Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Dopis ministrovi životního prostředí o nebezpečích a zbytnosti těžby břidličného plynu

Ministr životního prostředí

Mgr. Tomáš Chalupa



Vážený pane ministře,

česká veřejnost je v poslední době konfrontována s novou technologií těžby nekonvenčních ložisek zemního plynu, tzv. břidličného plynu. Mezinárodní energetická agentura hovoří o tom, že tato netradiční ložiska by mohla pokrývat velikou část energetické spotřeby. Uvádí se, a v české společnosti padá mnohdy tato úvaha na úrodnou půdu, že tato těžba by mohla snížit naši energetickou závislost na Rusku. Zásoby metanu v nekonvenčních ložiskách jsou značné. Ložiska metanu nejsou vázána jenom na břidlice, ale na veškeré sedimenty, na jejichž jejichž vzniku se podílela organická fáze - vápence, pískovce, apod.

Jakkoliv jste se, vážený pane ministře, prozatím rozhodl nepovolit průzkumné vrty, s odvoláním na legislativní nedostatečnost, nelze z principu takové rozhodnutí považovat za konečné, neboť lze předpokládat, že lobbisté těžařských organizací se zřetelně budou snažit tento výsledek zvrátit a potřebné legislativní změny protlačit.



Vážený pane ministře, dovolte mi proto, abych stručně vyjádřil stanovisko evropské organizace EUROSOLAR k záměru těžby nekonvenčních ložisek zemního plynu:



1) ohrožení ekologické stability v těžebních oblastech

Primárním zdrojem života je voda. Nedostatek kvalitní pitné vody je fatální a přírodní voda je ve své kvalitě je velmi nákladně nahraditelnou komoditou. Veškerý život i civilizační pohyb jsou na pitné vodě zásadně závislé. Při těžbě metodou hydraulického štěpení (hydraulic fracturing - hydrofracking) došlo již k mnoha haváriím a pitná voda byla kontaminována technologickými kapalinami. Jsou dokumentovány havárie v USA i v dalších zemích. Chemikálie používané na hydrofracking jsou nejrůznější povahy, jedná se o komplexotvorná činidla, povrchově aktivní látky, alkoholy i látky s vysokým toxikologickým potenciálem, včetně radioizotopů s různým poločasem rozpadu, jež se používají pro značkování pohybu hmot v těžebním procesu. Tyto chemikálie mohou kontaminovat podzemní vodu jednak při vrtech a vlastní těžbě, při porušení výstroje vrtu, prasklinami ve vodorovné části vrtu, přičemž všechna tato nebezpečí jsou násobena působením dynamického tlaku, kdy na horninu při těžbě působí tlakové rázy, jejichž smyslem je horninu rozrušit a uvolňovat tak bublinky zemního plynu. K další kontaminaci může ale také docházet při přípravě pracovních kapalin, jejich dovozu a dalších povrchových manipulacích. Kapaliny používané k hydrofrackingu jsou používány ve velikých objemech.
Podle údajů ze státu New York, kde je v současné chvíli provozováno 80 až 100.000 vrtů, se na jeden vrt spotřebuje asi 800 kubických metrů pracovní kapaliny s tím, že zpět na povrch se dostane asi polovina objemu. Aspekt možné kontaminace zvodnělých vrstev je v České republice závažným především proto, že naše země je středoevropským rozvodím, kde pramení mnoho významných evropských vodních zdrojů.
Vedle vody je předmětem rovněž znečištění vzduchu transportem, aerosoly při těžbě a studie dokazují vysoké koncentrace ozonu v okolí těžby, obdobně jako znečištění půdy.



2) klimatické následky těžby

Jakkoliv se zemní plyn, pocházející v tuto chvíli především z konvenčních ložisek, považuje z klimatického hlediska za výhodnější než energetické využívání uhlí, neplatí, podle práce Roberta W. Howartha, Renee Santora a Anthony Ingraffea uveřejněné v časopise Climatic Change http://graphics8.nytimes.com/images/blogs/greeninc/Howarth2011.pdf, tato skutečnost v případě těžby nekonvenčních ložisek zemního plynu hydrofrackingem.
Je známo, že metan působí v ovzduší mnohem větší klimatické škody; uvádí se, že jeho klimatická aktivita je ve srovnání s oxidem uhličitým cca 20 - 25 krát vyšší. Při hydrofrackingu jsou podle autorů článku ztráty zemního plynu o 30 až 100% vyšší ve srovnání s úniky při těžbě zemního plynu z konvenčních ložisek. Celková klimatická stopa metanu je podle autorů z uvedených důvodů o 20% větší než v případě klimatické stopy uhlí.
Především tato skutečnost se nutně musí stát základním argumentem pro odmítnutí technologie hydrofrackingu.



