začít za pár let
V článku https://www.globalresearch.ca/extreme-weather-events-and-the-seventh-mass-extinction-of-species/5653974 ze září 2018 „Extrémní výkyvy počasí a sedmé masové vymírání druhů“ srovnává australský autor Andrew Glikso probíhající antropogenně spuštěnou klimatickou změnu s pádem velikého meteoritu, s ukončením poslední doby ledové a s tzv. PETM, což byl nejvyšší nárůst teploty za posledních 65 milionů let na přelomu paleocénu a eocénu. Posledně uvedený nárůst teploty byl mnohem pomalejší, trval desítky tisíc let, během nichž mohlo dojít alespoň k nějaké adaptaci; přesto tehdy více než polovina druhů vyhynula. V antropocénu je současně emitované množství oxidu uhličitého minimálně patnáctkrát vyšší a rychlost změny asi o dva řády rychlejší, pohybuje se ve stovkách let a situace je téměř identická se zásahem velikého meteoritu.
Obdobně dramaticky se vyjadřuje arizonský profesor evoluční biologie Guy McPherson, na jehož blogu https://guymcpherson.com/ je k nalezení spousta článků, rozhovorů a videí, které mapují klimatickou změnu a nadcházející globální kolaps. Tento vědec je přesvědčen, že k masovému vymírání života na zemi může dojít během jednoho až dvou let, zatímco IPCC uvádí deset až patnáct let. V jeho obsáhlé revue https://guymcpherson.com/climate-chaos/climate-change-summary-and-update/ o klimatické změně je uvedeno několik stovek odkazů a detailní rozbor faktorů klimatické změny.
Po tříleté pauze narostly v roce 2017 globální emise https://www.carbonbrief.org/analysis-global-co2-emissions-set-to-rise-2-percent-in-2017-following-three-year-plateau o dvě procenta. V letošním roce se očekává střední hodnota meziročního nárůstu 2,7 procent. https://www.earth-syst-sci-data.net/10/2141/2018/ Dramaticky akcelerující klimatická změna je však doprovázena velmi malou společenskou, ale především politickou reflexí.
Významní vědci https://www.theguardian.com/environment/2018/oct/08/global-warming-must-not-exceed-15c-warns-landmark-un-report z mezinárodní panelu ICCP varují koncem tohoto roku před katastrofickými následky klimatické změny a uvádějí, že nám zbývá 12 let na zachycení nejhorších následků katastrofy.

Proslulý výrok, který Winston Churchill použil v roce 1940 v souvislosti s počátkem bojů Velké Británie s hitlerovským Německem „Nemohu vám nabídnout nic jiného, než krev, pot a slzy“ se patrně stane opět aktuálním. S tím rozdílem, že současným nepřítelem v boji se změnou klimatu jsme my sami. A to je špatná zpráva. Musíme bojovat se svými zlozvyky, když nám podrývají zdraví a ve svých důsledcích nás mohou všechny stát život. Ocitáme se kůži alkoholika, který ví, že jej alkohol devastuje, ale není schopen se své náruživosti vzdát, s tím rozdílem, že v případě klimatické změny se nejedná jenom o jeho život, ale o bytí či nebytí celé lidské společnosti a celé biosféry.
Pro většinu z nás je nepředstavitelné, že bychom měli v brzké době všichni zahynout v globální katastrofě, kterou jsme sami způsobili. Lidská mysl to nedokáže připustit. Rovněž je pro velkou část veřejnosti příliš těžké přijmout skutečnost, že hlavní příčinou je náš nebrzděný chtíč a touha po stále větším majetku. To činí tuto situaci velmi těžko přístupnou diskuzi.
Někteří bohatí a vlivní lidé vnímají nebezpečí a hledají útočiště na vzdálených výspách světa – Mark Zuckerberg na Havaji, zakladatel systému PayPal Peter Thiel a známý režisér James Cameron Novém Zélandu. Kupují rozlehlé nemovitosti a pozemky na odlehlých místech, kde se dá, jak možná předpokládají, vyhnout blížící se katastrofě.

Následně jsou heslovitě uvedeny aktivity, které považujeme za klíčové pro odvrácení klimatické katastrofy.

