Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Komentář a pozměňovací návrhy k předloze Zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů senátní

Obecný pohled na zákon

Ač se často hovoří o tom, že předložený zákon je konstruován podle nejúspěšnějšího evropského modelu (založeného na německém EEG), který se během krátké doby stal excelentním exportním artiklem vyvezeným do 9 zemí původní evropské 15, Číny, Brazílie a Indie, je tomu ve skutečnosti jen z malé části. Hlavní chybu předloženého zákona lze spatřovat v tom, že explicitně nestanoví konkrétní výkupní ceny ani jejich změnu. Činí tak vágním popisem v § 6, který stanoví výkupní cenu elektřiny na základě návratnosti investice, což je pouze jeden z nákladových parametrů.

Na základě současných formulací zákona nelze pro konkrétní investiční záměr z oblasti obnovitelných energií stanovit cash flow, a tudíž nelze získat nezbytný bankovní úvěr. To vytváří zásadní bariéru pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Navíc tak zůstává obnovitelná energetika, ze své podstaty decentrální, protože využívá decentrální zdroje, v rukou centralizované ekonomické a energetické moci. Touto cestou nelze zajistit, aby obnovitelná energetika byla z větší části v rukou lokálních a regionálních majitelů (včetně měst a komunit), a přispívala tak v lokálnímu a rurálnímu rozvoji, jak je tomu v mnoha evropských zemích.

Předložený zákon navíc umožňuje nezasloužený zisk především velikých energetických společností ze spoluspalování biomasy v zařízeních, které nejsou decentrální, nevyžadují prakticky žádné investice a přinášejí státu jako majoritnímu podílníku energetických koncernů nesystémové mimodaňové příjmy. Zákon preferuje především rychlé, snadné a nízkoinvestiční splnění indikativního cíle - což je jistě v pořádku - ale nadto již nezaručuje reinvestici prostředků získaných od konečných spotřebitelů do rozvoje decentrální energetické struktury. Tím nevytváří podmínky pro další rozvoj obnovitelné energetiky, což protivořečí dikci záměru (§1 odst. d). Ze zahraničních zkušeností plyne, že majitel či provozovatel velikých energetických zdrojů nebude mít principielní zájem na strukturálně odlišné formě decentrálních malých zdrojů.

Dalším obecným nedostatkem je veliké množství odvolávek na zatím neexistující vyhlášky.

Tyto zásadní systémové chyby lze v principu napravit pouze komplexním pozměňovacím návrhem. Celý zákon by měl být přepracován především tak, aby explicitně stanovil ceny jednotlivých typů zdrojů obnovitelných energií s danou regresí, ve smyslu dikce nejúčinnější evropské varianty.

Největší nedostatky v zákoně lze odstranit pomocí následujících pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrhy k senátnímu tisku č. 40

§ 3, odst. 3

za stávající text doplnit: pouze v těch zařízeních, v nichž se odpadající teplo využívá pro vytápění v míře běžné pro analogická kogenerační zařízení.

Komentář

Tak jak je definováno spoluspalování, bude převážně probíhat v kondenzačních elektrárnách.Bez dalšího vymezení lze počítat s tím, že se převážně využije pouze malá část energie biomasy. S kogeneračním využitím odpadajícího tepla lze dosáhnout mnohem vyšší účinnosti celého termického cyklu. Spalovat biomasu se výrazným decentrálním charakterem bez maximálního využití obsažené energie znamená připustit veliké energetické ztráty a zvýšené dopravní a organizační náklady na nevyužitou část biomasy.

§ 3, přidat nový odstavec 5

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje pouze na malé vodní elektrárny do výkonu 10 MW

Komentář

Veliké vodní elektrárny jsou sice také obnovitelných zdrojem, ale nejsou ekologické, protože zcela a prakticky trvale mění původní říční systémy. Navrženou změnou se rovněž dosáhne shody s EU, kde se v objemu obnovitelné elektřiny neuvádí výroba elektřiny ve velkých vodních elektrárnách.

§ 6, odst. 4

Místo 2007 se uvede 2006

Komentář

Ustanovení tohoto paragrafu ve znění návrhu zákona vytváří další odklad pro vznik investiční jistoty pro investory a tudíž další odklad funkčnosti celého zákona. V roce 2006 tak může vzniknout prostor pro kroky, které by znesnadnily investice do obnovitelných energií. V tomto roce - tedy v roce řádných voleb - si lze představit v jiném politickém složení ještě odmítavější postoj k decentralizované obnovitelné energetice, který se může například projevit:

  • politickým rozhodnutím o další výstavbě/dostavbě nové JE
  • dalším důsledným tažením proti obnovitelným energiím a diskreditací těchto zdrojů jako nepostačujících