3) fosilní metan z nekonvenčních zdrojů – perspektivní zdroj energie ?

V debatách o ekologické udržitelnosti se opakuje úvaha o tom, že je potřeba být co nejvíce soběstačný. Soběstačnost je jistě správnou strategií a je třeba o ni usilovat. Primérní roli hraje soběstačnost energetická. Tento argument, pakliže se ale objevuje v rámci úvah o těžbě nekonvenčních ložisek zemního plynu, je z aspektu udržitelnosti nesprávný. Díky fosilnímu zdroji představuje taková těžba zemního plynu pouze oddálení problému při hledání trvalého udržitelného zdroje energie. Jakkoliv by byla nekonveční těžba metanu nesporně finančně mimořádně zajímavou pro držitele budoucí licence, nepřinese žádný profit obyvatelům či veřejnosti, ba právě naopak. Energii potřebujeme a budeme ji stále potřebovat.

Existuje však mnohem lepší řešení než jsou netradiční ložiska fosilních surovin. Je nedávnou technologickou novinkou, že zemní plyn lze získávat synteticky obnovitelným a udržitelným způsobem z fluktuující produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tento proces byl přiveden na světlo v rámci výzkumného programu Frauenhoferova Institutu ISET, který také postavil kompletní funkční experimentální jednotku. Jedná se o syntézu metanu z oxidu uhličitého a vodíku získaného elektrolýzou vody časově přebytečným proudem z nepravidelně generujících obnovitelných zdrojů elektřiny. V současné době se v BRD již buduje jednotka v průmyslové velikosti.
Synteticky získaný metan je použitelný pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (kogenerace v mikro či makro měřítku), či jen na výrobu tepla ve stávajících kotelnách i malých zařízeních. Rovněž je využitelný jako pohonná hmota CNG i jako medium pro teplotní průmyslové operace. Metan je tedy univerzálním udržitelným energetickým nosičem, ekologicky výhodným, pakliže se nezískává z fosilních zásob. Ale nejpodstatnějším přínosem obnovitelného metanu je možnost skladování velikého množství energie v dlouhodobě a bezpečně fungující infrastruktuře zemního plynu - v celoevropských plynových sítích a podzemních zásobnících a jeho průběžné doplňování.

Základní předností takto vyrobeného metanu je jeho klimatická neutralita, pakliže bude potřebný oxid uhličitý získáván z bioplynu či spalování biomasy, nebo ze vzduchu, jak autoři (Michael Sterner) navrhují.

Tato skutečnost staví na hlavu argumentaci o energetické potřebě těžby fosilního metanu z nekonvenčních ložisek z hlediska bezpečnosti energetického zásobování.



4) ekonomické a sociální aspekty hydrofrackingu

Těžba, jak se ukázalo ve Spojených státech, představuje rizika rovněž v oblasti sociální a ekonomické. V těžebních oblastech vznikají nové a dočasné sídelní struktury, snižuje se cena pozemků a nemovitostí, které budou vedle toho zatíženy extrémním nárůstem exhalací, hluku a prachu z transportu techniky a těžebních kapalin a již uvedených kontaminací při vlastní těžbě. Banky a úvěrové ústavy ve Spojených Státech se již vyjádřily, že u těch pozemků, které budou nabídnuty k těžbě, budou změněny hypoteční podmínky.

Drastické jsou rovněž následky zvýšenou dopravní obsluhou vrtů. Ve státě NY se odhaduje počet vrtů na 80 - 100.000, s tím, že na jeden vrt je potřeba v průměru 1300 jízd cisternou.

Ohroženy budou stávající sociální struktury i zemědělství, turistika, myslivost a další hospodářské aktivity, přináležející k venkovskému prostoru. Ve státě New York jsou příjmy ze zemědělství, rekreace a turistiky vyšší než předpokládané příjmy z vytěženého plynu.



Vážený pane ministře, domníváme se, že těžba nekonvenčních ložisek zemního plynu je z hlediska zájmu veřejnosti zcela nepřípustná, a že jedinou možností je jí odmítnout a naopak směrovat intenzivní zájem společnosti směrem k obnovitelným zdrojům energie a popsané technologii výroby obnovitelného metanu. Současné oddálení problému není principielním řešením.



S pozdravem



Milan Smrž

předseda národní sekce

viceprezident evropské asociace pro obnovitelnou energii EUROSOLAR


V Praze 9.6. 2012

© eurosolar.cz 2018