Politický rámec
Politici mívají často tendenci špatné a negativní zprávy zastírat, možná proto, aby se na jejich vládu vzpomínalo v dobrém a měli tak šanci na znovuzvolení. Ve věci klimatické změny je ale třeba s touto praxí přestat. Zásadní existenční ohrožení nelze řešit v atmosféře nedůvěry, lží a manipulací. V tuto chvíli se musíme spolehnout na pokud možno co nejširší spolupráci a na všeobecné akceptování vědeckých poznatků o globální klimatické změně. Politický rámec by měl zahrnovat následující body:
- významní političtí a státní činitelé by měli otevřeně přiznat zásadní ohrožení civilizační stability a veškerého života na Zemi rozvíjející se klimatickou katastrofou;
- z oficiálních zdrojů sdělovat skutečný stav věcí, nepodléhat tendenci neděsit obyvatelstvo;
- opatření na zvládnutí klimatické katastrofy musí mít jednoznačnou politickou a hospodářskou prioritu, v sázce je společné přežit
í.

Mezinárodní jednání
Česká republika je malá země, ale může se integrovat do skupiny spolupracujících států.
- prosazovat zdanění emisí skleníkových plynů, ale protože je celosvětové zdanění v tuto chvíli problematické, jak dokazují dosavadní jednání, navrhujeme vytvořit „klub“ spolupracujících zemí, např. určitých zemí EU, ale i mimo ni, jež sdílejí podobné myšlenky, přičemž klub bude stále otevřen dalším členům; je zřejmé, že následky takového zdanění by porušovaly pravidla volného trhu;
- podporovat implementaci ECOCIDE
https://eradicatingecocide.com/ podle Polly Higginsové do mezinárodního práva;
- vést mezinárodní jednání o společném postupu a vzájemné spolupráci a případně omezit obchod a diplomatické styky se zeměmi, které na emisní programy nepřistoupí;
- vypracovat přijatelný model alternativní, např. nerůstové ekonomiky, inspirace např. na konferencích DEGROWTH.
https://www.degrowth.info/en/conferences/conference-2018/

Obnovitelné energie
Vzhledem k současné nezbytnosti rychlé dekarbonizace představují obnovitelné zdroje jedinou možnost energetické proměny obnovitelné zdroje. Je zřetelné, že k tomuto úkolu musí být nasazeny řádově větší prostředky než nyní. Nárůst výrobních kapacit a zvyšující se objem jejich výroby v minulosti vedly a dále povedou k inovacím a snižovaní ceny, jak dokladují například cenové relace banky Lazard. https://www.lazard.com/perspective/levelized-cost-of-energy-and-levelized-cost-of-storage-2018/
Svět musí podle mnohých vědců, např. Anise H. Bajrektarevice https://www.eurasiareview.com/13102018-ipcc-report-demise-of-the-here-us-now-civilization-oped/ každoročně do roku 2035 investovat do čisté energie 2,4 bilionů dolarů (cca desetinásobek současného ročního objemu financí) a do roku 2035 snížit využívání energie z uhlí na praktickou nulu. Podobně se vyjadřují studie Světové banky http://www.worldbank.org/en/news/feature/2015/05/11/decarbonizing-development-zero-carbon-future nebo dekarbonizačního projektu. 
Dekarbonizace zahrnuje rovněž odstranění ropy a plynu z primárního energetického mixu, stejně jako zákaz benzínem nebo naftou poháněných aut.
Dekarbonizace není otázkou, již řeší jenom politici a ekologické organizace, stala se rovněž tématem velkých firem například Siemens.
https://www.siemens.com/innovation/en/home/pictures-of-the-future/energy-and-efficiency/the-future-of-energy-decarbonizing-is-achievable.html
Jaderné elektrárny jsou sice nízkoemisní, ale v současné době čím dále dražší, samy o sobě nebezpečné (na světě je v průměru 18 let jedna velká katastrofa), či se mohou stát cílem teroristických nebo válečných útoků. Jejich provoz může být ohrožen nedostatkem chladící vody, jako se stalo v létě 2018 ve Francii. https://www.independent.co.uk/news/world/europe/france-nuclear-reactors-shut-down-edf-europe-heat-wave-a8477776.html Jejich kapacita je omezená. Vyřešit pouze celosvětovou výrobu elektrického proudu jaderným procesem by znamenalo během dvanácti let až patnácti let vystavět přes 4000 jaderných reaktorů, tento úkol není realistický. Při zvýšené spotřebě uranu by se další uran musel těžit z nízkokovnatých rud, což by negativně ovlivnilo energetickou návratnost celého cyklu a přispělo k další zátěži životního prostředí.
Výzkum jiných nízkoemisních zdrojů (fúze) vyžaduje desetiletí dalšího drahého výzkumu.