§ 14 přidat

v zákoně 353/2003 Sb. o spotřební dani odstranit znění v § 45 odst. 2 c a 2 g

a v § 48 zákona 353/2003 Sb. odstavec 5 a 9 se nahradí:
velikost spotřební daně se odvodí od alikvótního podílu minerálního oleje či benzínu ve směsném palivu, jak v případě metyl či etyhesterů řepkového oleje, tak pro směsi s lihem či dalšími uznanými pohonnými hmotami

Komentář

Ve zmíněném odstavci 2 jsou citované odstavce limitou pro daňovou podporu pohonných hmot založených na směsích minerálních olejů a biogenních paliv. To z podpory vylučuje vyšší podíly biogenního paliva. Vedle daňové podpory směsí motorové nafty a bionafty vyplývající ze zákona 353/2003 Sb. je z důvodu prosazování cílů dalšího zvyšování podílu obnovitelných energií účelné podpořit také prodej čistých biopaliv. Nebylo by daňově systémové, kdyby se některá čistá biopaliva prodávala bez spotřební daně (jako například čistý potravinářský rostlinný olej, na nějž již nyní jezdí v Evropě desetitisíce aut s upraveným dieselovým motorem) a jiná, jako třeba bioetanol, bioplyn nebo "sundiesel", by se prodávala se spotřební daní jen proto, že se do nich přidá malé množství minerálního oleje nebo benzínu. Pro pohonné hmoty obnovitelného biologického původu je třeba alespoň na přechodné období úplně zrušit spotřební daň. Toto řešení podnítí iniciativu jednotlivých výrobců a podle zahraničních zkušeností povede k většímu rozvoji biopaliv.

Některé poznámky k dosavadnímu projednávání zákona OZE
  1. ad "drastické zvýšení nákladů" na energie u obyvatelstva
    Během parlamentní diskuse bylo několikanásobně uvedeno jak se bude podílet bonifikace výkupní ceny na celkovém zatížení domácnosti; bylo uvedeno, že tato částka bude činit 800 Kč na hlavu a rok, takže čtyřčlenná rodina bude za tento údajný "ekologický přepych" platit 3200 Kč ročně. Tyto hodnoty podle diskutujícího vypočítal ERÚ. Je zajímavé, jak byly tyto hodnoty vypočteny, když nejsou budoucí výkupní ceny známy.

    Srovnáme-li tyto hodnoty s analogickými údaji z německé strany, kde je vypočítala DENA (Německá energetická agentura), můžeme pro rok 2015 citovat 43,6 euro pro čtyřčlennou rodinu ročně a to paradoxně i za předpokladu že:
    • německé výkupní ceny z jednotlivých energetických zdrojů jsou vyšší než v současné chvíli u nás;
    • v roce 2015 lze očekávat v Německu minimálně dvojnásobný podíl elektřiny z OE než v ČR, protože koncem roku 2004 činil podíl obnovitelné elektřiny v Německu 10%
    Na základě těchto údajů lze tedy cenový odhad ERÚ považovat za minimálně řádově nadhodnocený.

  2. ad "narušení krajinného rázu"
    Estetika je samozřejmou a významnou součástí lidské civilizace. Rázu krajiny, její romantice, a zbytkům její původnosti čím dále tím více dlužíme péči a vnímavost. Je třeba ovšem zásadně rozlišovat mezi dočasným a trvalým ohrožením či změnami. Posuzování estetické úrovně jednoznačně navíc v rovině subjektivního vnímání. Jak zásadně, a čím, se liší estetika prvků větrných elektráren a na druhé straně mostů, dálnic nebo sloupů a drátů elektrických vedení? Jsou snad menším "estetickým narušením krajiny" ač je těchto staveb mnohonásobně více, než se plánuje větrných elektráren. Větrné elektrárny se především liší dvěma novými prvky:
    • jedná se o pohybující element, který vždy přitahuje větší pozornost;
    • jsou do krajiny zaváděny mnohem rychleji, neposkytují potřebnou dobu pro adaptaci
    Je ekologicky nesouměřitelné stavět vedle sebe nevratné nebezpečí následků využívání současných energetických zdrojů a nebezpečí reverzibilních regionálních zásahů do přírody využíváním obnovitelných energií. Pochopitelně je netknutý hřeben hor hezčí, ale alternativa nezní: neporušené hory či větrná zařízení, ale větrná zařízení nebo pokračující těžba uhlí, emise CO2 a výroba proudu v atomových elektrárnách. Na každou vybudovanou větrnou elektrárnu o výkonu 2 MW se do oběhu dostane ročně nejméně o 5000 tun CO2 z uhelných elektráren méně. Být proti takové stavbě z důvodů ochrany přírody, a tím v podstatě přijmout, že ničení přírody atomovými nebo fosilními zdroji energie nelze odpovídajícím způsobem redukovat, je z ekologického hlediska neobhajitelné.

