Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Financování udržitelného rozvoje je zásadním úkolem politiky

Autor: Hans-Josef Fell


Motorem finanční krize je snaha po stále vyšších výnosech. V mnoha částech
finančního světa se usiluje o dvaceti, třiceti nebo dokonce čtyřiceti procentní
roční výnosy. Přitom nehraje prakticky žádnou roli zda se jedná o obchody, které
spočívají na dobré bonitě. Hlavně, že kasa cinká. Přirozeně také existuje jiný
finanční svět, který se zavázal k etickému financování, a přesto že je v
posledních letech stále úspěšnější, ve srovnání s velikými finančními objemy je
přesto velmi malý. A to navzdory úspěšné historii, kterou bylo využití venture
kapitálu pro výrobu solární článků od Q-Cell.


Spouštěcí mechanismus krize

Je příznačné, že spouštěcí mechanismy finanční krize lze nalézt v přehlížení
základních ekologických pravidel.: od sedmdesátých let dobře známá
vyčerpatelnost konvenčních energetických zdrojů se stále znevažovala a opomíjela
a dokonce se odsouvala do oblasti pesimistických předpovědí Tak byli všichni
ekonomové, finančníci a vlády velmi překvapeni nárůstem ropných cen za poslední
roky, právě proto, že věřily na prakticky nevyčerpatelnou dostupnost surovin,
přinejmenším v rámci nejbližších desítek let. Pouze někteří jako Energy Watch
Group nebo ASPO varovali před přicházející ropnou krizí. Především v letech 2007
a 2008 udeřilo zvýšení cen ropných produktů v USA tak silně, že mnoho majitelů
domů nebylo díky cenám za benzín a za topení schopno splácet úroky a splátky
líných úvěrů. Ve finančním světě s tím nikdo nepočítal. Tím se rozjela finanční
krize a stále více se bude její dopad zvětšovat energetickou krizí zapříčiněnou
ubýváním zdrojů a klimatickými změnami. Ekologický vliv se však stále nebere
vážně, ba dokonce se o něm ani vážně nediskutuje. Řešení finanční krize se otáčí
okolo nezbytných a nevyhnutelných regulací finančního trhu, nezohledňují se ale
spojení s ekologickými a sociálními rámci. Takový postoj předurčuje ztroskotání
finančních záchranných balíčků.


Škody hurikánu Katrina o velikosti 200 miliard dolarů byly větší než škody
jednotlivých bank. Podle předpovědí klimatických expertů budou ale tyto úkazy
častější a silnější. Záchranný balíček, analogický k bankovnímu, pro postižené
obyvatelstvo New Orleans zničeného hurikánem ale, neexistuje.


Řešení finanční krize

Skutečné řešení finanční krize a tím vyvolané ekonomické krize se může zdařit
pouze na základě současného řešení ekologických a sociálních otázek. Opomíjení
těchto otázek mnohými manažery finančního světa a velikých koncernů, komentátory
v médiích a s nimi spojených politiků povede svět do dalších a hlubších
problémů. Klíčovým elementem řešení těchto otázek je energetický sektor, přičemž
všechny úvahy jsou přenositelné na chemii, zemědělství a další důležité
hospodářské sektory. Toporné spoléhání na využívání konvenčních energetických
zdrojů ropy, zemního plynu, uhlí a uranu žene lidstvo stále hlouběji do dalších
krizí: změna klimatu, ekonomicky i ekologicky zatěžující rostoucí ceny energií,
dominance malého počtu koncernů, závislost na nemnohých těžebních zemích a stále
narůstající vojenské napětí, jaderné sny Íránu nebo snahy Ruska vytvořit plynový
OPEC, jsou jenom slovy popisujícími gigantickou dimenzi destabilizace světa.


Obnovitelné zdroje nezpůsobují žádné klimatické změny

Obnovitelná energie zdarma využívá energii pocházející například ze slunce
nebo z větru, nevytváří žádné jaderné problémy a je ve všech regionech v
přebytku k dispozici, takže všechny války a boje o zdroje budou zbytečné.
Argumentace, že obnovitelné zdroje nelze zavést dostatečně rychle a že mohou být
příliš drahé patří do zájmově podmíněné rétoriky velikých energetických
koncernů. Svou tržní silou ovládají média a ovlivňují rozhodování finančních a
hospodářských manažerů i politiků. Kde toto nestačí pomáhá často korupce a
zneužívání trhu a kartelů. Skandály posledních let to dosvědčují. Tak například
energetický koncern Siemens se nezapojil do žádných velikých vlastních iniciativ
pro obnovitelné zdroje, ale jako koncern vynikl korupčními skandály.


Navzdory všem těmto utlačujícím rámcovým podmínkám se ale obnovitelná energie
vydala na úspěšnou cestu. Překonány byly všechny prognózy o maximálním možném
nárůstu. Například mezinárodní energetická agentura předpokládala v roce 2002
pro globálně instalovanou větrnou energii v roce 2020 jenom 100 GW. V roce 2008
bylo dosaženo 110 GW s rychle narůstající dynamikou. Základem této dynamiky, jež
lze vidět jak ve fotovoltaice, tak i v bioplynu i dalších zdrojích, je především
technologický vývoj v Německu. Rozhodujícím impulzem pro to bylo v roce 2000
schválení zákona o obnovitelné energii (EEG).