- investovat nezbytné prostředky do obnovitelných zdrojů, do jejich výroby a instalace, především do větrné a solární energie, zjednodušit jejich legislativu, především pro investice jednotlivých občanů a jejich skupin, odstranit bariery a vytvořit jednoduchá a srozumitelná pravidla pro jejich výstavbu;
- vypracovat 100% obnovitelný scénář pro oblasti výroby elektřiny, tepla a zajištění mobility pro Českou republiku.

Negativní emise
Aby se navrátily koncentrace oxidu uhličitého na předindustriální úroveň, je třeba zásadně proměnit a dekarbonizovat celé hospodářství, ale současně paralelně snižovat množství uhlíku v atmosféře pomocí ukládání do půdy či alkalických hornin.
- začlenit výrobu a aplikaci biouhlí do půdy a sekvestraci oxidu uhličitého do bazických hornin jako negativních emisí do bilance emisních povolenek;
- biouhlí využít pro revitalizaci míst, např. po povrchové těžbě hnědého uhlí a zúrodněni těchto oblastí pro zemědělské a lesnické potřeby;
- využít oxid uhličitý na výrobu uhlíkatých vláken nebo dalších produktů.

Financování klimatických opatření
Je potřeba si uvědomit, že celá budoucnost pozemské biosféry, včetně další existence lidských bytostí je zásadně ohrožena a z tohoto hlediska je třeba posuzovat všechny aktivity, jejich plánování a financování. V tuto chvíli situace ohrozí základní lidské právo – právo na život, které musí zůstat prioritou.
- okamžitě ukončit jakoukoli daňovou a rozpočtovou podporu těžby, úpravy a využívání fosilních zdrojů;
- potřebná opatření (výstavba obnovitelných zdrojů, úsporná opatření a vybrané technologie negativních emisí) by měla být financována z výběru klimatických daní, která by mohla činit příkladně několik procent z příjmu od určité příjmové hranice;
- ukončit nebo dočasně pozastavit financování neperspektivních projektů, placených ze státních rozpočtů (mj. termojaderná fúze, kosmické projekty…) a tyto prostředky směrovat na klimatická opatření.

Další organizační opatření na snížení přímých i nepřímých emisí
- zásadně omezit, případně zdanit letecký, především turistický provoz;
- zavést postupně se snižující limity (osobní účty) spotřeby fosilních pohonných hmot pro vozidla, podpořit výrobu a prodej sdílených elektromobilů, podpořit hromadnou dopravu;
- zdanit maso ekologickou daní s cílem snížit jeho spotřebu;
- zlepšit podmínky pro recyklaci druhotných surovin;
- směrovat určitou část reklamních akcí okupujících veřejný prostor na udržitelnost a obecné snížení spotřeby
.

Nebudou-li učiněna zásadní opatření ve smyslu navržených či analogických pravidel je třeba připravit obyvatelstvo na zhroucení civilizace; na bezvládí poplatné míře ohrožení spojené se zneužíváním nelegální moci; nedostatek potravin a vody; rabování převyšující všechny dosavadní zkušenosti; občanské války; naprostý chaos a především na něco v tuto chvíli zcela nepředstavitelného - utrpení končící všeobecnou smrtí.


© EUROSOLAR.CZ, Praha, prosinec 2018

Tento text byl začátkem ledna 2019 zaslán všem předsedům poslaneckých klubů. 
 

© eurosolar.cz 2019