Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Materiál k vystoupení na Klimakempu 2022

Může jaderná energie odvrátit, či zásadně zpomalit klimatickou katastrofu?


V podpoře jádra patří česká populace k jedné z nejvíce indoktrinovaných. Celkem 68 % respondentů je pro zachování a rozšíření jaderné energie. V otázce odpadu, ale již taková podpora není. Žádná obec na svém území nechce trvalé úložiště jaderného odpadu.
Je ale jaderná energie opravdu takovým přínosem? Jaké jsou její hlavní nedostatky a nevyřešené problémy?


1) 440 cca současných reaktorů pokývá 10 % světové elektrické spotřeby a 1,9 % energetické spotřeby. Tyto podíly stále klesají. IAEA uvádí jako možné maximálně trojnásobné zvýšení současné kapacity na cca 1000 GW instalované kapacity do roku 2050. V tom případě by se emise snížily o cca 7 % zde . To by znamenalo celkem vybudovat asi 600 GW nové jaderné kapacity a odhadem asi 200 GW na náhradu odstavených. Dnes se jaderná energie provozuje ve 32 zemích, z toho několik oznámilo podstup od jádra a mnoho dalších jádro nechce. V průměru by to znamenalo vybudovat v každé jaderné zemi asi 27 JE s výkonem 1 GW. V současných letech se staví na světě 2-3 nové reaktory ročně.
2) Jaderná energie není zcela bezemisní. Má sice nízké emise, ale např. vyšší než větrná energie. S postupující těžbou uranu se stále snižuje obsah uranu v těžené hornině, a tím roste spotřeba energie celého cyklu. Při koncentraci pod 0,1 g U/kg se stává celý proces energeticky nepřínosným, tedy vyrobená energie je rovna nebo menší než energie spotřebovaná. Navíc se tím zvyšuje zatížení životního prostředí nízko radioaktivním odpadem a prachem z vytěžené horniny.
3) Cena obnovitelné elektřiny ve srovnání s cenou jaderné je asi čtvrtinová a asi poloviční v případě noční akumulace zde.
4) Současná roční těžba uranu je nižší než roční spotřeba. Při zachování současné jaderné výroby by uran postačoval do 70. až 80. let tohoto století. V práci EWG z roku 2006, zde bylo předpovězeno, že roční těžba uranu dosáhne vrcholu kolem roku 2025 na úrovni 70 kt U. Skutečnost je ale dramatičtější: v roce 2015 byl překonán dosavadní celosvětový vrchol produkce 70 kt U. Od té doby světová produkce uranu výrazně klesla, na méně než 50 kt U v roce 2020. Dříve a rychleji, než EWG předpovídala.
5) Thorium je v zemské kůže mnohem hojnější než uran, a proto se navrhuje jako náhrada uranu. Thoriové reaktory jsou problematické z mnoha důvodů, jednak je třeba stále separovat vznikající protaktinium, z něhož vznikají iztotopy emitující gama záření  ozařování  je nutno separovat. V procesu vzniká také U233, který je zneužitelný na výrobu jaderných náloží zde. Na světě je v provozu jen několik experimentálních reaktorů, většinou malých výkonů . Podle  bude vyřešení technických problémů okolo thoriových reaktorů trval ještě desetiletí zde.

6) Chlazení jaderného procesu výroby elektřiny vyžaduje, ze všech tepelných procesů nejvíce vody na jednotku vyrobené elektřiny. V posledních letech byly z důvodů vysoké teploty či nízkého průtoků vody v řekách uzavřeny, či byl omezen výkon mnohých jaderných elektráren. V pěti evropských zemích: Finsku, Francii, Německu, Švédsku a Švýcarsku, musel být v roce 2016 snížen výkon jaderných reaktorů nebo musely být úplně odstaveny, protože chladicí voda se příliš zahřála. Naposledy v roce 2022 ve Francii. Ztráty na vyrobené elektřině se budou s postupující klimatickou katastrofou, a tedy teplejší chladící vodou, stále zvětšovat.
7) Stále narůstá cena a doba výstavby nových jaderných elektráren zde, cena francouzské elektrárny Flamanville-3 vzrostla více než čtyřikrát a doba zřejmě dosáhne nejméně 16 let zde.
8) Roste cena úložiště pro jaderný odpad z elektráren. Původní cena v UK měla být 11 miliard liber, ale nyní se odhaduje až na 53 miliard liber, mimo jiné i díky další potřebě odpadu z plánovaných reaktorů zde .
9) Do současné doby bylo uzavřeno více než 190 energetických reaktorů ve 20 zemích. Z toho 17 reaktorů bylo zcela vyřazeno z provozu. 270 ze 440 provozovaných reaktorů na celém světě je starších než 30 let zde .
10) Velmi problematické je přepracování použitého paliva, provádí se složitým hydrometalurgickým procesem pouze na několika místech na světě (La Hague, Sellafield, Rusko…), v některých zemích je zákonem zakázáno (USA). Procesem se získává vysoce radiotoxické plutonium a používá se do směsného paliva pro reaktory (MOX – mixed oxide). Při procesu separace plutonia vzniká množství radioaktivního odpadu, které zamořuje okolí – a částečně se vypouští do moře (Sellafield). Plutonium tvoří asi 1 % objemu vyhořeného jaderného paliva. I kdyby se recykloval veškerý použitý uran, to by vedlo pouze k 10 % úspoře uranu zde.

11) Termojaderná fúze, jakkoliv je z nejrůznějších hledisek sporná, nebude v žádném případě schopna přispět k řešení klimatické krize. Cesta od prvních, z technologického hlediska snad nadějných experimentů, k výrobě elektrické energie minimálně v desítkách procent světové spotřeby za třicet let je absolutní chimérou.
12) Radioaktivní odpad se skladuje desítky let v mokrých skladech pod hlubokou vrstvou vody. Poté se deponuje do suchých skladů. Trvalé úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu je na světě zatím vybudováno pouze jediné a je v současnosti ve zkušebním provozu ve finském Onkalo. Na světě je téměř 400.000 tun použitého jaderného paliva.
13) Jaderná energie je imanentně spojená s válkou - od vývoje jaderných náloží během druhé světové války, přes výrobu tritia v jaderných reaktorech pro termonukleární bomby, až po zneužití ochuzeného uranu pro hlavice protipancéřové munice. Ostřelování záporožské elektrárny je případem eklatantního porušení bezpečnosti a mezinárodního práva.

 Energetika je plně řešitelná kombinací různých obnovitelných zdrojů a akumulace Teoretické studie, ale hlavně praktické příklady, tuto možnost potvrzují a dokládají. Je mnoho regionů ve střední Evropě, které jsou vývozci obnovitelné energie. Stotisícový okres v Porýní Falci Rhein-Hunsrück, jehož klimatické podmínky jsou srovnatelné s našimi, vyváží asi 300 % své vlastní spotřeby, a jeho výroba z větru, fotovoltaiky a malého podílu biomasy je o ¾ na hlavu vyšší než v případě ČR. Třistatisícový rakouský Burgenland sousedící se Slovenskem vyváží asi 50 % své spotřeby.
Investice do domů, které během roku vyrobí více energie (solarplus), než spotřebují, se podle zkušeností zaplatí během 7-8 let. Celková energetická spotřeba budov (teplo a elektřina) činí ve střední Evropě 40 %.

V světle těchto faktů je jen těžko pochopitelné, že EU stvrdilo taxonomii pro jadernou energii jako nástroje ke zvládnutí klimatických změn. ČR vehementně podporuje další výstavbu, včetně ekonomicky sporných modulárních reaktorů.

 

© eurosolar.cz 2022