Axel Berg: Ach Evropo

Zelená dohoda pro Evropu je významným investičním, legislativním a strategickým balíčkem, jehož cílem je učinit mnoho oblastí života šetrnými ke klimatu a učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Ovlivňuje energetický průmysl, zemědělství, dopravu a udržitelné finanční trhy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila v roce 2019 o okamžiku člověka na Měsíci pro Evropu. Za svůj závazek získala čestnou cenu German Sustainability Award. V příštích deseti letech je pro Zelenou dohodu plánován celkem jeden bilion eur.

Axel Berg jer předsedou německého EUROSOLARU

V červnu 2021 schválil Evropský parlament Evropskou úmluvu o klimatu. To, co mohlo být velkým dnem pro ochranu klimatu, je velkým zklamáním. Po dlouhých jednáních se objevil velmi slabý kompromis, který je vzdálen všem vědeckým doporučením a nepřivádí nás ani zdaleka k 1,5 stupňové cestě Pařížské dohody o klimatu. Byl přijat cíl snížení emisí skleníkových plynů o méně než 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. V důsledku toho bude velká část budoucích snížení emisí odložena na období po roce 2030 – na úkor příštích generací. Evropský právní rámec pro klima v první řadě zpomalil vlády členských států. Německo v tom sehrálo klíčovou úlohu, zejména proto, že v roce 2020 předsedalo Radě.
Ačkoli všechny vlády EU podepsaly Pařížskou dohodu o klimatu, stále ji nedodržují. V Německu a mnoha dalších evropských zemích nyní vnitrostátní soudy odmítají zákony na ochranu klimatu. Spolkový zákon o ochraně klimatu již byl prohlášen za protiústavní a v Bavorsku, Braniborsku a Severním Porýní-Vestfálsku probíhají státní žaloby na ochranu klimatu. Věda ale hovoří jasně. Pro reálnou šanci na udržení cíle 1,5 stupně by bylo zapotřebí snížení emisí nejméně o 65 % do roku 2030. Věda také tvrdí, že pařížské cíle jsou obecně příliš nízké.
Rovněž zemědělská politika se odklání od Zelené dohody pro Evropu. Žádný z přínosných cílů Zelené dohody v oblasti biologické rozmanitosti, používání pesticidů a hnojiv nebo ochrany přírody nebyl závazně zakotven v nové společné zemědělské politice (SZP). Tolik potřebný zemědělský obrat byl v červnu 2021 odložen o dalších sedm let. Evropské zemědělství nebude schopno hrát svou úlohu při dosahování pařížských cílů v oblasti klimatu o nic více, než bude schopno chránit biologickou rozmanitost a dobré životní podmínky zvířat. Pouze 25 procent přímých plateb má být vyhrazeno na ekologickou prémii, tzv. Ekorežimy. V předchozí SZP byla ekologizace stále povinná. Zejména federální vláda zablokovala každý kousek ochrany životního prostředí. V Radě to byla především německá spolková ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která zmařila jakýkoli pokrok a spolu s ostatními ministry zemědělství zabránila ještě větší ochraně klimatu a životního prostředí při reformě zemědělské politiky EU. Výzva UNDP k drastickému přerozdělení globální zemědělské pomoci v Evropě nerezonuje. Podle studií OSN 87 % globálních dotací do zemědělství narušuje hospodářskou soutěž a poškozuje životní prostředí a malé podniky.
Myšlenka Evropské komise rozvíjet Evropskou unii jako vedoucí trh pro udržitelné finance je vynikající. Cílem je podpořit ekologickou inovační ofenzívu v ekonomice a podpořit udržitelnou transformaci hodnotových řetězců podniků. Aby bylo možné využít tento velký potenciál pro evropskou finanční a obchodní praxi, jsou nezbytná jasná pravidla pro to, co se přesně považuje za udržitelné financování a co se může a nemůže uvádět na trh; tato taxonomie je klíčová. Pokud jsou investice, které ve skutečnosti udržitelné nejsou, označeny jako udržitelné, ohrožuje to důvěryhodnost rostoucího trhu. Jediným problémem je, že Francie chce zelenou jadernou energii a Německo chce zelený plyn. Polsko a Česká republika jen stěží budou moci odmítnout spalování uhlí. Zaprvé, konvenční plynové elektrárny je třeba klasifikovat jako opatření ke snížení emisí skleníkových plynů nebo jako opatření pro přizpůsobení se změně klimatu. Investice do neudržitelných forem lesnictví a jaderné energie by se rovněž měly považovat za udržitelné. Proto se nezabývá Smlouvou Euratom z roku 1957, která má stejný status jako Listina základních práv Evropské unie. EURATOM zavádí svůj vlastní právní systém pro jaderný průmysl; zvláštní ekonomická zóna pro jedno neudržitelné a vysoce rizikové specializované odvětví. Pandořina skříňka zůstává otevřená.
