Navigace
Zpět na: Home / Časopis

Barcelonská solární vyhláška

   Město Barcelona se těší 2.351 sluneční hodině za rok a přijímá sluneční záření o síle 15 MJ/m2.den či 1,521 kWh/m2..rok. To znamená, že povrch města Barcelony ročně přijímá od Slunce energii 542.43 PJ či 150.67 TWh. Toto množství představuje jedenáctinásobek energetické spotřeby města a osmadvacetinásobek spotřeby elektřiny.
   Energie potřebná k ohřevu vody užívané všemi místními rodinami se rovná 966 milionu kWh za rok (42% elektřiny a 58% přírodního plynu). Před červnem 1995 bylo v Barceloně pouze 700m2 solárních kolektorů. Mezi lety 1995 a 1999 byly nainstalovány především v obecních budovách nové solární kolektory o rozloze 600m2. V současnosti funguje 1,500m2 slunečních kolektorů.
   K solárnímu ohřevu veškeré teplé vody pro domácnosti, kterou město spotřebuje k hygienickým účelům, bude třeba solárními panely pokrýt pouze 1,61 km2 povrchu (což představuje jen zlomek celkového povrchu města: 1,63% či 2,91% zastavěného povrchu). To odpovídá 1,1 m2 na obyvatele či 2,4 m2 na byt či 20 m2 na obytnou budovu. U obytných budov připadá v Barceloně na jeden byt 13 až 25 m2 v závislosti na jednotlivých rozdílných typech zástavby.
   Aby bylo možné začít využívat toto ohromné množství energie dodávané Sluncem, město Barcelona v červenci 1999 přijalo velice inovativní solární zákon nazvaný "Barcelonská solární vyhláška" (Barcelona Solar Ordinance). Tento zákon umožní od 1.srpna 2000 vybavení nových budov ve městě (či budov stávajících po celkové přestavbě) solárními panely.Vývoj

   Výchozím bodem Barcelonské solární vyhlášky byl rok 1995 (21.září), kdy berlínský parlament téměř jednohlasně zplnomocnil senát k zavedení vyhlášky o využívání solární energie. Berlínský návrh vyhlášky o solárních kolektorech byl přednesen na Čtvrté evropské konferenci o architektuře (26.-29.března 1996), odrážejíc stav k březnu 1996 po podrobných diskusích se správními úřady a po veřejném slyšení.
   Poté, co se barcelonský městský poradce pro udržitelný rozvoj seznámil s Berlínským návrhem, zahájil předběžné rozhovory s jednotlivci, organizacemi (neziskovými organizacemi, odborníky, atd.) a veřejnými úředníky, aby zjistil proveditelnost přijetí podobné vyhlášky v Barceloně. Při Dni Slunce r.1997 (21.června) seznámil s Berlínským návrhem vyhlášky starostu Barcelony, pana Joana Close, a předsedu městské stavební komise.21.ledna 1998 Barcelonská občanská rada pro energii přijala rozhodnutí vypracovat Solární vyhlášku pro Barcelonu a přednést ji plenární radě města.
   V první polovině roku 1998 byl první návrh Barcelonské vyhlášky o solární energii zaslán ekologickým organizacím, podnikům zabývajícím se solární energií, technickým odborníkům na solární energii atd., s žádostí, aby připojili své připomínky a návrhy.Během oslav Dne Slunce r.1998 úřad městského poradce pro udržitelný rozvoj uspořádal přednášku o "Berlínském solárním akčním plánu", na niž pozval Dr. Klause Müschena, vedoucího odboru pro energetické plánování berlínského ministerstva pro městský rozvoj, ochranu přírody a technologii. Ten obyvatelům Barcelony oznámil, že tento plán byl v Berlíně konečně přijat jako dobrovolná dohoda, nikoli jako povinné nařízení.
   Na konci roku 1998 barcelonská Občanská rada pro energii zahájila rozhovory o prvním návrhu Barcelonské solární vyhlášky.
   Při pracovním setkání 15.ledna 1999 se zástupci Občanské rady pro energii a městští úředníci pro plánování dohodli na textu vyhlášky o solární energii, který měl být předložen plenárnímu zasedání městské rady.
   19.února městský poradce pro udržitelný rozvoj předložil plenárnímu zasedání městské rady prvotní text Barcelonské vyhlášky o solární energii. Tento text byl přijat.
   Od února do května roku 1999 mohli jednotlivci a organizace podávat písemné pozměňovací návrhy k původnímu přijatému textu. Městská rada obdržela 10 písemných připomínek a většinu z nich zahrnula do nového textu.
   Konečně 16.července 1999 místostarosta odpovědný za městskou ekologii a udržitelný rozvoj představil plenárnímu zasedání městské rady konečný návrh textu Barcelonské vyhlášky o solární energii. Tento byl přijat. Starosta, Joan Clos, požádal úředníky, aby do jednoho roku podnikli nezbytné kroky k zavedení vyhlášky ve městě.
   Barcelonská solární vyhláška je od 1.srpna 2000 závazná.