Základy financování pro udržitelný vývoj

Kdo si dělá starost o základy financování budoucího udržitelného vývoje, ten
by se měl inspirovat úspěšným případem EEG. Podpůrné programy ze státních
subvencí jsou bez šance na úspěšný vývoj. Finanční síla zadlužených státních
rozpočtů je příliš malá, než aby poskytla rozhodující impulzy. Stejně tak málo
jsou úspěšné rámcové podmínky jako emisní obchod , který argumentuje snižováním
nákladů a co nejvyšším účinkem. S dnešními běžnými technologiemi je proto možné
jenom malé snížení problémů, ale žádné skutečné řešení. Emisní obchod podporuje
zlepšování účinnosti uhelných elektráren o několik procent, ale nepodporuje
přestavbu na obnovitelné zdroje. Emisní obchod je nepřátelský vůči inovativním
technologiím které jsou dnes ještě drahé, jako například fotovoltaika a
geotermie. Tyto ale v budoucnu převezmou a budou muset, ve spojení s dalšími
zdroji obnovitelné energie, převzít energetické zásobování. EEG se vyznačuje
inovativní silou bez státních subvencí. Právě proto má tak úspěšnou historii.


Klíč k tomuto úspěchu spočívá ve stimulaci chování kupců. Základním principem
musí být, že výrobky sloužící udržitelnosti musí být dostupné široké vrstvě
zákazníků. Proto jsou potřeba takové zákony jako EEG nebo ekologická daň.
Subvenční programy mohou naproti tomu pomáhat pouze v omezené míře. Zákon EEG
zasáhl na trhu s elektřinou - který ve skutečnosti není žádným trhem, protože je
ovládán stejným zájmem několika koncernů - podstatnou státní regulací. Nejenom
ekologicky škodící výroba elektřiny má vytvářet profity, ale rovněž ekologicky
čistá výroba z obnovitelné energie. Přes dvacet let garantovaný a dostatečně
vysoký povinný výkup obnovitelně vyrobené elektřiny s minimální cenou je
základem ekonomicky úspěšné činnosti a tím je postaven na roveň výrobě proudu z
konvenčních zdrojů. Tento princip se musí stát základním směrem dalších státních
regulací, pakliže se udržitelné jednání má stát politickým cílem. Obdobné platí
nejenom pro energetické investice, ale i pro čistou chemii bez jedů,
biopotraviny nebo pro udržitelnou dopravu, rovněž z hlediska sociálních
kritérií.


Pro soukromé investice do udržitelného vývoje jsou důležité následující
podmínky:


Ukončení státních regulací a subvencí k podpoře produkce zboží škodícího
životnímu prostředí


Uhelné subvence, paušály pro dojíždějící zaměstnance, výzkumné výdaje pro
geneticky manipulované plodiny a atomové hospodářství, vyvlastňovací práva pro
povolení jaderných reaktorů – výčet finančních a procesních privilegií pro
konvenční a životnímu prostředí škodící technologie je velmi dlouhý. Ukončení
subvencí a privilegií by velmi rychle vedlo ke zhroucení ekonomického základu
neudržitelného hospodářství a je proto nejdůležitějším cílem. Do očí bijící je
příklad Malajsie – subvence pro těžbu ropy jsou vyšší než výdaje na vzdělávání.


Vyšší zdanění ekologicky škodlivých produktů


Místo daňového zvýhodnění by mělo existovat vyšší zdanění, minimálně ve výši
externích nákladů. Dobrým příkladem je ekologická daň v Německu. Bohužel
společenská neakceptovatelnost, zájmy konvenčního energetického hospodářství ve
spojení s medii a zájmově orientovanou politikou zabraňují společenskému úspěchu
ekologické daně.


Daňové ulehčení pro udržitelně orientované výrobky


Nákup technologií pro obnovitelnou energii, např. slunečních kolektorů nebo
technologií pro úspory energie, jako izolačních materiálů by mohl a měl být
podpořen časově omezeným snížením daně z přidané hodnoty. Daň by se měla snížit
u veškeré obnovitelné energie, biopotravin a chemie bez jedů ve srovnání s
jejich ekologicky zatíženými analogy. Je absurditou, když je v Německu zdaněn
ekologicky vyráběný proud stejně jako proud z atomových elektráren, když
existuje osvobození zemního plynu pro automobily od daně, zatímco udržitelná
biopaliva jsou zdaněna. Kdo by si přál zvýšení zájmu veřejnosti o biopotraviny
musel by odstranit daňová zvýhodnění pro běžné potraviny a prosadit naopak
snížení daní pro biopotraviny.


