Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Mýtus atomové energie. Rozcestník.

Razantní klimatické změny, rostoucí ceny ropy, závislost na ruském plynu a stoupající spotřeba podnikavých průmyslových zemí opět otevřely diskuzi o renesanci atomové energii. Mnoho expertů analyzuje centrální aspekty těchto možností a dochází k jednotnému závěru "k potřebné zásadní transformaci globálního energetického systému inovativní a rozsáhlou klimatickou strategií je výhodný odstup od atomové energie."

Kdyby se všechny dostupné prostředky na světě nasměrovaly do výstavby nových atomových elektráren tak, aby se jejich současný podíl na výrobě elektřiny ztrojnásobil, přispělo by to sice k 12,5 až 20% snížení klimatické zátěže, ale nepostačovalo by to k tomu, aby se aktivovaly další možnosti. V současné době je podle údajů IAEA v provozu 443 atomových elektráren a 22 je jich ve výstavbě. Na základě pokročilého stáří jaderných zařízení nelze očekávat masivní nárůst jejich počtu: "Pouze ke stabilizaci současného stavu by bylo nutné do 10 let vybudovat a uvést do provozu 80 nových reaktorů, tzn. každých šest týdnů jeden. V dalším desetiletí by se muselo jednat dokonce o 200 reaktorů, které by byly připojeny k síti – tedy každých 18 dní jeden. Jako prostředek proti odvrácení klimatického kolapsu je atomová energie čistou iluzí."

Tento závěr autoři navíc konkretizují další analýzou. Atomové reaktory současné konstrukce, jak tvrdí energetický expert Antony Froggart ve zprávě pro Greenpeace, vykazují zásadní bezpečnostní nedostatky – především proto, že současný arzenál atomových elektráren je v průměru přes 21 let starý, čímž drasticky roste riziko nehody s těžkými následky. V Německu se dohodlo odstavení jaderných elektráren po 32 provozních rocích, ve Francii po 40 letech a ve Finsku po 60 letech. Skutečnost, že 26 států OECD investuje polovinu současného rozpočtu pro výzkum a vývoj (kolem 88 miliard dolarů) do výzkumu jaderných technologií, zatímco pouhých 8 procent směruje do obnovitelných zdrojů, je třeba nahlížet také z perspektivy nových potenciálů ohrožení, příkladně teroristických útoků. Podrobně se diskutují problémy zásadního ohrožení přírody cyklem palivových článků, či problém šíření jaderných technologií. Ottfried Nassauer poukazuje na to, že rostoucí energetické požadavky rozvojových zemí i pokračující diskuzi o úplném zákazu atomových zbraní je třeba stále více konfrontovat se smlouvou o nešíření jaderných technologií. Široce rozšířenou tezi o hospodárnosti jaderné technologie vyvrací Steve Thomas podrobnou analýzou všech nákladů a poukazem na masivní státní garance a subvence. V rámci stávajících pravidel EU, týkajících se hospodářské soutěže, by se tato technologie nemohla prosadit.

V závěrečném příspěvku diskutuje Felix Christian Matthes modely akceptovatelné pro dosažení "dvoustupňové bariéry globálního oteplení". Mnohé varianty energetických strategií poukazují na řadu možných cest k redukci až 80% poklesu emisí oxidu uhličitého oproti roku 1990. Potřebná roční investice 2% hrubého domácího produktu je se zřetelem na očekávaná rizika dobrou investicí do budoucnosti.

© eurosolar.cz 2018

Zveme vás na
křest knihy Milana Smrže

15.2.2018 v 18:30
v kavárně Člověka v tísni
v zadním traktu domu Langhans na adrese: Vodičkova 707/37, 110 00 Nové Město