Obsah "Barcelonské solární vyhlášky"

   Cílem vyhlášky je stanovit pravidla pro zavádění nízkoteplotních systémů pro sběr a využití aktivní solární energie k ohřevu vody v budovách ve městě Barcelona (Odstavec 1).
   Vyhláška platí pro objekty za následujících podmínek: jedná-li se o výstavbu nových budov či objektů či opravu, celkovou přestavbu či změnu užití celé budovy či stávajících staveb, ať veřejných či soukromých. Toto se vztahuje i na samostatné budovy náležející ke komplexům staveb (Odstavec 2).
   Dále platí v případech následujících druhů využití: obytného (včetně kasáren a věznic), zdravotnického, sportovního, obchodního (zařízení třetí třídy podle vyhlášky o veřejných prostorech), průmyslového (pokud se k výrobě užívá teplá voda a pokud jsou povinně zavedeny sprchy pro zaměstnance), a jakéhokoliv dalšího využití zahrnujícího jídelny, kuchyně či prádelny, kryté plavecké bazény s obsahem vody nad 100 m3 (podíl solární energie bude tvořit minimálně 60% celoroční spotřeby energie k ohřevu vody). Nekryté plavecké bazény budou povoleny pouze se zavedenými solárními energetickými systémy (Odstavec 3).Pokud denní spotřeba teplé vody překročí 292 MJ podle roční průměrné spotřeby (292 MJ = energie k ohřevu 2.000 litrů/den vody z 10 na 45°C. Celková roční spotřeba energie k ohřevu vody by měla být zajištěna nízkoteplotními solárními kolektory ze 60% (Odstavec 8). Podle okolností může starosta zvýšit tyto parametry podle stupně pokrytí spotřeby vody solárními kolektory až na 80%.
   Za naplnění vyhlášky jsou zodpovědné následující osoby (Odstavec 4): navrhovatel stavby či přestavby, majitel budovy, profesionál projektující a provádějící práce v rámci svých schopností, pořadatel akcí v budovách využívajících solární energii.K žádosti o stavební či ekologické povolení bude třeba přiložit základní projekt instalace spolu s příslušným výpočtem prokazujícím naplnění této vyhlášky (Odstavec 6).
   Zavedené systémy (Odstavec 7) budou sestávat z následujících částí: sběrný subsystém solárních kolektorů s vodou v uzavřeném cyklu/obvodu, subsystém výměny tepla mezi uzavřeným obvodem kolektoru, systém solárního zásobníku, pomocný subsystém s jinými druhy energie a subsystém rozvodu a spotřeby. Ve výjimečných případech plaveckých bazénů smí být kolektorový subsystém v otevřeném obvodu použit bez výměníku tepla a bez zásobníku, neboť bazén samotný naplní jejich funkce. Bude dovoleno používat pouze kolektory homologované příslušnými úřady.
   Specifické parametry pro domácí spotřebu (Odstavec 9) jsou následující: spotřeba teplé vody o teplotě 45°C či vyšší: 35 litrů na osobu a den, 140 litrů na průměrnou domácnost a den, 22 MJ na průměrnou domácnost a den.
   Spotřeba pro ostatní druhy budov (Odstavec 10) je následující: nemocnice a kliniky 60 litrů na lůžko (*), domovy důchodců 40 l na osobu (*), školy 5 l na žáka, kasárny 30l na osobu (*), továrny a dílny 20 l na osobu, úřady 5l na osobu, tábořiště 60l na místo/stan, hotely (podle kategorií) od 100 do 160 litrů na pokoj (*), tělocvičny 30/40l na uživatele, prádelny od 5 do 6 l na kilo prádla, restaurace od 8 do 15 l na jedno jídlo a restaurace se samoobsluhou 2 litry na snídani (* nepočítaje spotřebu na stravování a praní prádla).

   Z uplatnění této vyhlášky existují následující výjimky (Odstavec 16): a) v případě, kdy je technicky nemožné splnit podmínky odstavce č.8 (je nutno náležitě doložit odpovídající technickou studií). Míru 60% bude možno snížit, pokud není k dispozici dostatečný střešní prostor (minimální rozloha 5 m2 na průměrné obydlí či ekvivalent. Pokud může být pokryto méně než 25% spotřeby, je možno obdržet celkovou výjimku; b) pokud je více než 40% celkové spotřeby teplé vody nebo ohřevu vody vyhřívaných krytých plaveckých bazénů pokryto pomocí: kombinované generace kogenerace tepla a elektřiny (kogenerace) či kombinované generace chlazení a tepla (plynové tepelné čerpadlo), využití odpadního tepla, tepelné rekuperace či termálního potenciálu podzemní vody pomocí tepelných čerpadel, jež spolu se solárně získanou energii pokrývají 100% spotřeby.
   Pořadatel akce (Odstavec 17) v budově vybavené solární energií je povinen:
tuto energii využívat a provádět údržbu a opravy nutné k bezchybnému a efektivnímu chodu zařízení tak, aby celé zařízení pracovalo náležitě a s nejlepším výkonem.
   Obecní úřady mají plnou pravomoc k inspekci těchto zařízení, aby mohly kontrolovat naplnění záměrů vyhlášky. K zajištění naplnění těchto požadavků budou zavedeny donucovací pokuty závislé na míře přestupku: mírné porušení s pokutou do 1 000 000 peset, vážné porušení s pokutou do 8 000 000 peset, velmi vážné porušení s pokutou až do výše 10 000 000 peset. (odst. 18, 19, 20 a 21).

Ekologický přínos

   V současnosti v Barceloně ohřev teplé vody přírodním plynem a elektřinou ročně představuje vypouštění více než 200 000 tun oxidu uhličitého do atmosféry, zamoření biosféry 3.8 triliony becquerelů radioaktivity a vytvoření 1,400 kg radioaktivních odpadů.Užívá-li barcelonská rodina solární topný systém (se solárním podílem 60%), ročně tak zabraňuje vypouštění 250 až 460 kg oxidu uhličitého do atmosféry, vypouštění 11 milionu becquerelů radioaktivity do biosféry a vzniku 5 gr radioaktivních odpadů.
   Tvoří-li solární podíl 100%, rodina tak ročně zamezuje vypouštění 400 až 760 kg oxidu uhličitého do atmosféry, vypouštění 20 milionu becquerelů radioaktivity do biosféry a vzniku 7 gr radioaktivních odpadů.

© eurosolar.cz 2024