Státní regulace k upřednostnění udržitelných produktů


Německý zákon EEG je vynikajícím příkladem: obdobné zákony by mohly platit
pro vtláčení biometanu do sítě zemního plynu, pro nákup biopotravin nebo pro
vytvoření chemie, jež by nebyla založena na ropě.


Pakliže tyto čtyři principy nebudou alespoň částečně realizovány, nebudou
moci podniky a finanční instituty udržitelně investovat. EEG a ekologické daně
prokázaly, že okamžité investice do udržitelných technologií jsou možné pakliže
existují zákonné podmínky.


Finančním investorům, kteří v minulosti nepodporovali investice do
udržitelných procesů nebo tak činili jenom nedostatečně se vytýkají dvě věci:
Opomíjeli investice do udržitelných technologií, protože umožňovali většinou jen
malé výnosy. Jako autor EEG jsem navrhoval, aby se minimální výkupní ceny
orientovaly zhruba na 5% výnos. Bohužel mnoho investorů, mezi nimi také EIB (European
Investment Bank) neposkytly veliké investiční objemy do udržitelných technologií
a procesů, protože předpokládané výnosy nebyly tak veliké jako v případě jiných
finančních transakcí. Je povzbuzující, že EIB mohla investice do obnovitelných
energií s 2 miliardami Euro zečtyřnásobit. Přesto stále existuje veliký objem
investic, který se neorientuje na udržitelnost. Rozhodující silou pro německý
úspěch obnovitelné energie nebyly investice konvenčního energetického
hospodářství; kapitál bank pouze v omezeném rozsahu, ale především se jednalo o
soukromý vlastní kapitál, který se spokojil s nízkým výnosem. Mnozí vlivní
vedoucí manažeři kritizovali ve svých politických intervencích státní regulace
směřují k podpoře udržitelných investicí, místo aby je naopak požadovali. Také
ve finančním světě bylo více kritiky EEG a ekologické daně, než jejich podpory.
Mimořádně negativním případem je zamítnutí Salimovy zprávy Světové bance (SB).
Zpráva navrhovala orientovat investice do energetického sektoru na obnovitelné
zdroje energie počínaje rokem 2004 ve velikosti 20% a každým rokem je zvýšit o
stejné procento, takže v roce 2008 by již SB nepodporovala žádné investice do
ropy nebo uhlí. Odpovědní činitelé tuto zprávu odmítli. To mělo ten výsledek, že
následující významné investice do fosilních energetických zdrojů vedly k dalšímu
poškozování klimatu. Je třeba, aby finanční investoři měli základní informace o
rozhodujících kritériích udržitelného investování. Kdo stále ještě ignoruje
klimatické změny nemá žádnou šanci na udržitelné investice s udržitelnými
rendity.


Osobní zkušenosti s tvorbou rámcových podmínek pro udržitelné investice na
evropské úrovni můj pohled ještě zaostřily. Jako člen podvýboru pro ERP
hospodářské plánování německého Bundestagu jsem prosadil založení podpůrného
fondu o velikosti 500 milionu Euro ze zvláštního majetku ERP pro venture kapitál
(VC). Evropský investiční fond (EIF), kde má rozhodující podíl EIB, dostal
příplatek na realizaci. Ačkoliv obnovitelná energie například v solární branži
již prokázala své úspěchy, nebyli manažeři EIF schopni navzdory politické vůli
stimulovat významný VC pro obnovitelnou energii. Neznalost o možnostech
obnovitelné energie a nepochopení nezbytnosti byly rozhodujícími důvody v
pozadí. Je nezbytné, aby manažeři finančních institutů, EIB i jiných konečně
poznali, že základem fungující ekonomie je ohled na ekologická a sociální
kritéria. Současná finanční krize by měla být dostatečným napomenutím.


Existují dobré signály pro posílení udržitelných investic. Investice do
obnovitelné energie poskytují vyšší jistotu než jiné finanční produkty. Lze
očekávat, že s ubýváním konvenčních energetických zdrojů cena konvenčních
energií stále poroste. Aktuální stav ropných cen je pouze logickým následkem
světové hospodářské recese, která byla vyvolána finanční a ropnou krizí.
Momentálně snížená cena ropy klame a v budoucnu problémy se zásobováním ropou
poženou ceny opět nahoru. Tento mechanismus spolu s razantním technologickým
rozvojem pro obnovitelnou energii a další udržitelné produkty bude ekonomické
základy pro investice stále zlepšovat. Stále více budou udržitelné investice
konkurence schopné rovněž bez podpory státních regulací. Finanční instituce,
které tento vývoj rozpoznají urychlí přestavbu světa do lepší podoby. Ochrana
klimatu, bezpečné a zaplatitelné zásobování obnovitelnou energií, čistější
potraviny, stejně jako chemické výrobky bez jedů, to budou produkty jistých
finančních investic. Mohu EIB a další finanční instituty vyzvat a povzbudit, aby
své aktivity do udržitelného investování dále posílily.


Hans-Josef Fell je poslancem německého Bundestagu a viceprezidentem
EUROSOLARU.

© eurosolar.cz 2018