Memorandum k energetickému zákonu

Připomínky k zákonu o podpoře obnovitelné energie

Vědecký konsensus o antropogenní příčině globálního oteplování nedívá příliš mnoho prostoru k popírání závažnosti situace. Na základě přezkumu journals.sagepub.com/doi/10.1177/0270467619886266 více jak jedenácti tisíc recenzovaných článků o „změně klimatu“ a „globálním oteplování“ zveřejněných v prvních 7 měsících roku 2019 byl zjištěn 100% souhlas s antropogenní příčinou klimatické změny. Navíc existují zjištění, že klimatická situace je dramatičtější. V článku Naomi Oreskesové z Harvardovy univerzity autorka diskutuje důvody konzervativních odhadů změny klimatu. Podle ní se jedná o kombinaci tří faktorů – tlak na konsenzuální jednoznačnost výroků, přesvědčení, že konzervatismus je sociálně a politicky ochranný, a neochota vůbec provádět odhady, když jsou dostupné údaje rozporuplné. To může vést k minimalistickým, slabým nebo neúplným závěrům Vznikající tlak na dohodu a opatrnost může podkopávat důležité cíle, včetně inkluzivity, přesnosti a porozumění.

Z toho plyne stálé přešlapování na místě ohledně funkčních opatření proti klimatické změně i nedostatek vhodných implementačních nástrojů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nastalá situace posouvá světovou společnost na hranu propasti. Česká republika se rozhoduje o výstavbě nové jaderné elektrárny, což část vědecké a odborné komunity, především v západní hemisféře považuje za špatnou cestu. Za levnější, bezpečnější a resilientní možnost považují úplné zásobování obnovitelnou energií, které bylo teoreticky rozpracováno v následujících studiích: SolarPower Europe EU Market Outlook, energywatchgroup2019, Putting the eu on track for 100% renewable energy2013, A Plan to Power 100 Percent of the Planet with Renewables a jejich realita doložena v obdobných evropských klimatických podmínkách  praktickými realizacemi. Ať bude v ČR nový reaktor či nikoliv, vždy bude potřeba podstatnou část energie vyrobit v obnovitelných zdrojích.

Jaké existují možnosti?
V současné době se mnoho hovoří o zemním plynu jako o přechodové technologii. Je třeba si ale uvědomit, že zemní plyn není z klimatického hlediska zdaleka vhodné řešení. Metan unikající při těžbě, dopravě a skladování působí na záchyt tepla v atmosféře mnohem více než oxid uhličitý. Zemní plyn z tohoto důvodu představuje především v počátečních 20 letech emisí významnou složku skleníkového jevu. (viz EUROSOLAR memorandum 1/2020)

Čekání na jadernou fúzi, jako spásnou technologii, bude ještě dlouhé. Pakliže se vůbec zdaří, nebude nová technologie schopna do 30 let převzít zásadní podíl energetického zásobování.
Cíle globální expanze obnovitelné energie jsou příliš nízké na to, aby přinesly nezbytný exponenciální růst obnovitelných energií, a tak splnily cíle Pařížské dohody. Rostoucí využívání výběrových řízení pro implementaci obnovitelných energií vytváří další překážky pro nezbytný exponenciální růst. To je výsledkem  nové studie  jménem think tanků energetické politiky Energy Watch Group (EWG), World Future Council (WFC)/Global Renewables Congress (GRC) a Haleakala Foundation. Výzkum se týká zejména tržních segmentů malých a středních projektů v oblasti obnovitelné energie. Tyto segmenty mohou významně přispět ke zvýšení kapacit pro rozšíření obnovitelných energií a mají zásadní význam pro místní zaměstnanost a regionální rozvoj. Důležitým faktorem, jak vidíme v některých evropských zemích (Španělsko, Dánsko, Německo...), je participace občanů na rozvoji obnovitelné energetiky.

Na základě těchto zkušeností navrhujeme začlenění následujících bodů do přijímaných energetických zákonů:

1) malé lokální projekty vlastněné občany, družstvy či obcemi – příkladně FVE nebo VE do 100 kWp resp. do 1 MW podpořit pevnými výkupními cenami jako provozní podporou a zjednodušit jejich integraci do energetického systému;
2) usnadnit přístup malým a veřejným energetickým projektům, včetně jejich obchodních modelů, ke kapitálu prostřednictvím cíleného veřejného financování, příkladně vytvořením bezúročně založeného fondu pro výhodné půjčky, které by například mohly být spláceny úsporami vzniklými užíváním nebo prodejem energie, tak aby nedošlo k významné ekonomické zátěži sociálně slabších skupin obyvatel;
3) implementovat zákonnou povinnost nabídnout určitou část (např. 10-15%) místním investorům (občanům nebo obcím) velkých (např. FVE 1 MWp, VE 4 MW, bioplyn 0,5 MW), je prakticky doloženo, že toto ustanovení pomáhá účinně překonávat odpor lokálních komunit proti instalaci nových obnovitelných zdrojů;
4) zjednodušit možnost tvorby lokálních distribučních sítí a společných odběrových míst;
5) nezatížit vlastní spotřebu vlastního vyrobeného proudu žádnými poplatky, jako například zdaněním či příplatky za obnovitelné zdroje;
6) zřídit zvláštní agenturu nebo centrální kontaktní místa na podporu energetických zdrojů vlastněných občany.

Studie zveřejněná na stránkách Energy Watch Group ukazuje, že výběrová řízení omezují růst obnovitelných energií, protože nenabízejí spravedlivý přístup pro všechny a odrazují malé subjekty. Systém výběrových řízení nepodporuje různé velikosti projektů, protože větší projekty mohou obvykle podbízet menší. A tak bývají malé a střední projekty často vyloučeny. Nabídky podporují koncentraci trhu ve prospěch finančně silných a velkých hráčů a nezaručují nízkou úroveň odměny, ani nezpůsobily nedávné snížení nákladů na obnovitelné energie.