    Je estetický dojem objektivní, měřitelnou nebo osobní, niternou, módní a v čase proměnnou veličinou? Okolo roku 1900 bylo na pobřeží Severního moře více jak 100.000 větrných mlýnů a v Dánském vnitrozemí 30.000. Byly integrální součástí přirozeného obrazu krajiny. Proč by to nemělo co nejdříve platit zase? Ochranářské argumenty proti větrným elektrárnám jsou přitažené za vlasy; přesto jsou rozčileně rozšiřovány za blahovolné pochvaly velkých výrobců energie, kteří, jako ti, co jsou odpovědni za smog, sami vynalezli výraz "estetické znečišťování prostředí" a nebo hovoří o hlukové zátěži, ačkoliv i velká větrná elektrárna produkuje méně hluku než nákladní automobil.

    Přeměnu energetiky není účelné poměřovat s proměnnými estetickými hledisky. Jedná se o nejzávažnější civilizační úkol budoucích několika málo desetiletí, které nám zbývají na odvrácení velmi pravděpodobného úpadku civilizace a jejího zhroucení do chaosu.

  3. ad "zabíjení ptáků vrtulemi"
    Největším nepřítelem ptactva jsou skleněné fasády domů. Podle odhadu univerzity v Muhlenbergu, na nich ročně pouze ve Spojených státech zahyne od 100 do 900 milionů. Počet ptáků ulovených domácími kočkami dosahuje opět v celých Spojených státech 100 milionů a pouze ve Wisconsinu se odhaduje na 7 milionů. National Institute for Urban Wildlife and U.S. Fish and Wildlife Service uvádí, že na všech amerických dálnicích přijde ročně o život kolizí s jedoucími automobily mezi 50 až 100 miliony ptáky a 170 milionů umírá na elektrickém vedení. Podle Smithsonian Institutu, zabíjí používání pesticidů 67 milionů ptáků a kosení přes 1 milion ročně. Ročně je v USA legálně uloveno přes 100 milionů ptáků, mnoho kachen, husí, labutí, chřástalů a jeřábů a další množství hyne jako přímý důsledek rybolovu. Pouze v Aljašském zálivu bylo za jednu sezónu zjištěno 40 tisíc uhynulých mořských ptáků při rybářských aktivitách. 2 miliony má na svědomí těžba ropy a plynu. Vedle toho je odhad 10 - 40 tisíc ptáků zabitých ročně všemi větrnými turbínami na území Spojených států zcela nevýznamným příspěvkem.

  4. ad "nedostatečný potenciál" obnovitelných energií
    Na světě existuje již nejméně desítka studií, včetně detailních dynamických počítačových simulací (ERJ - Energy Rich Japan a Simulační model zásobování České republiky OE - Štěrba/Eurosolar) i modelů statických, od staršího modelu úplného zásobování Francie obnovitelnou energií od Groupe de Bellevue z 80. let, přes práci Wuppertalského institutu, který vytvořil model obnovitelného zásobování celé Evropy až k nejnovějšímu scénáři, který vypracovala pro Německo v minulém roce komise Enquete německého Bundestagu. Tato studie například v obnovitelném scénáři v roce 2050 předpokládá 90-100% celkové energie z obnovitelných zdrojů.

    Všechny tyto scénáře na různých úrovních dokladují možnost úplného zásobování obnovitelnými energiemi, přičemž zásadně používají odpovídající stav techniky, který je v onu chvíli k dispozici při aplikaci nejrůznějších technologií obnovitelné energetiky - sluneční mix - a efektivní využívání energie. Je zřejmé, že s rozvojem trhu s technologiemi obnovitelné energetiky lze reálně počítat s nárůstem výkonů, účinností a energetické návratnosti.

  5. ad "nezbytné záložní kapacity pro výpadky výkonu obnovitelných energií"
    Tento argument je častou námitkou uváděnou v neprospěch obnovitelných energií. Tvrdívá se, že pro případy výpadku větrné nebo sluneční energetiky je potřeba mít v záloze stejně veliké zdroje fosilní vyznačující se velikou spotřebou paliva v pohotovostním režimu bez výroby proudu. Zkušenost ze zemí, kde je větší procento obnovitelných energií této představě nenasvědčuje - při vyšším počtu větrných elektráren výpadek přestává být podstatný a častý a při nízkém počtu se dokonce velikostně neliší od běžných fluktuací spotřeby. Nelze zapomenout na to, že i veliké fosilní či jaderné zdroje je často potřeba okamžitě vypnout. Otázka snížení výkonu velkých obnovitelných zdrojů je principielně řešitelná rychle spustitelnými záskokovými zdroji, například plynovými turbínami a v rámci budoucího úplného zásobování mixem nejrůznějších obnovitelných zdrojů s akumulačními kapacitami nehraje zásadní roli.
© eurosolar.cz 2018