Na trh se má uvést zelený vodík. Do konce desetiletí se budou podle Agora Energiewende každoročně generovat finanční prostředky ve výši 10 až 24 miliard eur. Vodík je samozřejmě udržitelný pouze tehdy, pokud je vyráběn z domácí obnovitelné přebytečné elektřiny. V Německu jsme od toho ještě daleko. Více než 80 procent naší celkové spotřeby energie je stále fosilních.
V červenci 2021 představila Evropská komise Fit for 55, údajně největší balíček klimatického práva v historii EU. V 11 legislativních návrzích jsou stanovena klimatická pravidla pro automobily, energetická účinnost budov a cena CO2. Cílem tohoto balíčku je přivést Evropu na cestu 1,5 stupně. Evropský parlament a členské státy musí návrhy schválit. V Bruselu se očekává, že jednání budou trvat nejméně dva roky, než se následně promítnou do vnitrostátních právních předpisů. Planeta pravděpodobně nemá tolik času.
Nárůst extrémů počasí a dlouhotrvající sucho v Německu, přerušené brutálními silnými dešti, potvrzují obavy klimatického výzkumu: devět z posledních deseti let bylo příliš suchých. Suchá léta zatím nebyla kompenzována větším množstvím srážek v zimním pololetí, jak se předpovídalo. Zejména poslední tři roky sucha s vyschlými lesy a poli, které začaly hořet, přetrvávající nízká hladina vody v řekách a jezerech a akutní nedostatek vody znepokojily nejen lesníky a zemědělce. Více než tři čtvrtiny občanů se nyní velmi obávají dlouhotrvajícího sucha.
Federální vláda reagovala a vypracovala první národní strategii pro vodu. Kromě zvládání povodní označila ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová za nejdůležitější úkol, že v Německu musí být za 30 let vždy k dispozici dostatek čisté a cenově dostupné pitné vody. V boji proti suchým obdobím se Schulzeová domáhá rekonstrukce přírodních nádrží, jako jsou nivy a rašeliniště. Kromě toho jsou zapotřebí nová potrubí pro čerpání vody z jednoho regionu do druhého. Pokud jsou ekologicky kompatibilní, jsou myslitelné i nové vodní nádrže, jako jsou přehrady.
Aby byla voda čistší, navrhuje ministerstvo zavedení zásady "znečišťovatel platí". Znečišťovatelé by měli za úpravu vody platit alespoň částečně. Kromě zvýšení poplatků za odpadní vody se pozornost zaměřuje především na zemědělství. Na pole se aplikuje příliš mnoho hnoje a pesticidů, které pak končí v povrchových a podzemních vodách. za obzvláště problematický se považuje velký počet malých vodních elektráren. U provozovatelů vodních elektráren je třeba vymáhat požadavky vodního práva, i když právě malé vodní elektrárny pomáhají realizovat cíle národní vodní strategie.
A stejně jako v případě EURATOMU v Zelené dohodě máme v místnosti slona, o kterém se vůbec nemluví. Největšími žrouty vody nejsou soukromé domácnosti nebo vodní turbíny, ale dodavatelé fosilní energie: kondenzační elektrárny představují polovinu celkové spotřeby vody v Německu. Vodní bilanci zatěžují i další průmyslová odvětví, především zemědělství.
S německým předsednictvím v Radě EU, strategií pro vodu a především s celkovými náklady ve výši 1,5 bilionu eur, které německý stát vynakládá na boj proti koronakrizi, mohly být jednou ranou zabity dvě mouchy: udržitelná hospodářská obnova a ochrana klimatu. Od vlády Merkelové se po 16 letech neaktivismu nedalo nic očekávat. Znamenalo to, co Norbert Elias nazval efektem zaostávání. I když se objektivní podmínky již dávno změnily, lidé a jejich političtí představitelé nadále žijí po dlouhou dobu v minulém světě.
Ve volební kampani se nikdy nemluvilo více o klimatu než v roce 2021, kdy se nejmocnější evropští ministři Julia Klöcknerová, Andreas Scheuer nebo Peter Altmaier postavili za stagnaci a omezování. Evropská vlákna se v Bruselu spojují, ale jak se k tomu staví německé strany, nebylo z jejich volebních programů jasné. Nová vláda nyní může zajistit, aby rozsáhlé balíčky ekonomických stimulů se v rámci Zelené dohody pro Evropu použily na investice do obnovitelných energií a energetické účinnosti. Nyní je naléhavě nutné zajistit, aby nový veřejný dluh, jehož splácení bude prodlouženo do nadcházejících desetiletí, přetekl do udržitelných technologií a udržitelných projektů a nebyl využit k renesanci centralistických cest rozvoje fosilních paliv. Koronakrize je varovnou výzvou k větší udržitelnosti, meziodvětvovému myšlení a odolnosti. Tyto parametry lze nyní použít k rozhodnému řešení nezbytných opatření ve směru klimatického přínosu.

SOLARZEITALTER www.eurosolar.de/2021/11/19/ach-europa/

 (přeložil Milan Smrž)